Elektronické neschopenky slaví první rok. Spouštění nebylo bez problémů
Před rokem, 1. ledna 2020, byl spuštěn systém elektronických neschopenek. Elektronické neschopenky se měly původně zavést již o rok dříve. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu Jany Maláčové (ČSSD) do funkce ministryně práce v červenci 2018 se na systému opět začalo pracovat, spuštění se však odložilo o rok na loňský leden.
E-neschopenky pomohly. I po roce má ale systém chyby, upozorňují lékaři
Elektronické neschopenky pomohly při letošní pandemii koronaviru. Lékaři mohli vystavit pacientům neschopenku bez toho, aby lidé museli osobně do ordinace. Podle lékařů má ale systém po roce fungování stále zásadní chyby, které lékařům komplikují práci. Podle ministerstva práce systém funguje dobře a během roku se do něj podařilo některé podněty zapracovat. Za rok se vydalo asi 2,5 milionu e-neschopenek.
Počet neschopenek roste. V pololetí chybělo denně v práci 261 tisíc lidí
V letošním prvním pololetí chybělo na pracovištích kvůli dočasné pracovní neschopnosti způsobené nemocí či úrazem 261.000 zaměstnanců denně. V loňském prvním pololetí to bylo o 31.000 lidí denně méně. V první polovině roku vzrostl počet neschopenek meziročně o desetinu, nahlášeno bylo víc než milion nových případů neschopnosti.
Do karantény šlo od začátku března 58.600 Čechů, ukazuje statistika MPSV
Do karantény šlo v Česku od začátku března zhruba 58.600 lidí. Nejvíc jich bylo hned v prvním měsíci, kdy se nákaza novým koronavirem v republice objevila, a to zhruba 36.000. Vyplývá to ze statistiky ministerstva práce. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení je v nařízené izolaci s e-neschopenkou kolem 3200 lidí, z nich víc než třetina v okrese Karviná.
Do karantény šlo v dubnu s e-neschopenkou 4911 lidí, počet klesá ve všech krajích
Do karantény na ochranu před šířením koronaviru se za první dubnový týden v Česku s e-neschopenkou dostalo 4911 lidí. V izolaci je nyní bezmála 11.300 osob. Od konce března počet poklesl o víc než čtvrtinu. Za poslední den se snížil ve všech krajích.
Maláčová: Do karantény šlo v březnu s e-neschopenkou 36 tisíc lidí
Do karantény na ochranu před šířením koronaviru se v březnu v Česku s e-neschopenkou dostalo celkem 36.000 lidí. Na začátku dubna bylo v izolaci téměř 13.700 osob. Počet od minulého čtvrtka každý den klesá. Nejvíc lidí v karanténě je dál v Moravskoslezském kraji a v Praze.
Data ČSSZ: Karanténu má s e-neschopenkou 19 300 lidí, počet klesl
V karanténě na ochranu před šířením koronaviru bylo na konci víkendu s e-neschopenkou 19.200 lidí. Proti pátku tak do neděle celkový počet izolovaných osob v Česku klesl zhruba o 3150. Za volné dny se snížil ve všech krajích. Vyplývá to ze statistiky elektronických neschopenek, kterou aktualizuje Česká správa sociálního zabezpečení. Od začátku března do karantény šlo podle ministryně práce Jany Maláčové celkem přes 32.900 lidí.
Diagnóza Z209. Kvůli karanténě dostala v březnu ČSSZ již 21.460 e-neschopenek
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v březnu dostala zatím 21.460 elektronických neschopenek kvůli karanténě. Za pondělí jich přibylo 1440. Stejně jako v minulých dnech počet případů narostl nejvíc v Praze a Moravskoslezském kraji. Vyplývá to ze statistik, které ČSSZ dnes zveřejnila. Podle údajů by dvoutýdenní izolace měla do dneška skončit 2878 lidem s e-neschopenkou.
ČSSZ dosud dostala přes 17 tisíc e-neschopenek kvůli karanténě
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) dostala dosud přes 17.000 elektronických neschopenek kvůli karanténě. Nejvíc jich je v Praze a v Moravskoslezském kraji. Správa aktuální údaje zveřejnila na svém webu. Ze statistik úřadu vyplývá, že zhruba 530 lidem už měla dvoutýdenní izolace skončit.
MPSV eviduje tisícovku e-neschopenek kvůli karanténě
Sociální správa dnes dostala zhruba tisícovku elektronických neschopenek kvůli nařízené karanténě pro lidi, kteří se vrátili z Itálie. Za dnešek ministerstvo práce eviduje asi 13.000 e-neschopenek, což je průměrný počet. Novinářům to dnes před jednáním vlády řekla šéfka resortu Jana Maláčová (ČSSD). Lékaři by měli lidem v karanténě vypisovat pětidílný tiskopis, využít mohou ale i e-neschopenky.
Mladí praktičtí lékaři si stěžují: E-neschopenky nám berou hodně času
Zavedení povinného systému elektronických neschopenek od letošního ledna i po několika týdnech používání komplikuje život praktickým lékařům. Zaznělo to dnes na brněnské konferenci zástupců mladých praktických lékařů, na níž své zkušenosti se systémem probírali.
Lékaři si dál stěžují na e-neschopenky. Dochází jim trpělivost
Odborná společnost všeobecného lékařství a sdružení praktiků znovu kritizovaly fungování e-neschopenek. Žádají ministryni práce Janu Maláčovou (ČSSD) o urychlenou schůzku. Podle nich je systém nedokončený a má řadu závad.
E-neschopenky nefungují, stěžují si zaměstnavatelé
Na fungování e-neschopenek si dva týdny po jejich spuštění stále stěžují někteří zaměstnavatelé. K informacím o nemocných pracovnících se nemohou dostat přes portál České správy sociálního zabezpečení, nedostávají ani automatické zprávy. Uvedla to dnes Hospodářská komora.
Problémy s e-neschopenkami se kupí. Sdružení praktických lékařů zvažuje žalobu
Sdružení praktických lékařů (SPL) zvažuje žalobu na Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) kvůli e-neschopence. Vystavení podle nich trvá dlouho, problémy jsou i s předáváním neschopenek pacientů mezi lékaři. Informovali o tom dnes v tiskové zprávě. Ministerstvo práce podle své mluvčí Barbary Hanousek Eckhardové nevidí k žalobě důvod, diskusi mezi lékaři a sociální správou se ale nebrání. ČSSZ spadá pod resort práce.
E-neschopenky provázejí první problémy, systém měl dnes výpadky
Systém elektronickým neschopenek měl dnes výpadky. Problémy měli lékaři, kteří posílají e-neschopenky bezplatně přes portál České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Potvrdil to náměstek ministryně práce Robin Povšík (ČSSD). Podle něj se závada už odstranila. Náměstek novinářům při dnešním jednání vlády také řekl, že do systému se přihlásila zatím jen část zaměstnavatelů.
První den s e-neschopenkou: Zákon jde tvrdě po lékařích, lidé jsou zmatení
Podle praktických lékařů by v případě e-neschopenky bylo lepší přechodné období, ve kterém by mohli fungování nového systému vyzkoušet. Podobně nebyli lékaři první rok pokutováni při zavádění e-receptů. ČTK to řekli zástupci Sdružení praktických lékařů (SPL). Za nevypisování neschopenek elektronicky hrozí pokuta 10.000 korun. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) budou pokutování ti, kdo budou novou povinnost ignorovat.
Rozruch kolem e-neschopenek: Pacienti se diví, část lékařů protestuje
Podle praktických lékařů by v případě e-neschopenky bylo lepší přechodné období, ve kterém by mohli fungování nového systému vyzkoušet. Podobně nebyli lékaři první rok pokutováni při zavádění e-receptů. ČTK to řekli zástupci Sdružení praktických lékařů (SPL). Za nevypisování neschopenek elektronicky hrozí pokuta 10.000 korun. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) budou pokutování ti, kdo budou novou povinnost ignorovat.
E-neschopenky: Nový systém funguje bez problémů, ujišťuje Maláčová
Provoz elektronických neschopenek začal bez problémů a systém je plně funkční. Od spuštění projektu na Nový rok do dnešních 10:00 sociální správa dostala přes 3000 e-neschopenek. Na tiskové konferenci to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Ve Zlínském kraji část praktických lékařů ale dál vyplňuje papírové tiskopisy a elektronicky neschopenky nevystavuje, a to na protest proti zvýšeným nákladům. Podle šéfa zlínského krajského Sdružení praktických lékařů Lubomíra Nečase tak postupují zhruba dvě třetiny z 290 tamních praktiků.
Lékaři mají problémy. E-neschopenku testovat nemohou
Lékaři reálně e-neschopenku stále testovat nemohou, řekl ČTK dnes odpoledne Tomáš Nosek ze Sdružení praktických lékařů. Systém jim měl být zpřístupněný dnes v poledne, funguje ale jenom pro firmy, které vyrábějí lékařský software. Systém elektronického hlášení pracovních neschopností od lékařů České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) a zaměstnavatelům má naostro fungovat od 1. ledna.
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Ve švýcarském lyžařském středisku se zřítila kabina lanovky. Děsivý pád zachytila kamera
Ve švýcarském lyžařském středisku Engelberg v kantonu Obwalden došlo ve středu dopoledne k tragické nehodě lanovky. Jedna z kabinek se uvolnila z nosného lana a zřítila se na zasněžený svah v oblasti Titlis. Podle oficiálních informací kantonální policie v Nidwaldenu při neštěstí zahynula jedna osoba, která v osudnou chvíli cestovala v gondole sama.
před 1 hodinou
Kuba odporuje Trumpovi. Pokus o ovládnutí ostrova narazí na nedobytný odpor, varuje prezident
Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v úterý ostře reagoval na množící se hrozby ze strany Spojených států a prohlásil, že jakýkoli pokus o ovládnutí ostrova narazí na „nedobytný odpor“. Jeho slova přicházejí v kritické chvíli, kdy se Kuba vzpamatovává z celostátního kolapsu energetické sítě, který nechal 10 milionů lidí bez elektřiny. Díaz-Canel obvinil Washington, že využívá ekonomické slabosti země jako „pobuřující záminku“ k jejímu ovládnutí.
před 2 hodinami
Naděje na ukončení sporu s Orbánem? EU a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce ropovodu Družba
Evropská unie a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce oprav ropovodu Družba, což by mohlo ukončit vleklý spor s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Brusel a Kyjev doufají, že tento ústřícny krok přiměje Maďarsko odblokovat klíčovou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur a schválit 20. balíček sankcí proti Rusku. Rozhodující jednání lídrů EU začínají již tento čtvrtek.
před 3 hodinami
Teherán pohřbívá Larídžáního a Solejmáního. Írán vyslal vlnu raket a dronů na Izrael
Íránem dnes otřásá vlna smutku i hněvu. V Teheránu se koná pohřeb Alího Larídžáního, dlouholetého šéfa národní bezpečnosti a jedné z nejvlivnějších postav islámské republiky, který zahynul při úterním izraelském náletu. Společně s ním je pohřbíván i Gholamrezá Solejmání, velitel paramilitárních jednotek Basídž. Larídžání byl považován za „pravou ruku“ režimu a architekta jeho obranné strategie, přičemž jeho smrt je nejcitelnější ztrátou od únorového zabití nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího.
před 4 hodinami
Izraelci tvrdí, že zabili dalšího představitele Íránu. Po smrti má být ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac ve středu oznámil, že při nočním náletu v Teheránu byl zlikvidován íránský ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb. Pokud se tato informace potvrdí, půjde o další zásadní úder proti nejvyšším patrům íránského režimu, který přichází jen den po zabití šéfa národní bezpečnosti Alího Larídžáního.
před 5 hodinami
OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit
Nová zpráva OSN odhalila tragickou skutečnost: v roce 2024 zemřelo po celém světě 4,9 milionu dětí, přičemž většinu těchto životů bylo možné zachránit. Odborníci varují, že pokrok v boji proti úmrtnosti dětí do pěti let se od roku 2015 zpomalil o závratných 60 %. Pokud se tento trend nezmění, ambiciózní globální cíl ukončit preventabilní úmrtí dětí do roku 2030 zůstane nenaplněn.
před 6 hodinami
Nejdražší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford kvůli požáru odplouvá od Íránu
Nejmodernější a nejdražší letadlová loď světa, USS Gerald R. Ford, opouští bojové pozice v Rudém moři a míří k opravám na Krétu. Plavidlo, které se v posledních týdnech podílelo na úderech proti Íránu, se potýká s následky požáru, technickými poruchami i upadající morálkou posádky. Marathon devítiměsíčního nasazení, během něhož loď operovala i v Karibiku při zásahu proti Nicolási Madurovi, si podle odborníků vybral svou daň.
před 6 hodinami
Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky
Federální soudce Royce C. Lamberth vynesl zásadní rozsudek, kterým nařídil okamžitý návrat zhruba 1 000 zaměstnanců stanice Hlas Ameriky (Voice of America) do práce. Rozhodnutí reaguje na kroky Trumpovy administrativy z března 2025, kdy byla velká část personálu v rámci vládních škrtů postavena mimo službu. Podle soudce byl tento postup nezákonný a porušil zákon o správním řízení, přičemž snahu o drastické zmenšení agentury označil za unáhlenou a bezhlavou.
před 7 hodinami
Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?
Smrt tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního představuje pro íránský režim citelnou ránu, která přichází v jeden z nejkritičtějších momentů moderních dějin země. Izraelský nálet zlikvidoval muže, který nebyl jen řadovým úředníkem, ale klíčovým architektem strategických rozhodnutí islámské republiky. Jeho odchod prohlubuje mocenské vakuum v srdci teheránského vedení, které se již dříve muselo vyrovnat se smrtí nejvyššího duchovního vůdce.
před 8 hodinami
Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA
Britský premiér Keir Starmer vsadil ve vztahu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi na strategii lichotek a zdůrazňování významu britské monarchie. Během únorového setkání v Oválné pracovně nešetřil superlativy, když Trumpovi předával pozvání krále Karla III. na historicky bezprecedentní druhou státní návštěvu Británie. Londýn si od tohoto přístupu sliboval konkrétní výhody, jako jsou nižší cla nebo pokračující podpora Ukrajiny.
před 9 hodinami
Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat
Nadcházející dny přinesou do České republiky typické březnové počasí, které v sobě spojí závan jara s dozvuky zimy ve vyšších polohách. Zatímco střed týdne a neděle potěší slunečními paprsky a teplotami šplhajícími v nížinách až k 16 °C, závěr pracovního týdne a sobota připomenou, že hory se sněhové pokrývky ještě zcela nevzdávají. Stabilní jasnou oblohu tak přechodně vystřídá zvětšená oblačnost a dešťové přeháňky, které nad 700 metrů nad mořem opět přejdou ve sněžení.
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.
včera
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.
včera
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.
včera
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.
včera
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.
včera
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.
včera
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.
včera
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.
Zdroj: Libor Novák