Diagnóza Z209. Kvůli karanténě dostala v březnu ČSSZ již 21.460 e-neschopenek

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v březnu dostala zatím 21.460 elektronických neschopenek kvůli karanténě. Za pondělí jich přibylo 1440. Stejně jako v minulých dnech počet případů narostl nejvíc v Praze a Moravskoslezském kraji. Vyplývá to ze statistik, které ČSSZ dnes zveřejnila. Podle údajů by dvoutýdenní izolace měla do dneška skončit 2878 lidem s e-neschopenkou.

Celkový počet lidí v karanténě na ochranu před nákazou novým koronavirem by mohl být vyšší. Lékaři mohou případy sociální správě hlásit nejen elektronicky, ale i na papírovém tiskopisu. Údaje o počtu vystavených e-neschopenek kvůli karanténě se různí. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) dnes na svém twitteru uvedla, že sociální správa za březen zaevidovala 28.050 karantén a za pondělí přes e-neschopenku 2731. V tabulkách je počet pondělních případů poloviční.

Karantény a #eNeschopenka aktuálně! Včera bylo zaevidováno 23. 553 eNeschopenek, z toho jako karanténa 2.731. Celkem za březen zaevidovala @CSSZcz 28. 050 karantén.

— Jana Maláčová (@JMalacova) March 24, 2020

Podle statistických údajů elektronických neschopenek s diagnózou Z209, která se používá pro karanténu, úřad dostal od 1. do 23. března v Praze celkem 3290 a v Moravskoslezském kraji 3020. Za poslední den v hlavním městě lékaři vystavili 295 karanténních elektronických neschopenek a v Moravskoslezském kraji 244.

Podle statistik by měla do dneška karanténa skončit 2878 lidem, kteří do ní začátkem března s e-neschopenkou šli. Nejvíc takových případů by mělo být ve Zlínském kraji, a to 542. Nejméně naopak správa zaznamenala v Karlovarském kraji, kde je jich 19.

Do dvoutýdenní karantény musí od 7. března všichni, kteří se vrátili z Itálie. Od poledne 13. března pak musí do karantény ti, kteří přicestovali z 15 zemí s vysokým rizikem šíření nákazy novým koronavirem. Týká se to Čechů i cizinců, kteří v Česku trvale či přechodně žijí. V karanténě jsou také lidé, kteří byli v kontaktu s nakaženými.

Pracovníkům v karanténě má zaměstnavatel platit 60 procent základu jejich příjmu. Vláda ve čtvrtek rozhodla o tom, že tuto náhradu výdělku uhradí místo firem stát.

Související

zdraví

Lidé stonají víc než před covidem. Počet neschopenek v Česku zůstává i nadále vysoký

Během první poloviny roku 2023 bylo v důsledku dočasné pracovní neschopnosti na pracovišti každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných osob, což představuje zhruba každého dvacátého zaměstnance. Ve srovnání s obdobím před vypuknutím pandemie covid-19 vzrostl denní počet osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc. Během první poloviny letošního roku strávili obyvatelé Česka na neschopence více než 42 milionů dnů.
Ilustrační foto

Elektronické neschopenky slaví první rok. Spouštění nebylo bez problémů

Před rokem, 1. ledna 2020, byl spuštěn systém elektronických neschopenek. Elektronické neschopenky se měly původně zavést již o rok dříve. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu Jany Maláčové (ČSSD) do funkce ministryně práce v červenci 2018 se na systému opět začalo pracovat, spuštění se však odložilo o rok na loňský leden.

Více souvisejících

neschopenka/e-neschopenka čssz Jana Maláčová (ČSSD) život Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 45 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy