Lidé stonají víc než před covidem. Počet neschopenek v Česku zůstává i nadále vysoký

Libor Novák

2. listopadu 2023 14:22

zdraví
zdraví Foto: Pixabay

Během první poloviny roku 2023 bylo v důsledku dočasné pracovní neschopnosti na pracovišti každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných osob, což představuje zhruba každého dvacátého zaměstnance. Ve srovnání s obdobím před vypuknutím pandemie covid-19 vzrostl denní počet osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc. Během první poloviny letošního roku strávili obyvatelé Česka na neschopence více než 42 milionů dnů.

Celkem bylo v prvním pololetí roku 2023 hlášeno 1,33 milionu případů pracovní neschopnosti. Ženy hlásily 739 tisíc neschopenek, což bylo o čtvrtinu více než muži (150 tisíc více). Pracovní neschopnost byla důsledkem celkem 1,22 milionu neschopenek. V porovnání s prvním pololetím roku 2019, které předcházelo pandemii covid-19, se tento počet zvýšil o 40 %. U mužů vzrostl o 34 % (134 tisíc případů), u žen o 44 % (214 tisíc).

"V přepočtu na 100 nemocensky pojištěných bylo v první polovině letošního roku evidováno 28 nově hlášených případů pracovní neschopnosti, tedy o 7 více než ve stejném období roku 2019. Tento ukazatel vzrostl ve všech odvětvových sekcích," uvedla Alena Hykyšová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Největší nárůst byl zaznamenán u pojištěnců pracujících ve vzdělávání, kde se počet neschopenek na 100 nemocensky pojištěných v daném období zvýšil o 16 případů, dosahujíc hodnoty 36.

Naopak počet neschopenek způsobených pracovními úrazy meziročně klesl. V období od ledna do června roku 2023 bylo vystaveno celkem 22 tisíc neschopenek, což bylo přibližně tisíc méně než ve stejném období roku 2022 a roku 2019. Došlo také ke 42 smrtelným pracovním úrazům, což bylo o dva více než v předchozím roce. Téměř 400 pracovních úrazů bylo závažných a vyžadovalo alespoň pětidenní hospitalizaci.

Během první poloviny roku 2023 strávili pojištěnci na nemocenské více než 42,4 milionu dnů, z toho 36,5 milionu dnů z důvodu nemoci. Ženy byly kvůli nemoci na neschopence téměř o třetinu více dnů než muži. Počet strávených dnů z důvodu nemoci nebo úrazu se v porovnání s prvním pololetím roku 2019 zvýšil o 2,0 %.

Zatímco během období pandemie covid-19 došlo k zkrácení průměrné doby trvání pracovní neschopnosti z důvodu velkého množství krátkodobých neschopností zahrnujících karantény, v prvním pololetí roku 2023 došlo k jejímu prodloužení. Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti se zvýšila z 25 dnů v prvním pololetí roku 2022 na 32 dnů v prvním pololetí roku 2023.

Během první poloviny roku 2023 bylo pojištěncům vyplaceno nemocenské ve výši 17 miliard Kč, což představuje meziroční pokles o 4 %, ale zároveň nárůst o téměř čtvrtinu ve srovnání s prvním pololetím roku 2019.
 

16. února 2026 19:52

V Česku nadále probíhá epidemické šíření chřipky

Související

Ilustrační foto

Elektronické neschopenky slaví první rok. Spouštění nebylo bez problémů

Před rokem, 1. ledna 2020, byl spuštěn systém elektronických neschopenek. Elektronické neschopenky se měly původně zavést již o rok dříve. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu Jany Maláčové (ČSSD) do funkce ministryně práce v červenci 2018 se na systému opět začalo pracovat, spuštění se však odložilo o rok na loňský leden.
Lékaři

E-neschopenky pomohly. I po roce má ale systém chyby, upozorňují lékaři

Elektronické neschopenky pomohly při letošní pandemii koronaviru. Lékaři mohli vystavit pacientům neschopenku bez toho, aby lidé museli osobně do ordinace. Podle lékařů má ale systém po roce fungování stále zásadní chyby, které lékařům komplikují práci. Podle ministerstva práce systém funguje dobře a během roku se do něj podařilo některé podněty zapracovat. Za rok se vydalo asi 2,5 milionu e-neschopenek.

Více souvisejících

neschopenka/e-neschopenka ,  nemoci

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

USA a Izrael zasáhly největší naleziště plynu na světě. Ceny ropy prudce rostou, NATO řeší, co s Hormuzským průlivem

Světové trhy s energiemi zažívají dramatický otřes. Ceny ropy ve středu prudce vzrostly a překonaly hranici 108 dolarů za barel. Hlavním impulsem pro tento skok byly zprávy o prvních přímých útocích na íránská těžební a zpracovatelská zařízení, včetně největšího naleziště zemního plynu na světě. Podle dostupných informací stojí za těmito údery koordinovaná operace Spojených států a Izraele.

před 3 hodinami

Obchody

Zákazníci jsou stále agresivnější. Známý obchodní řetězec chystá nová opatření

Oblíbený obchodní řetězec BILLA připravuje na Slovensku výrazné změny, které pocítí každý, kdo vstoupí do jeho prodejen. Společnost se rozhodla zpřísnit bezpečnostní pravidla v reakci na alarmující nárůst kriminality a stále agresivnější chování části veřejnosti. Minulý rok se ukázal jako kritický, neboť největší obchodní sítě zaznamenaly nárůst krádeží až o 100 procent.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Miguel Diaz-Canel

Kuba odporuje Trumpovi. Pokus o ovládnutí ostrova narazí na nedobytný odpor, varuje prezident

Kubánský prezident Miguel Díaz-Canel v úterý ostře reagoval na množící se hrozby ze strany Spojených států a prohlásil, že jakýkoli pokus o ovládnutí ostrova narazí na „nedobytný odpor“. Jeho slova přicházejí v kritické chvíli, kdy se Kuba vzpamatovává z celostátního kolapsu energetické sítě, který nechal 10 milionů lidí bez elektřiny. Díaz-Canel obvinil Washington, že využívá ekonomické slabosti země jako „pobuřující záminku“ k jejímu ovládnutí.

před 5 hodinami

Viktor Orbán

Naděje na ukončení sporu s Orbánem? EU a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce ropovodu Družba

Evropská unie a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce oprav ropovodu Družba, což by mohlo ukončit vleklý spor s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Brusel a Kyjev doufají, že tento ústřícny krok přiměje Maďarsko odblokovat klíčovou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur a schválit 20. balíček sankcí proti Rusku. Rozhodující jednání lídrů EU začínají již tento čtvrtek.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Teherán pohřbívá Larídžáního a Solejmáního. Írán vyslal vlnu raket a dronů na Izrael

Íránem dnes otřásá vlna smutku i hněvu. V Teheránu se koná pohřeb Alího Larídžáního, dlouholetého šéfa národní bezpečnosti a jedné z nejvlivnějších postav islámské republiky, který zahynul při úterním izraelském náletu. Společně s ním je pohřbíván i Gholamrezá Solejmání, velitel paramilitárních jednotek Basídž. Larídžání byl považován za „pravou ruku“ režimu a architekta jeho obranné strategie, přičemž jeho smrt je nejcitelnější ztrátou od únorového zabití nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího.

před 7 hodinami

Esmáíl Chatíb

Izraelci tvrdí, že zabili dalšího představitele Íránu. Po smrti má být ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac ve středu oznámil, že při nočním náletu v Teheránu byl zlikvidován íránský ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb. Pokud se tato informace potvrdí, půjde o další zásadní úder proti nejvyšším patrům íránského režimu, který přichází jen den po zabití šéfa národní bezpečnosti Alího Larídžáního. 

před 8 hodinami

Ilustrační foto

OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit

Nová zpráva OSN odhalila tragickou skutečnost: v roce 2024 zemřelo po celém světě 4,9 milionu dětí, přičemž většinu těchto životů bylo možné zachránit. Odborníci varují, že pokrok v boji proti úmrtnosti dětí do pěti let se od roku 2015 zpomalil o závratných 60 %. Pokud se tento trend nezmění, ambiciózní globální cíl ukončit preventabilní úmrtí dětí do roku 2030 zůstane nenaplněn.

před 9 hodinami

USS Gerald R. Ford

Nejdražší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford kvůli požáru odplouvá od Íránu

Nejmodernější a nejdražší letadlová loď světa, USS Gerald R. Ford, opouští bojové pozice v Rudém moři a míří k opravám na Krétu. Plavidlo, které se v posledních týdnech podílelo na úderech proti Íránu, se potýká s následky požáru, technickými poruchami i upadající morálkou posádky. Marathon devítiměsíčního nasazení, během něhož loď operovala i v Karibiku při zásahu proti Nicolási Madurovi, si podle odborníků vybral svou daň.

před 10 hodinami

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky

Federální soudce Royce C. Lamberth vynesl zásadní rozsudek, kterým nařídil okamžitý návrat zhruba 1 000 zaměstnanců stanice Hlas Ameriky (Voice of America) do práce. Rozhodnutí reaguje na kroky Trumpovy administrativy z března 2025, kdy byla velká část personálu v rámci vládních škrtů postavena mimo službu. Podle soudce byl tento postup nezákonný a porušil zákon o správním řízení, přičemž snahu o drastické zmenšení agentury označil za unáhlenou a bezhlavou.

před 10 hodinami

Alí Larídžání

Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?

Smrt tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního představuje pro íránský režim citelnou ránu, která přichází v jeden z nejkritičtějších momentů moderních dějin země. Izraelský nálet zlikvidoval muže, který nebyl jen řadovým úředníkem, ale klíčovým architektem strategických rozhodnutí islámské republiky. Jeho odchod prohlubuje mocenské vakuum v srdci teheránského vedení, které se již dříve muselo vyrovnat se smrtí nejvyššího duchovního vůdce.

před 11 hodinami

Král Charles III.

Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA

Britský premiér Keir Starmer vsadil ve vztahu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi na strategii lichotek a zdůrazňování významu britské monarchie. Během únorového setkání v Oválné pracovně nešetřil superlativy, když Trumpovi předával pozvání krále Karla III. na historicky bezprecedentní druhou státní návštěvu Británie. Londýn si od tohoto přístupu sliboval konkrétní výhody, jako jsou nižší cla nebo pokračující podpora Ukrajiny.

před 13 hodinami

Jaro

Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat

Nadcházející dny přinesou do České republiky typické březnové počasí, které v sobě spojí závan jara s dozvuky zimy ve vyšších polohách. Zatímco střed týdne a neděle potěší slunečními paprsky a teplotami šplhajícími v nížinách až k 16 °C, závěr pracovního týdne a sobota připomenou, že hory se sněhové pokrývky ještě zcela nevzdávají. Stabilní jasnou oblohu tak přechodně vystřídá zvětšená oblačnost a dešťové přeháňky, které nad 700 metrů nad mořem opět přejdou ve sněžení.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy