Lidé stonají víc než před covidem. Počet neschopenek v Česku zůstává i nadále vysoký

Během první poloviny roku 2023 bylo v důsledku dočasné pracovní neschopnosti na pracovišti každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných osob, což představuje zhruba každého dvacátého zaměstnance. Ve srovnání s obdobím před vypuknutím pandemie covid-19 vzrostl denní počet osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc. Během první poloviny letošního roku strávili obyvatelé Česka na neschopence více než 42 milionů dnů.

Celkem bylo v prvním pololetí roku 2023 hlášeno 1,33 milionu případů pracovní neschopnosti. Ženy hlásily 739 tisíc neschopenek, což bylo o čtvrtinu více než muži (150 tisíc více). Pracovní neschopnost byla důsledkem celkem 1,22 milionu neschopenek. V porovnání s prvním pololetím roku 2019, které předcházelo pandemii covid-19, se tento počet zvýšil o 40 %. U mužů vzrostl o 34 % (134 tisíc případů), u žen o 44 % (214 tisíc).

"V přepočtu na 100 nemocensky pojištěných bylo v první polovině letošního roku evidováno 28 nově hlášených případů pracovní neschopnosti, tedy o 7 více než ve stejném období roku 2019. Tento ukazatel vzrostl ve všech odvětvových sekcích," uvedla Alena Hykyšová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Největší nárůst byl zaznamenán u pojištěnců pracujících ve vzdělávání, kde se počet neschopenek na 100 nemocensky pojištěných v daném období zvýšil o 16 případů, dosahujíc hodnoty 36.

Naopak počet neschopenek způsobených pracovními úrazy meziročně klesl. V období od ledna do června roku 2023 bylo vystaveno celkem 22 tisíc neschopenek, což bylo přibližně tisíc méně než ve stejném období roku 2022 a roku 2019. Došlo také ke 42 smrtelným pracovním úrazům, což bylo o dva více než v předchozím roce. Téměř 400 pracovních úrazů bylo závažných a vyžadovalo alespoň pětidenní hospitalizaci.

Během první poloviny roku 2023 strávili pojištěnci na nemocenské více než 42,4 milionu dnů, z toho 36,5 milionu dnů z důvodu nemoci. Ženy byly kvůli nemoci na neschopence téměř o třetinu více dnů než muži. Počet strávených dnů z důvodu nemoci nebo úrazu se v porovnání s prvním pololetím roku 2019 zvýšil o 2,0 %.

Zatímco během období pandemie covid-19 došlo k zkrácení průměrné doby trvání pracovní neschopnosti z důvodu velkého množství krátkodobých neschopností zahrnujících karantény, v prvním pololetí roku 2023 došlo k jejímu prodloužení. Průměrná doba trvání pracovní neschopnosti se zvýšila z 25 dnů v prvním pololetí roku 2022 na 32 dnů v prvním pololetí roku 2023.

Během první poloviny roku 2023 bylo pojištěncům vyplaceno nemocenské ve výši 17 miliard Kč, což představuje meziroční pokles o 4 %, ale zároveň nárůst o téměř čtvrtinu ve srovnání s prvním pololetím roku 2019.
 

Související

Ilustrační foto

Elektronické neschopenky slaví první rok. Spouštění nebylo bez problémů

Před rokem, 1. ledna 2020, byl spuštěn systém elektronických neschopenek. Elektronické neschopenky se měly původně zavést již o rok dříve. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu Jany Maláčové (ČSSD) do funkce ministryně práce v červenci 2018 se na systému opět začalo pracovat, spuštění se však odložilo o rok na loňský leden.
Lékaři

E-neschopenky pomohly. I po roce má ale systém chyby, upozorňují lékaři

Elektronické neschopenky pomohly při letošní pandemii koronaviru. Lékaři mohli vystavit pacientům neschopenku bez toho, aby lidé museli osobně do ordinace. Podle lékařů má ale systém po roce fungování stále zásadní chyby, které lékařům komplikují práci. Podle ministerstva práce systém funguje dobře a během roku se do něj podařilo některé podněty zapracovat. Za rok se vydalo asi 2,5 milionu e-neschopenek.

Více souvisejících

neschopenka/e-neschopenka nemoci

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 12 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí

Thajské úřady varovaly ve čtvrtek před novou vlnou veder, v důsledku kterých v této zemi přišlo od začátku roku o život už nejméně 30 lidí. Podle agentury AP se extrémní vedra očekávají v metropoli Bangkok, ale také na severu a severovýchodě země. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy