E-neschopenky pomohly. I po roce má ale systém chyby, upozorňují lékaři

Elektronické neschopenky pomohly při letošní pandemii koronaviru. Lékaři mohli vystavit pacientům neschopenku bez toho, aby lidé museli osobně do ordinace. Podle lékařů má ale systém po roce fungování stále zásadní chyby, které lékařům komplikují práci. Podle ministerstva práce systém funguje dobře a během roku se do něj podařilo některé podněty zapracovat. Za rok se vydalo asi 2,5 milionu e-neschopenek.

Na tom, že elektronické neschopenky pomohly v době epidemie, se shodují lékaři i ministerstvo. Podle lékařů má ale systém stále chyby, na které si už dříve stěžovali a ministerstvo je neodstranilo. Podle praktického lékaře Cyrila Muchy například není možné e-neschopenku stornovat. "Pacient přijde, že mu je špatně, a dostane neschopenku. Za tři hodiny zavolá, že se domluvil se zaměstnavatelem, že bude mít home office. Je obrovský problém s tím, jak vlastně toto ukončit a většinou to nejde," řekl ČTK Mucha, který je také členem výboru Společnosti všeobecného lékařství.

Problém podle něj nastává také tehdy, pokud pacient změnil bydliště, zaměstnavatele nebo má nějaký nesoulad údajů s registrem obyvatel. Systém pak lékaři neumožní e-neschopenku vydat, lékař se musí spojit s pacientem a zjišťovat nové údaje. "To přece není medicínská práce. Doktor tady není od toho, aby zjišťoval, kde ten člověk pracuje. Ono se to nezdá, ale na to my opravdu čas nemáme. Je to věc, která nás obrovsky zdržuje," uvedl Mucha. Upozorňuje i na to, že lékař nemůže ukončit neschopenku tak, aby pacient ještě ten den, kdy přišel po uzdravení k lékaři, mohl jít do práce.

Lékařům vadí rovněž to, že za práci na vyplňování e-neschopenek nejsou placeni, ale pokud by v nich udělali chybu, mohli by dostat od ministerstva práce pokutu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí na dotaz ČTK uvedlo, že systém během roku "více zdokonalilo". "Na základě podnětů zaměstnavatelů byla doplněna on-line služba přehled dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanců. V březnu a dubnu bylo vylepšeno zobrazování detailů v pdf výstupech, například doplněn variabilní symbol zaměstnavatele a profese," uvedla Michaela Poláková z tiskového oddělení ministerstva. Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) také už dříve vyzdvihla to, že se do systému podařilo už na jaře doplnit funkci karantény, díky které měli hygienici informace o tom, kolik lidí je v pracovní neschopnosti kvůli nákaze koronavirem nebo blízkému kontaktu s nakaženým.

Podle ministerstva obdržela Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) od ledna do poloviny prosince 2,49 milionu nových neschopenek. Nejvíc jich úřad dostal v říjnu, a to téměř 429.300. Následoval březen s 343.900 e-neschopenkami. První potvrzený případ covidové nákazy v Česku ministerstvo zdravotnictví oznámilo 1. března. Od té doby do 21. prosince lékaři kvůli koronaviru vypsali 331.339 e-neschopenek s označením Z209, tedy pro karanténu. Nejvíc lidí do ní poslali v říjnu. Bylo jich víc než 119.200.

Elektronické neschopenky se měly původně zavést od roku 2019. První Babišova vláda po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 novým. Po nástupu Maláčové do ministerské funkce v létě 2018 se zastavené práce obnovily, spuštění se však odložilo na letošní leden. Provoz tak začal až půl roku po zrušení karenční doby. S tím přitom zaměstnavatelé souhlasili pod podmínkou, že se současně spustí i neschopenkový systém. Členové vlády to přislíbili. Díky e-neschopence chtěli mít podnikatelé lepší kontrolu nemocných pracovníků. Obávali se růstu nemocnosti.

Související

zdraví

Lidé stonají víc než před covidem. Počet neschopenek v Česku zůstává i nadále vysoký

Během první poloviny roku 2023 bylo v důsledku dočasné pracovní neschopnosti na pracovišti každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných osob, což představuje zhruba každého dvacátého zaměstnance. Ve srovnání s obdobím před vypuknutím pandemie covid-19 vzrostl denní počet osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc. Během první poloviny letošního roku strávili obyvatelé Česka na neschopence více než 42 milionů dnů.
Ilustrační foto

Elektronické neschopenky slaví první rok. Spouštění nebylo bez problémů

Před rokem, 1. ledna 2020, byl spuštěn systém elektronických neschopenek. Elektronické neschopenky se měly původně zavést již o rok dříve. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu Jany Maláčové (ČSSD) do funkce ministryně práce v červenci 2018 se na systému opět začalo pracovat, spuštění se však odložilo o rok na loňský leden.

Více souvisejících

neschopenka/e-neschopenka Zdravotnictví lékaři nemocenská Vláda ČR Jana Maláčová (ČSSD)

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy