E-neschopenky pomohly. I po roce má ale systém chyby, upozorňují lékaři

Elektronické neschopenky pomohly při letošní pandemii koronaviru. Lékaři mohli vystavit pacientům neschopenku bez toho, aby lidé museli osobně do ordinace. Podle lékařů má ale systém po roce fungování stále zásadní chyby, které lékařům komplikují práci. Podle ministerstva práce systém funguje dobře a během roku se do něj podařilo některé podněty zapracovat. Za rok se vydalo asi 2,5 milionu e-neschopenek.

Na tom, že elektronické neschopenky pomohly v době epidemie, se shodují lékaři i ministerstvo. Podle lékařů má ale systém stále chyby, na které si už dříve stěžovali a ministerstvo je neodstranilo. Podle praktického lékaře Cyrila Muchy například není možné e-neschopenku stornovat. "Pacient přijde, že mu je špatně, a dostane neschopenku. Za tři hodiny zavolá, že se domluvil se zaměstnavatelem, že bude mít home office. Je obrovský problém s tím, jak vlastně toto ukončit a většinou to nejde," řekl ČTK Mucha, který je také členem výboru Společnosti všeobecného lékařství.

Problém podle něj nastává také tehdy, pokud pacient změnil bydliště, zaměstnavatele nebo má nějaký nesoulad údajů s registrem obyvatel. Systém pak lékaři neumožní e-neschopenku vydat, lékař se musí spojit s pacientem a zjišťovat nové údaje. "To přece není medicínská práce. Doktor tady není od toho, aby zjišťoval, kde ten člověk pracuje. Ono se to nezdá, ale na to my opravdu čas nemáme. Je to věc, která nás obrovsky zdržuje," uvedl Mucha. Upozorňuje i na to, že lékař nemůže ukončit neschopenku tak, aby pacient ještě ten den, kdy přišel po uzdravení k lékaři, mohl jít do práce.

Lékařům vadí rovněž to, že za práci na vyplňování e-neschopenek nejsou placeni, ale pokud by v nich udělali chybu, mohli by dostat od ministerstva práce pokutu.

Ministerstvo práce a sociálních věcí na dotaz ČTK uvedlo, že systém během roku "více zdokonalilo". "Na základě podnětů zaměstnavatelů byla doplněna on-line služba přehled dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanců. V březnu a dubnu bylo vylepšeno zobrazování detailů v pdf výstupech, například doplněn variabilní symbol zaměstnavatele a profese," uvedla Michaela Poláková z tiskového oddělení ministerstva. Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) také už dříve vyzdvihla to, že se do systému podařilo už na jaře doplnit funkci karantény, díky které měli hygienici informace o tom, kolik lidí je v pracovní neschopnosti kvůli nákaze koronavirem nebo blízkému kontaktu s nakaženým.

Podle ministerstva obdržela Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) od ledna do poloviny prosince 2,49 milionu nových neschopenek. Nejvíc jich úřad dostal v říjnu, a to téměř 429.300. Následoval březen s 343.900 e-neschopenkami. První potvrzený případ covidové nákazy v Česku ministerstvo zdravotnictví oznámilo 1. března. Od té doby do 21. prosince lékaři kvůli koronaviru vypsali 331.339 e-neschopenek s označením Z209, tedy pro karanténu. Nejvíc lidí do ní poslali v říjnu. Bylo jich víc než 119.200.

Elektronické neschopenky se měly původně zavést od roku 2019. První Babišova vláda po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 novým. Po nástupu Maláčové do ministerské funkce v létě 2018 se zastavené práce obnovily, spuštění se však odložilo na letošní leden. Provoz tak začal až půl roku po zrušení karenční doby. S tím přitom zaměstnavatelé souhlasili pod podmínkou, že se současně spustí i neschopenkový systém. Členové vlády to přislíbili. Díky e-neschopence chtěli mít podnikatelé lepší kontrolu nemocných pracovníků. Obávali se růstu nemocnosti.

Související

zdraví

Lidé stonají víc než před covidem. Počet neschopenek v Česku zůstává i nadále vysoký

Během první poloviny roku 2023 bylo v důsledku dočasné pracovní neschopnosti na pracovišti každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných osob, což představuje zhruba každého dvacátého zaměstnance. Ve srovnání s obdobím před vypuknutím pandemie covid-19 vzrostl denní počet osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc. Během první poloviny letošního roku strávili obyvatelé Česka na neschopence více než 42 milionů dnů.
Ilustrační foto

Elektronické neschopenky slaví první rok. Spouštění nebylo bez problémů

Před rokem, 1. ledna 2020, byl spuštěn systém elektronických neschopenek. Elektronické neschopenky se měly původně zavést již o rok dříve. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu Jany Maláčové (ČSSD) do funkce ministryně práce v červenci 2018 se na systému opět začalo pracovat, spuštění se však odložilo o rok na loňský leden.

Více souvisejících

neschopenka/e-neschopenka Zdravotnictví lékaři nemocenská Vláda ČR Jana Maláčová (ČSSD)

Aktuálně se děje

před 57 minutami

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

27 milionů obyvatel na místě, které je zabíjí. Jak se žije v nejznečištěnějším městě na světě?

V prvním specializovaném zdravotnickém zařízení v Dillí zaměřeném na onemocnění způsobená znečištěním ovzduší sedí 64letý Deepak Rajak a snaží se popadnout dech. Jeho astma se v posledních dnech výrazně zhoršilo a dcera jej přivedla na kliniku kvůli jeho rychle se zhoršujícímu zdravotnímu stavu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy