Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného a příspěvek pro lidi v karanténě
Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného kvůli koronavirové epidemii. Při zavření škol nebo tříd kvůli epidemii koronaviru budou pečující dostávat ošetřovné opět po celou dobu karantény. Podpora navíc obecně vzroste o třetinu na 80 procent redukovaného základu výdělku. Vyplácet se bude zpětně od začátku listopadu, rozhodla dnes horní komora. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Resortu práce chybí v rozpočtu peníze na nemocenské dávky, chce přesuny financí
Ministerstvu práce v rozpočtu chybí peníze na vyplácení nemocenských dávek. Do konce roku by mohlo potřebovat zhruba 4,3 miliardy korun navíc. Ve své pokladně chce proto přesunout téměř půl miliardy do výdajů na nemocenské, ošetřovné či mateřské. O povolení požádá rozpočtový výbor Sněmovny. Souhlasila s tím dnes vláda v demisi.
Výdaje na nemocenskou se v lednu a únoru zvedly meziročně o čtvrtinu
Výdaje na nemocenskou překročily za první dva letošní měsíce šest miliard korun. Jsou tak meziročně téměř o čtvrtinu vyšší. Na ošetřovném se pak v lednu a únoru vyplatilo zhruba 677,4 milionu korun. Minulý rok byla suma poloviční. Za zvýšením částek je koronavirová epidemie a nařízené uzavření škol. Vyplývá to ze zprávy o vyplacených dávkách, kterou zveřejnilo ministerstvo práce.
Bonus mohou mít i lidé s covidem, kteří šli na běžnou nemocenskou
Příspěvek k náhradě mzdy by mohli dostat i lidé s covidem, které lékař nejdřív poslal na běžnou "necovidovou" nemocenskou a nákaza se u nich potvrdila až dodatečně.
K nemocenské až 370 korun denně. Zeman podepsal zákon
Lidé v nařízené karanténě nebo izolaci budou dostávat k nemocenské příspěvek až 370 korun denně. Návrh zákona, který se vztahuje na letošní březen i zpětně a na duben, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Bonus k nemocenské má bránit propadu příjmů, a motivovat tak obyvatele k tomu, aby po setkání s nakaženými zůstávali v karanténě, nemoc dál nešířili a hlásili své kontakty.
Senát o zvýšení koronavirové nemocenské rozhodne ve čtvrtek
Senát se kvůli schvalování zvýšené nemocenské kvůli koronavirové karanténě sejde ve čtvrtek odpoledne. O náhradním termínu schůze dnes rozhodl organizační výbor horní komory. ČTK o tom informovala senátní tisková tajemnice Sue Nguyen. Původně se jednání mělo uskutečnit dnes odpoledne, kvůli schválení návrhu Sněmovnou až v úterý pozdě večer senátoři zvolili náhradní termín.
Lidé v karanténě budou dostávat příspěvek až 370 Kč, schválila Sněmovna
Lidé v nařízené karanténě zřejmě budou dostávat k nemocenské příspěvek až 370 korun denně. Schválila to dnes zrychleně Sněmovna podle celkové úpravy předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Vláda navrhovala pro lidi v karanténě nebo izolaci nemocenskou 100 procent místo 60 procent průměrného redukovaného výdělku.
Sněmovní výbor doporučil schválení stoprocentní nemocenské v karanténě
Sněmovna by mohla schválit vládní předlohu, podle které by lidé v nařízené karanténě pobírali stoprocentní nemocenskou. Sociální výbor dnes doporučil plénu přijmout návrh zákona beze změn.
Část opozice souhlasí s návrhem nemocenské, KSČM je proti
Dočasné zvýšení nemocenské pro lidi v karanténě ze 60 na 100 procent redukovaného výdělku by znamenalo uzavření ekonomiky ve všech směrech. Na dnešní tiskové konferenci to řekla místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Komunisté jsou pro jednorázový příspěvek za den karantény.
Maláčová navrhuje nemocenskou 100 procent, nebo na den až 500 korun
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje kvůli šíření koronaviru dočasné zvýšení nemocenské ze 60 na 100 procent výdělku, nebo příspěvek až 500 korun za den v karanténě. Návrh projedná dnes odpoledne vláda. Ministryně to řekla na tiskové konferenci ČSSD. Opatření má bránit propadu příjmu nakažených či lidí v karanténě. V prvních dvou týdnech náhradu mzdy v nemoci či v karanténě platí zaměstnavatelé. Výdaje by si odečetli ze sociálních odvodů.
Lidé v karanténě dostanou bonus až 370 korun denně, schválila vláda
Lidé v nařízené karanténě by mohli případně dostávat k náhradě mzdy bonus až 370 korun za den, a to podle výše svého výdělku. Vyplácel by jim ho zaměstnavatel po deset dnů. O tyto výdaje by si pak snížil sociální odvody. Návrh zákona schválila dnes vláda. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Aby zákon začal platit, musí ho ještě schválit Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Podle návrhu by se příspěvky měly vyplácet od března do konce června.
Vláda projedná dvě verze zvýšení nemocenské v karanténě
Vláda projedná dnes dvě varianty možného navýšení náhrady mzdy lidí v karanténě. Buď by mohli podle návrhu dostávat k nemocenské příspěvek do 370 korun za den podle svého příjmu, nebo by se mohla nemocenská dočasně zvednout ze 60 na 90 procent redukovaného průměrného výdělku. Na tiskové konferenci ČSSD to řekla její místopředsedkyně a ministryně práce Jana Maláčová. Šéf strany Jan Hamáček je přesvědčený, že se kabinet dnes dohodne.
Vláda chce lidi motivovat, aby dodržovali karanténu, tvrdí Maláčová
Vláda bude podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) jednat v pondělí o finanční motivaci lidí tak, aby se nevyhýbali karanténě nebo izolaci. Ve hře je příspěvek, nebo vyšší nemocenská. Maláčová to uvedla v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Poslanec a ekonomický expert opoziční ODS Jan Skopeček se k záměru staví rezervovaně.
Shoda na podobě zvýšení nemocenské by měla být do konce týdne
Na podobě případného zvýšení nemocenské, které by mělo lidi motivovat k testování a trasování, se do konce týdne shodne tripartitní skupina. Vláda návrh projedná příští pondělí. Novinářům to po jednání tripartity řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Tripartita debatovala o bonusu 250 či 500 korun denně pro lidi v karanténě či o dočasném navýšení nemocenské pro všechny ze 60 na 90 procent redukovaného průměrného výdělku. Odbory jsou pro dočasný růst nemocenské, zaměstnavatelé s modely nesouhlasí.
Do karantény loni nastoupilo 344 468 lidí. Vláda nebyla schopná zavést základní věc, tvrdí sociolog
Do karantény kvůli koronavirové nákaze loni od března, kdy se nemoc covid-19 v ČR potvrdila, nastoupilo 344.468 lidí. Nejvíc z nich do ní šlo v říjnu, a to 119.224. Údaje o počtu karanténních e-neschopenek zveřejnilo ministerstvo práce. Česko patří k zemím s největšími přírůstky nakažených.
E-neschopenky pomohly. I po roce má ale systém chyby, upozorňují lékaři
Elektronické neschopenky pomohly při letošní pandemii koronaviru. Lékaři mohli vystavit pacientům neschopenku bez toho, aby lidé museli osobně do ordinace. Podle lékařů má ale systém po roce fungování stále zásadní chyby, které lékařům komplikují práci. Podle ministerstva práce systém funguje dobře a během roku se do něj podařilo některé podněty zapracovat. Za rok se vydalo asi 2,5 milionu e-neschopenek.
Vláda chce motivovat k testování. Nemocenská kvůli koronaviru se má zvýšit.
Trojice ministrů dostala za úkol připravit návrh na případné zvýšení nemocenské kvůli koronaviru. Má to motivovat lidi, aby se nechávali testovat. Po dnešním jednání tripartity to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) jsou dvě verze - buď vyšší nemocenská, nebo zvláštní příspěvek pro lidi, kteří mají pozitivní PCR test a dodržují izolaci.
Systém nemocenské je v deficitu 13 miliard, nejvíc od roku 1993
Český systém nemocenského pojištění, z něhož se platí nemocenská, ošetřovné či mateřská, se dostal do nejhlubšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Výdaje letos v prvním pololetí přesáhly příjmy zhruba o 13 miliard korun. Důvodem je hlavně koronavirová epidemie a nynější krize.
Češi víc marodí. Po zrušení karence vzrostl počet lidí na nemocenské o 17 procent
Po loňském zrušení karenční doby vzrostl průměrný měsíční počet lidí na nemocenské o 17 procent. Zatímco rok před obnovením proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci evidovala sociální správa v průměru měsíčně 128.431 případů stonání, od loňska je jich měsíčně průměrně 150.650. Výsledky dnes na tiskové konferenci představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní situaci ovlivnila koronavirová nákaza.
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.
před 1 hodinou
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.
před 2 hodinami
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.
před 4 hodinami
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
před 5 hodinami
Počasí: Příští týden se citelně oteplí
Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé jarní počasí, které doprovodí citelné teplotní rozdíly i silnější vítr. Zatímco pondělí odstartuje s příjemnými teplotami až 19 °C a varováním před nárazy větru na Českomoravské vrchovině, polovina týdne se ponese ve znamení přibývající oblačnosti a občasných srážek. Výhled na závěr období však slibuje postupné vyjasňování a návrat jarního tepla s maximy dosahujícími hranice 20 °C.
včera
Ceny Anděl 2025 předány. Uspěli Michal Prokop, James Cole i Gufrau a Victor Kal
Na pražském Výstavišti se dnes odehrál slavnostní večer, během kterého byly předány prestižní hudební ceny Anděl. Celý ceremoniál mohli diváci sledovat v přímém přenosu České televize. O vítězích v celkem patnácti kategoriích rozhodovali svými hlasy odborníci sdružení v České hudební akademii.
včera
Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě
Bílý dům oficiálně odhalil ambiciózní plány na výstavbu monumentálního vítězného oblouku, který má vyrůst přímo v hlavním městě Spojených států. Projekt, pro nějž se vžil název „Arc de Trump“, představil sám prezident Donald Trump. Ten neskrývá nadšení a na sociálních sítích uvedl, že půjde o největší a nejkrásnější triumfální oblouk na celém světě, který bude sloužit Američanům po mnoho nadcházejících desetiletí.
včera
Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop
Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).
včera
CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo
Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.
včera
Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD
Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.
včera
Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny
Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.
včera
Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje
Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.
včera
V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA
V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.
včera
Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku
Nález trhaviny v blízkosti plynovodu Balkan Stream na srbském území vyvolal vlnu spekulací a diplomatického napětí. Podle bezpečnostních expertů se však s největší pravděpodobností nejednalo o reálný pokus o zničení klíčové infrastruktury, ale o rafinovanou provokaci ruských tajných služeb. Hlavním cílem této operace mělo být ovlivnění nedělních parlamentních voleb v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o politické přežití.
včera
Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident
Americký prezident Donald Trump vyvolal na politické scéně i sociálních sítích nebývalý rozruch, když se v ostrém příspěvku na své platformě Truth Social pustil do řady dříve loajálních konzervativních komentátorů a influencerů. Předmětem sporu se stala válka v Íránu, kterou Trump zahájil a kterou část jeho dosavadních spojenců začala otevřeně kritizovat. Prezident na tyto výtky reagoval salvou urážek, v nichž své oponenty označil za „hloupé lidi“ s nízkým IQ a neúspěšné mediální osobnosti.
včera
Co potřebujete vědět o volbách v Maďarsku: Výsledky se mohou sčítat týden, průzkumy věstí pád Orbána
Maďarsko stojí na prahu historického okamžiku. V neděli 12. dubna 2026 se otevřou volební místnosti v hlasování, které může po dlouhých šestnácti letech ukončit éru premiéra Viktora Orbána. Tato volba není sledována pouze v Budapešti, ale s napětím ji vyhlížejí i v Bruselu, Moskvě a Washingtonu. Orbán si totiž za léta u moci vybudoval pozici klíčového evropského spojence Donalda Trumpa i Vladimira Putina, což z něj činí postavu s vlivem, který dalece přesahuje hranice desetimilionového Maďarska.
včera
Kamala Harris zvažuje kandidaturu na prezidenta v roce 2028
Bývalá viceprezidentka Kamala Harris poprvé otevřeně promluvila o své politické budoucnosti a potvrdila, že zvažuje kandidaturu na úřad prezidenta v roce 2028. Učinila tak během pátečního vystoupení na sjezdu National Action Network v New Yorku, kde se jí revizor Al Sharpton přímo zeptal na její plány. „Přemýšlím o tom, přemýšlím o tom,“ odpověděla Harris za bouřlivého potlesku a skandování davu, který ji vyzýval k návratu do boje o Bílý dům.
včera
Maďarsko na prahu historického přelomu. Do voleb zbývá jediný den
Maďarsko se nachází na prahu historického přelomu. Před rozhodujícími volbami, které mohou ukončit šestnáctiletou nepřetržitou vládu Viktora Orbána a jeho strany Fidesz, vrcholí kampaň v extrémně napjaté atmosféře. Hlavní vyzyvatel Péter Magyar, bývalý insider vládního tábora, který se proti systému vzbouřil, cítí šanci na vítězství a v průzkumech si udržuje průměrný náskok deseti procentních bodů.
včera
Historický milník: Mise Artemis II úspěšně dokončena, astronauti se v pořádku vrátili na Zemi
Čtyři astronauti mise Artemis II se v pátek večer úspěšně vrátili na Zemi, když jejich vesmírná kapsle Orion dosedla do hladiny Tichého oceánu u pobřeží San Diega. Posádka ve složení Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Jeremy Hansen je v dobrém zdravotním stavu. Tímto historickým okamžikem skončila desetidenní výprava, která lidstvo po více než půl století opět přiblížila k Měsíci.
včera
Počasí bude o víkendu stabilní. Oproti pátku se změní k lepšímu
Víkend, který právě začíná, sice nebude tak teplý jako předchozí velikonoční, ale předpověď alespoň slibuje výrazně lepší počasí než v pátek. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě