nemocenská

Senát ČR

Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného a příspěvek pro lidi v karanténě

Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného kvůli koronavirové epidemii. Při zavření škol nebo tříd kvůli epidemii koronaviru budou pečující dostávat ošetřovné opět po celou dobu karantény. Podpora navíc obecně vzroste o třetinu na 80 procent redukovaného základu výdělku. Vyplácet se bude zpětně od začátku listopadu, rozhodla dnes horní komora. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Ministerstvo práce a sociálních věcí, ilustrační foto

Resortu práce chybí v rozpočtu peníze na nemocenské dávky, chce přesuny financí

Ministerstvu práce v rozpočtu chybí peníze na vyplácení nemocenských dávek. Do konce roku by mohlo potřebovat zhruba 4,3 miliardy korun navíc. Ve své pokladně chce proto přesunout téměř půl miliardy do výdajů na nemocenské, ošetřovné či mateřské. O povolení požádá rozpočtový výbor Sněmovny. Souhlasila s tím dnes vláda v demisi.
Ministerstvo práce a sociálních věcí, ilustrační foto

Výdaje na nemocenskou se v lednu a únoru zvedly meziročně o čtvrtinu

Výdaje na nemocenskou překročily za první dva letošní měsíce šest miliard korun. Jsou tak meziročně téměř o čtvrtinu vyšší. Na ošetřovném se pak v lednu a únoru vyplatilo zhruba 677,4 milionu korun. Minulý rok byla suma poloviční. Za zvýšením částek je koronavirová epidemie a nařízené uzavření škol. Vyplývá to ze zprávy o vyplacených dávkách, kterou zveřejnilo ministerstvo práce.
Ilustrační fotografie

K nemocenské až 370 korun denně. Zeman podepsal zákon

Lidé v nařízené karanténě nebo izolaci budou dostávat k nemocenské příspěvek až 370 korun denně. Návrh zákona, který se vztahuje na letošní březen i zpětně a na duben, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Bonus k nemocenské má bránit propadu příjmů, a motivovat tak obyvatele k tomu, aby po setkání s nakaženými zůstávali v karanténě, nemoc dál nešířili a hlásili své kontakty.
Senát ČR, ilustrační foto

Senát o zvýšení koronavirové nemocenské rozhodne ve čtvrtek

Senát se kvůli schvalování zvýšené nemocenské kvůli koronavirové karanténě sejde ve čtvrtek odpoledne. O náhradním termínu schůze dnes rozhodl organizační výbor horní komory. ČTK o tom informovala senátní tisková tajemnice Sue Nguyen. Původně se jednání mělo uskutečnit dnes odpoledne, kvůli schválení návrhu Sněmovnou až v úterý pozdě večer senátoři zvolili náhradní termín.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie

Lidé v karanténě budou dostávat příspěvek až 370 Kč, schválila Sněmovna

Lidé v nařízené karanténě zřejmě budou dostávat k nemocenské příspěvek až 370 korun denně. Schválila to dnes zrychleně Sněmovna podle celkové úpravy předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Vláda navrhovala pro lidi v karanténě nebo izolaci nemocenskou 100 procent místo 60 procent průměrného redukovaného výdělku.
KSČM

Část opozice souhlasí s návrhem nemocenské, KSČM je proti

Dočasné zvýšení nemocenské pro lidi v karanténě ze 60 na 100 procent redukovaného výdělku by znamenalo uzavření ekonomiky ve všech směrech. Na dnešní tiskové konferenci to řekla místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Komunisté jsou pro jednorázový příspěvek za den karantény.
Jana Maláčová (ČSSD)

Maláčová navrhuje nemocenskou 100 procent, nebo na den až 500 korun

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje kvůli šíření koronaviru dočasné zvýšení nemocenské ze 60 na 100 procent výdělku, nebo příspěvek až 500 korun za den v karanténě. Návrh projedná dnes odpoledne vláda. Ministryně to řekla na tiskové konferenci ČSSD. Opatření má bránit propadu příjmu nakažených či lidí v karanténě. V prvních dvou týdnech náhradu mzdy v nemoci či v karanténě platí zaměstnavatelé. Výdaje by si odečetli ze sociálních odvodů.
Jana Maláčová (ČSSD)

Lidé v karanténě dostanou bonus až 370 korun denně, schválila vláda

Lidé v nařízené karanténě by mohli případně dostávat k náhradě mzdy bonus až 370 korun za den, a to podle výše svého výdělku. Vyplácel by jim ho zaměstnavatel po deset dnů. O tyto výdaje by si pak snížil sociální odvody. Návrh zákona schválila dnes vláda. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Aby zákon začal platit, musí ho ještě schválit Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Podle návrhu by se příspěvky měly vyplácet od března do konce června.
Vláda ČR

Vláda projedná dvě verze zvýšení nemocenské v karanténě

Vláda projedná dnes dvě varianty možného navýšení náhrady mzdy lidí v karanténě. Buď by mohli podle návrhu dostávat k nemocenské příspěvek do 370 korun za den podle svého příjmu, nebo by se mohla nemocenská dočasně zvednout ze 60 na 90 procent redukovaného průměrného výdělku. Na tiskové konferenci ČSSD to řekla její místopředsedkyně a ministryně práce Jana Maláčová. Šéf strany Jan Hamáček je přesvědčený, že se kabinet dnes dohodne.
Jana Maláčová (ČSSD)

Vláda chce lidi motivovat, aby dodržovali karanténu, tvrdí Maláčová

Vláda bude podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) jednat v pondělí o finanční motivaci lidí tak, aby se nevyhýbali karanténě nebo izolaci. Ve hře je příspěvek, nebo vyšší nemocenská. Maláčová to uvedla v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Poslanec a ekonomický expert opoziční ODS Jan Skopeček se k záměru staví rezervovaně.
Jana Maláčová (ČSSD)

Shoda na podobě zvýšení nemocenské by měla být do konce týdne

Na podobě případného zvýšení nemocenské, které by mělo lidi motivovat k testování a trasování, se do konce týdne shodne tripartitní skupina. Vláda návrh projedná příští pondělí. Novinářům to po jednání tripartity řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Tripartita debatovala o bonusu 250 či 500 korun denně pro lidi v karanténě či o dočasném navýšení nemocenské pro všechny ze 60 na 90 procent redukovaného průměrného výdělku. Odbory jsou pro dočasný růst nemocenské, zaměstnavatelé s modely nesouhlasí.
Lékaři

E-neschopenky pomohly. I po roce má ale systém chyby, upozorňují lékaři

Elektronické neschopenky pomohly při letošní pandemii koronaviru. Lékaři mohli vystavit pacientům neschopenku bez toho, aby lidé museli osobně do ordinace. Podle lékařů má ale systém po roce fungování stále zásadní chyby, které lékařům komplikují práci. Podle ministerstva práce systém funguje dobře a během roku se do něj podařilo některé podněty zapracovat. Za rok se vydalo asi 2,5 milionu e-neschopenek.
Jana Maláčová (ČSSD)

Vláda chce motivovat k testování. Nemocenská kvůli koronaviru se má zvýšit.

Trojice ministrů dostala za úkol připravit návrh na případné zvýšení nemocenské kvůli koronaviru. Má to motivovat lidi, aby se nechávali testovat. Po dnešním jednání tripartity to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) jsou dvě verze - buď vyšší nemocenská, nebo zvláštní příspěvek pro lidi, kteří mají pozitivní PCR test a dodržují izolaci.
ministerstvo práce

Systém nemocenské je v deficitu 13 miliard, nejvíc od roku 1993

Český systém nemocenského pojištění, z něhož se platí nemocenská, ošetřovné či mateřská, se dostal do nejhlubšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Výdaje letos v prvním pololetí přesáhly příjmy zhruba o 13 miliard korun. Důvodem je hlavně koronavirová epidemie a nynější krize.
Ilustrační foto

Češi víc marodí. Po zrušení karence vzrostl počet lidí na nemocenské o 17 procent

Po loňském zrušení karenční doby vzrostl průměrný měsíční počet lidí na nemocenské o 17 procent. Zatímco rok před obnovením proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci evidovala sociální správa v průměru měsíčně 128.431 případů stonání, od loňska je jich měsíčně průměrně 150.650. Výsledky dnes na tiskové konferenci představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní situaci ovlivnila koronavirová nákaza.

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 37 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy