nemocenská

Senát ČR

Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného a příspěvek pro lidi v karanténě

Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného kvůli koronavirové epidemii. Při zavření škol nebo tříd kvůli epidemii koronaviru budou pečující dostávat ošetřovné opět po celou dobu karantény. Podpora navíc obecně vzroste o třetinu na 80 procent redukovaného základu výdělku. Vyplácet se bude zpětně od začátku listopadu, rozhodla dnes horní komora. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Ministerstvo práce a sociálních věcí, ilustrační foto

Resortu práce chybí v rozpočtu peníze na nemocenské dávky, chce přesuny financí

Ministerstvu práce v rozpočtu chybí peníze na vyplácení nemocenských dávek. Do konce roku by mohlo potřebovat zhruba 4,3 miliardy korun navíc. Ve své pokladně chce proto přesunout téměř půl miliardy do výdajů na nemocenské, ošetřovné či mateřské. O povolení požádá rozpočtový výbor Sněmovny. Souhlasila s tím dnes vláda v demisi.
Ministerstvo práce a sociálních věcí, ilustrační foto

Výdaje na nemocenskou se v lednu a únoru zvedly meziročně o čtvrtinu

Výdaje na nemocenskou překročily za první dva letošní měsíce šest miliard korun. Jsou tak meziročně téměř o čtvrtinu vyšší. Na ošetřovném se pak v lednu a únoru vyplatilo zhruba 677,4 milionu korun. Minulý rok byla suma poloviční. Za zvýšením částek je koronavirová epidemie a nařízené uzavření škol. Vyplývá to ze zprávy o vyplacených dávkách, kterou zveřejnilo ministerstvo práce.
Ilustrační fotografie

K nemocenské až 370 korun denně. Zeman podepsal zákon

Lidé v nařízené karanténě nebo izolaci budou dostávat k nemocenské příspěvek až 370 korun denně. Návrh zákona, který se vztahuje na letošní březen i zpětně a na duben, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Bonus k nemocenské má bránit propadu příjmů, a motivovat tak obyvatele k tomu, aby po setkání s nakaženými zůstávali v karanténě, nemoc dál nešířili a hlásili své kontakty.
Senát ČR, ilustrační foto

Senát o zvýšení koronavirové nemocenské rozhodne ve čtvrtek

Senát se kvůli schvalování zvýšené nemocenské kvůli koronavirové karanténě sejde ve čtvrtek odpoledne. O náhradním termínu schůze dnes rozhodl organizační výbor horní komory. ČTK o tom informovala senátní tisková tajemnice Sue Nguyen. Původně se jednání mělo uskutečnit dnes odpoledne, kvůli schválení návrhu Sněmovnou až v úterý pozdě večer senátoři zvolili náhradní termín.
Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie

Lidé v karanténě budou dostávat příspěvek až 370 Kč, schválila Sněmovna

Lidé v nařízené karanténě zřejmě budou dostávat k nemocenské příspěvek až 370 korun denně. Schválila to dnes zrychleně Sněmovna podle celkové úpravy předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Vláda navrhovala pro lidi v karanténě nebo izolaci nemocenskou 100 procent místo 60 procent průměrného redukovaného výdělku.
KSČM

Část opozice souhlasí s návrhem nemocenské, KSČM je proti

Dočasné zvýšení nemocenské pro lidi v karanténě ze 60 na 100 procent redukovaného výdělku by znamenalo uzavření ekonomiky ve všech směrech. Na dnešní tiskové konferenci to řekla místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Komunisté jsou pro jednorázový příspěvek za den karantény.
Jana Maláčová (ČSSD)

Maláčová navrhuje nemocenskou 100 procent, nebo na den až 500 korun

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje kvůli šíření koronaviru dočasné zvýšení nemocenské ze 60 na 100 procent výdělku, nebo příspěvek až 500 korun za den v karanténě. Návrh projedná dnes odpoledne vláda. Ministryně to řekla na tiskové konferenci ČSSD. Opatření má bránit propadu příjmu nakažených či lidí v karanténě. V prvních dvou týdnech náhradu mzdy v nemoci či v karanténě platí zaměstnavatelé. Výdaje by si odečetli ze sociálních odvodů.
Jana Maláčová (ČSSD)

Lidé v karanténě dostanou bonus až 370 korun denně, schválila vláda

Lidé v nařízené karanténě by mohli případně dostávat k náhradě mzdy bonus až 370 korun za den, a to podle výše svého výdělku. Vyplácel by jim ho zaměstnavatel po deset dnů. O tyto výdaje by si pak snížil sociální odvody. Návrh zákona schválila dnes vláda. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Aby zákon začal platit, musí ho ještě schválit Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Podle návrhu by se příspěvky měly vyplácet od března do konce června.
Vláda ČR

Vláda projedná dvě verze zvýšení nemocenské v karanténě

Vláda projedná dnes dvě varianty možného navýšení náhrady mzdy lidí v karanténě. Buď by mohli podle návrhu dostávat k nemocenské příspěvek do 370 korun za den podle svého příjmu, nebo by se mohla nemocenská dočasně zvednout ze 60 na 90 procent redukovaného průměrného výdělku. Na tiskové konferenci ČSSD to řekla její místopředsedkyně a ministryně práce Jana Maláčová. Šéf strany Jan Hamáček je přesvědčený, že se kabinet dnes dohodne.
Jana Maláčová (ČSSD)

Vláda chce lidi motivovat, aby dodržovali karanténu, tvrdí Maláčová

Vláda bude podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) jednat v pondělí o finanční motivaci lidí tak, aby se nevyhýbali karanténě nebo izolaci. Ve hře je příspěvek, nebo vyšší nemocenská. Maláčová to uvedla v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Poslanec a ekonomický expert opoziční ODS Jan Skopeček se k záměru staví rezervovaně.
Jana Maláčová (ČSSD)

Shoda na podobě zvýšení nemocenské by měla být do konce týdne

Na podobě případného zvýšení nemocenské, které by mělo lidi motivovat k testování a trasování, se do konce týdne shodne tripartitní skupina. Vláda návrh projedná příští pondělí. Novinářům to po jednání tripartity řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Tripartita debatovala o bonusu 250 či 500 korun denně pro lidi v karanténě či o dočasném navýšení nemocenské pro všechny ze 60 na 90 procent redukovaného průměrného výdělku. Odbory jsou pro dočasný růst nemocenské, zaměstnavatelé s modely nesouhlasí.
Lékaři

E-neschopenky pomohly. I po roce má ale systém chyby, upozorňují lékaři

Elektronické neschopenky pomohly při letošní pandemii koronaviru. Lékaři mohli vystavit pacientům neschopenku bez toho, aby lidé museli osobně do ordinace. Podle lékařů má ale systém po roce fungování stále zásadní chyby, které lékařům komplikují práci. Podle ministerstva práce systém funguje dobře a během roku se do něj podařilo některé podněty zapracovat. Za rok se vydalo asi 2,5 milionu e-neschopenek.
Jana Maláčová (ČSSD)

Vláda chce motivovat k testování. Nemocenská kvůli koronaviru se má zvýšit.

Trojice ministrů dostala za úkol připravit návrh na případné zvýšení nemocenské kvůli koronaviru. Má to motivovat lidi, aby se nechávali testovat. Po dnešním jednání tripartity to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) jsou dvě verze - buď vyšší nemocenská, nebo zvláštní příspěvek pro lidi, kteří mají pozitivní PCR test a dodržují izolaci.
ministerstvo práce

Systém nemocenské je v deficitu 13 miliard, nejvíc od roku 1993

Český systém nemocenského pojištění, z něhož se platí nemocenská, ošetřovné či mateřská, se dostal do nejhlubšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Výdaje letos v prvním pololetí přesáhly příjmy zhruba o 13 miliard korun. Důvodem je hlavně koronavirová epidemie a nynější krize.
Ilustrační foto

Češi víc marodí. Po zrušení karence vzrostl počet lidí na nemocenské o 17 procent

Po loňském zrušení karenční doby vzrostl průměrný měsíční počet lidí na nemocenské o 17 procent. Zatímco rok před obnovením proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci evidovala sociální správa v průměru měsíčně 128.431 případů stonání, od loňska je jich měsíčně průměrně 150.650. Výsledky dnes na tiskové konferenci představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní situaci ovlivnila koronavirová nákaza.

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy