nemocenská

Ilustrační foto

Muž dle policie vymyslel podvod s nemocenskou. Přišel si na pořádný balík

Policisté stíhají kvůli zneužití dávek nemocenského pojištění muže z Uherskohradišťska. Podle kriminalistů fiktivně zaměstnal svou dceru, které stát poté, co odešla na nemocenskou, postupně vyplatil 270.000 korun. Obviněnému muži hrozí v případě prokázání viny a odsouzení až pětileté vězení. ČTK to dnes sdělila uherskohradišťská policejní mluvčí Milena Šabatová. Věk obviněného policie nezveřejnila.
Kýchání

Po zrušení karenční doby přibylo už 11 procent nemocných

Pracovníků, kteří letos v červenci onemocněli, proti loňskému prvnímu prázdninovému měsíci přibylo o 11 procent. V prvním měsíci po zrušení karenční doby úřady evidovaly přes 68.900 nových případů pracovní neschopnosti. Před rokem, kdy se náhrady mzdy v prvních třech dnech stonání nevyplácely, jich bylo zhruba 62.000. ČTK to dnes sdělilo ministerstvo práce.
Nové uzavírky na dálnici D1 v Brně (květen 2019).

Přehled: Od 1. července se mění řada věcí. Co bude jinak?

Začátek letních prázdnin se nedotkne jen školáků, ale i jejich rodičů. V létě tradičně dochází k změnám a omezením v dopravě. Nicméně, tento rok je začátek července důležitý i z pracovního hlediska. Dochází totiž ke zrušení karenční doby.
Zaměstnavatelé, ilustrační fotografie

Od července se opět proplácí první tři dny nemoci. Vzroste počet simulantů?

Nemocní pracovníci v Česku začnou od července znovu dostávat náhradu mzdy či platu i za první tři dny stonání. Karenční doba se po deseti letech ruší. Zaměstnavatelé budou lidem vyplácet 60 procent základu příjmu. Za to se jim snižuje sazba nemocenských odvodů z 2,3 procenta na 2,1 procenta. Stejný pokles je i u sazby pro živnostníky, kteří si platí nemocenské pojištění. Upravuje to od 1. července novela zákoníku práce. Zatímco odbory zrušení karence vítají, Hospodářská komora a další zaměstnavatelé ho kritizují.
Ilustrační foto

Národ marodů? Češi loni prostonali přes 77 milionů dní

Češi loni strávili na neschopence celkem 77,2 milionů dní, o šest procent více než v roce 2017. Případů pracovní neschopnosti bylo loni téměř 1,85 milionu, nejvíc za posledních deset let. Kvůli pracovní neschopnosti chybělo na pracovištích v průměru 211.000 lidí denně. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Poslanecká sněmovna

Nemocenská hned od prvního dne. ODS neprosadila odklad zrušení karenční doby

Zaměstnanci budou dostávat náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci s největší pravděpodobností od července, jak již bylo schváleno. Sněmovna dnes zamítla návrh opoziční ODS na odklad zrušení karenční lhůty do doby, než začnou plně fungovat nové elektronické neschopenky. Ministerstvo práce a sociálních věcí slibuje jejich zavedení od ledna. Podle občanských demokratů ale vláda a ministerstvo práce selhaly, když nebyly schopné včas systém e-neschopenek připravit.
Petr Fiala, předseda ODS

Zrušení karenční doby? ODS chce odklad, návrh rozzlobil všechny sněmovní strany

ODS pravděpodobně neuspěje se svou snahou spojit zrušení karenční doby se zavedením elektronické neschopenky, která by znamenala odklad proplácení prvních tří dnů nemoci přinejmenším o půl roku na 1. leden 2020. Vládní ANO chce ve věci spolupracovat s koaličním partnerem z ČSSD, která spojování karenční doby s neschopenkami odmítá. Souvislost mezi oběma záležitostmi nevidí ani opoziční Piráti a KSČM.
Jaroslav Faltýnek (ANO)

Odkdy se zruší karenční doba? V koalici to skřípe, Maláčová ve sporu s Faltýnkem

Odsunutí termínu pro zrušení karenční doby v souvislosti se spuštěním elektronických neschopenek by ČSSD považovala za porušení koaliční smlouvy. Novinářům to dnes řekl první místopředseda ČSSD Roman Onderka. Hnutí ANO odklad, který navrhuje ODS, nepodpoří, pokud dostane od ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) záruky, že se e-neschopenky spustí od 1. ledna 2020 a nebudou se dále odkládat, řekl první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek.
Zdravotnictví

Babiš: E-neschopenky se plně spustí půl roku po zrušení karence

Elektronické neschopenky začnou plně fungovat půl roku po zrušení karenční doby. Spustí se od ledna 2020. Novinářům to dnes po jednání tripartity řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že podle dohody mělo být zrušení karence a zavedení e-neschopenek současné a ve vládní koalici je kvůli nesladění termínu "určitý problém". Zaměstnavatelé požadují odklad zrušení karenční lhůty do plného spuštění e-neschopenek, odbory jsou proti. Odsouvání je nepřijatelné pro ČSSD. O dalších postupu bude v úterý jednat poslanecký klub ANO.
CZK

Kolik dá stát na dávky? Každý rok o několik miliónů více

Loni stoupl objem vyplacených dávek nemocenského pojištění meziročně zhruba o pětinu na 33,97 miliardy korun. Počet vyplacených dávek stoupl o pět procent na 3,6 milionu. ČTK to sdělila mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Jana Buraňová. Nově se od loňska vyplácela takzvaná otcovská a dlouhodobé ošetřovné, které ale tvořily jen malou část z počtu vyplacených dávek. Nejčastěji vyplácenou dávkou je nemocenská pro zaměstnance v pracovní neschopnosti. Loni nemocenské tvořily dvě třetiny z celkového počtu vyplácených dávek.
Ilustrační foto

Nemocenská v prvních třech dnech? Senátní výbor navrhl pro firmy kompenzace

Zaměstnavatelům by se podle senátního hospodářského výboru mělo více kompenzovat chystané proplácení mzdy zaměstnancům v prvních dnech nemoci. Výbor kvůli tomu dnes doporučil v novele zákoníku práce snížit odvody firem na zdravotní pojištění tak, aby jim byly zhruba pětimiliardové výdaje spojené se zrušením karenční doby v podstatě nahrazeny.
Senát ČR, ilustrační foto

Zrušení karenční doby ještě není jisté, v Senátu se svede tuhý boj

O novelu zákoníku práce, která má zrušit karenční dobu, se v Senátu svede boj. Novela počítá s tím, že zaměstnanci by od července příštího roku opět dostávali náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Zdravotnický výbor horní komory to v úterý podpořil, ústavně právní výbor dnes předlohu naopak doporučil zamítnout.
Zaměstnavatelé, ilustrační fotografie

Přijdou zaměstnanci o benefity? Firmy ostře reagují na zrušení karenční doby

Zaměstnavatelé ostře nesouhlasí s dnešním rozhodnutím poslanců, aby od července 2019 v prvních třech dnech nemoci začali platit stonajícím pracovníkům 60 procent základu příjmu. Zrušení třídenní karenční doby podle zástupců podnikatelů povede ke zvýšení nemocnosti a nákladů firem, zástup za nemocné budou za rekordně nízké nezaměstnanosti hledat obtížně. Hospodářská komora odhaduje, že by dodatečné výdaje firem mohly činit až pět miliard korun a navržené snížení odvodů o 0,2 procentního bodu dopady nedorovná.
Nachlazení, ilustrační fotografie

První dny nemoci opět placené? Sněmovna zrušila karenční dobu. Pravice puká vzteky

Zaměstnanci zřejmě budou dostávat od července příštího roku náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna dnes schválila po zhruba 3,5hodinové debatě hlavně hlasy poslanců ANO, ČSSD, KSČM a Pirátů předlohu sociální demokracie, která takzvanou karenční dobu ruší. Novela zákoníku práce, která přečkala návrh ODS na zamítnutí, nyní zamíří k posouzení senátorům.
Zdravotnictví

Systém nemocenské sklouzl do deficitu, poprvé od roku 2009

Systém nemocenského pojištění se letos v prvním pololetí dostal po letech do deficitu. Naposledy byl ve schodku v roce 2009. Výdaje za letošních prvních šest měsíců byly o 200 milionů vyšší než příjmy. Za loňské první pololetí přebytek činil 1,23 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která nemocenskou spravuje. Z nemocenského pojištění se vyplácí nemocenská, ošetřovné, mateřská a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, nově od letošního února také otcovská a od června dlouhodobé ošetřovné.

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy