Souboj pravice s levicí? Senát je proti zrušení karenční doby, ČSSD ho obratem napadla

Zaměstnanci by podle novely měli dostávat i v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům, kteří proti zrušení karenční doby protestují, se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun. Senátní hospodářský výbor navrhoval nižší odvody, aby kompenzace na proplácení nemocenské pokryly firmám celé výdaje. O tom ale Senát s ohledem na zamítnutí novely už nehlasoval.

Senát odmítl zrušení karenční doby. Příslušná novela zákoníku práce, podle níž měli zaměstnavatelé vyplácet zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci 60 procent vyměřovacího základu, tak putuje zpět do Poslanecké sněmovny. pic.twitter.com/8mc0zWimJL

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve uvedla, že zrušení karenční doby bude představovat výpadek příjmů státního rozpočtu ve výši zhruba tři miliardy korun ročně. Hospodářská komora odhaduje, že by dodatečné výdaje firem mohly činit až pět miliard korun vzhledem k tomu, že se zvýší nemocnost a zástup za nemocné se bude hledat obtížně.

Odpůrci novely argumentovali také tím, že opětovné proplácení nemocenské je krok populistický a že zrušení karenční doby nakonec odmítl i Ústavní soud. 

Hlasování Senátu ocenila Hospodářská komora ČR. Podle organizace není důvod rušit opatření, které se prokazatelně osvědčilo v boji proti fiktivní nemocnosti. Zneužívání systému nemocenského pojištění prokazují statistiky, uvedla komora v tiskovém prohlášení. Sociální demokraté jsou si jistí, že se najde dost poslanců, kteří veto Senátu přehlasují. Nikdo podle ČSSD nenaznačuje, že by proti říjnovému hlasování změnil názor.

Hospodářská komora vítá rozhodnutí senátorů zachovat karenční dobu. Není důvod rušit to, co se prokazatelně osvědčilo v boji proti fiktivní nemocnosti: https://t.co/B7OFIxttVM

Novelu sociálním demokratům pomohli při prvním projednávání ve Sněmovně prosadit ANO, komunisté a Piráti. Pro předlohu zvedlo koncem října v dolní komoře ruku 128 ze 189 přítomných poslanců, což by stačilo i na přehlasování senátního veta. To nebylo přijato nijak přesvědčivou většinou, hlasovalo pro něj 37 z 62 přítomných členů horní komory.

Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednávání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté.

Vládní sociální demokraté jsou si jisti, že Sněmovna přehlasuje Senát a prosadí zrušení karenční doby. Pro ČSSD je obnovení proplácení prvních tří dnů nemoci principiální záležitost, řekla novinářům ve Sněmovně ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). 

Krok Senátu podle ní ukazuje, že ještě není dobojována otázka posílení ochrany pracujících v Česku. Horní komoru označily představitelky ČSSD za pravicovou. "Zrušení je pro nás opravdu principiální záležitost, je to jedna z věcí, proč jsme vstoupili do vlády, protože si myslíme, že kolektivní trestání pracujících za to, že onemocní, není v pořádku," konstatovala.

Spoluautorka poslanecké novely Kateřina Valachová (ČSSD) si je jistá, že Sněmovna nalezne dost hlasů k přehlasování senátního veta. Připomněla, že v dolní komoře zákon původně podpořilo 128 poslanců a nezdá se, že by někdo z nich změnil názor. 

Valachová dodala, že část senátorů je na straně zaměstnavatelů. "Mají pocit, že systém funguje, my ten pocit nemáme, protože dvě třetiny zaměstnanců přecházejí nemoc a je to z důvodu výpadku příjmu," uvedla. Další skupině podle ní vadil tzv. přílepek, který se k novele dostal.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.

Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatních členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou tři dny.