Nemocenská v prvních třech dnech? Senátní výbor navrhl pro firmy kompenzace

Zaměstnavatelům by se podle senátního hospodářského výboru mělo více kompenzovat chystané proplácení mzdy zaměstnancům v prvních dnech nemoci. Výbor kvůli tomu dnes doporučil v novele zákoníku práce snížit odvody firem na zdravotní pojištění tak, aby jim byly zhruba pětimiliardové výdaje spojené se zrušením karenční doby v podstatě nahrazeny.

Senátní zdravotnický výbor novelu podpořil beze změn, ústavně-právní výbor normu navrhl zamítnout. Horní komora o normě rozhodne za týden.

Novela počítá s tím, že zaměstnanci by od července příštího roku opět dostávali i v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Podle sněmovní verze novely by se zaměstnavatelům měly snížit odvody o 0,2 procentního bodu, což představuje zhruba až 3,5 miliardy Kč.

V hledáčku veřejnoprávních médií @katavalachova. Poté, co jako předkladatelka čelila otázkám senátorů na hospodářském výboru. Ti řešili návrh na obnovení proplácení nemocenské v prvních 3 dnech. A schválili pozměňovací návrh, který počítá s vyšší kompenzací pro zaměstnavatele. pic.twitter.com/iGd2xHOs7y

— Senát Parlamentu ČR (@SenatCZ) 11. prosince 2018

Hospodářský výbor na návrh svého předsedy Vladislava Vilímce doporučil odvody snížit na 0,35 procentního bodu. Mělo by to znamenat snížení nákladů o další zhruba dvě miliardy korun ročně, v příštím roce pak jen o 1,3 miliardy korun, uvedl Vilímec. Karenční doba má svůj smysl, ale pokud je tady silná vůle levicové vlády nebo levicového spektra tu karenční dobu zrušit - mají na to (ve Sněmovně) hlasy, je na místě hledat kompromis," řekl novinářům Vilímec.

Vilímcův návrh by podle předsedy lidoveckých senátorů Petra Šilara "trošku zmírňoval populistický návrh" Sněmovny. Senátor ANO Jaroslav Větrovec hájil sněmovní verzi jako "mezi stranami koalice vydiskutovaný kompromisní návrh", návrh hospodářského výboru je podle něj značným zásahem do příjmů nemocenského pojištění. Spoluautorka poslanecké novely Kateřina Valachová (ČSSD) uvedla, že se bude snažit o dohodu, i když zaměstnavatelé podle odborů nevyčerpaly kompenzace ve výši až sedm miliard korun po zavedení karenční doby v roce 2008.

Podstatnější snížení souvisí s odhadem Hospodářské komory, podle níž by dodatečné výdaje firem kvůli rušení karenční doby mohly činit až pět miliard korun. Doporučení výboru bylo přijato na návrh jeho předsedy Vladislava Vilímce (ODS).

Novelu ve Sněmovně prosadily ANO, ČSSD a KSČM spolu s Piráty a částí lidovců. Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednávání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.

Související

Více souvisejících

Senát ČR nemocenská firmy zaměstnavatelé Ekonomika

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy