Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného a příspěvek pro lidi v karanténě
Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného kvůli koronavirové epidemii. Při zavření škol nebo tříd kvůli epidemii koronaviru budou pečující dostávat ošetřovné opět po celou dobu karantény. Podpora navíc obecně vzroste o třetinu na 80 procent redukovaného základu výdělku. Vyplácet se bude zpětně od začátku listopadu, rozhodla dnes horní komora. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Resortu práce chybí v rozpočtu peníze na nemocenské dávky, chce přesuny financí
Ministerstvu práce v rozpočtu chybí peníze na vyplácení nemocenských dávek. Do konce roku by mohlo potřebovat zhruba 4,3 miliardy korun navíc. Ve své pokladně chce proto přesunout téměř půl miliardy do výdajů na nemocenské, ošetřovné či mateřské. O povolení požádá rozpočtový výbor Sněmovny. Souhlasila s tím dnes vláda v demisi.
Výdaje na nemocenskou se v lednu a únoru zvedly meziročně o čtvrtinu
Výdaje na nemocenskou překročily za první dva letošní měsíce šest miliard korun. Jsou tak meziročně téměř o čtvrtinu vyšší. Na ošetřovném se pak v lednu a únoru vyplatilo zhruba 677,4 milionu korun. Minulý rok byla suma poloviční. Za zvýšením částek je koronavirová epidemie a nařízené uzavření škol. Vyplývá to ze zprávy o vyplacených dávkách, kterou zveřejnilo ministerstvo práce.
Bonus mohou mít i lidé s covidem, kteří šli na běžnou nemocenskou
Příspěvek k náhradě mzdy by mohli dostat i lidé s covidem, které lékař nejdřív poslal na běžnou "necovidovou" nemocenskou a nákaza se u nich potvrdila až dodatečně.
K nemocenské až 370 korun denně. Zeman podepsal zákon
Lidé v nařízené karanténě nebo izolaci budou dostávat k nemocenské příspěvek až 370 korun denně. Návrh zákona, který se vztahuje na letošní březen i zpětně a na duben, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Bonus k nemocenské má bránit propadu příjmů, a motivovat tak obyvatele k tomu, aby po setkání s nakaženými zůstávali v karanténě, nemoc dál nešířili a hlásili své kontakty.
Senát o zvýšení koronavirové nemocenské rozhodne ve čtvrtek
Senát se kvůli schvalování zvýšené nemocenské kvůli koronavirové karanténě sejde ve čtvrtek odpoledne. O náhradním termínu schůze dnes rozhodl organizační výbor horní komory. ČTK o tom informovala senátní tisková tajemnice Sue Nguyen. Původně se jednání mělo uskutečnit dnes odpoledne, kvůli schválení návrhu Sněmovnou až v úterý pozdě večer senátoři zvolili náhradní termín.
Lidé v karanténě budou dostávat příspěvek až 370 Kč, schválila Sněmovna
Lidé v nařízené karanténě zřejmě budou dostávat k nemocenské příspěvek až 370 korun denně. Schválila to dnes zrychleně Sněmovna podle celkové úpravy předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové. Vláda navrhovala pro lidi v karanténě nebo izolaci nemocenskou 100 procent místo 60 procent průměrného redukovaného výdělku.
Sněmovní výbor doporučil schválení stoprocentní nemocenské v karanténě
Sněmovna by mohla schválit vládní předlohu, podle které by lidé v nařízené karanténě pobírali stoprocentní nemocenskou. Sociální výbor dnes doporučil plénu přijmout návrh zákona beze změn.
Část opozice souhlasí s návrhem nemocenské, KSČM je proti
Dočasné zvýšení nemocenské pro lidi v karanténě ze 60 na 100 procent redukovaného výdělku by znamenalo uzavření ekonomiky ve všech směrech. Na dnešní tiskové konferenci to řekla místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Komunisté jsou pro jednorázový příspěvek za den karantény.
Maláčová navrhuje nemocenskou 100 procent, nebo na den až 500 korun
Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje kvůli šíření koronaviru dočasné zvýšení nemocenské ze 60 na 100 procent výdělku, nebo příspěvek až 500 korun za den v karanténě. Návrh projedná dnes odpoledne vláda. Ministryně to řekla na tiskové konferenci ČSSD. Opatření má bránit propadu příjmu nakažených či lidí v karanténě. V prvních dvou týdnech náhradu mzdy v nemoci či v karanténě platí zaměstnavatelé. Výdaje by si odečetli ze sociálních odvodů.
Lidé v karanténě dostanou bonus až 370 korun denně, schválila vláda
Lidé v nařízené karanténě by mohli případně dostávat k náhradě mzdy bonus až 370 korun za den, a to podle výše svého výdělku. Vyplácel by jim ho zaměstnavatel po deset dnů. O tyto výdaje by si pak snížil sociální odvody. Návrh zákona schválila dnes vláda. Na twitteru to oznámila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Aby zákon začal platit, musí ho ještě schválit Sněmovna a Senát a podepsat prezident. Podle návrhu by se příspěvky měly vyplácet od března do konce června.
Vláda projedná dvě verze zvýšení nemocenské v karanténě
Vláda projedná dnes dvě varianty možného navýšení náhrady mzdy lidí v karanténě. Buď by mohli podle návrhu dostávat k nemocenské příspěvek do 370 korun za den podle svého příjmu, nebo by se mohla nemocenská dočasně zvednout ze 60 na 90 procent redukovaného průměrného výdělku. Na tiskové konferenci ČSSD to řekla její místopředsedkyně a ministryně práce Jana Maláčová. Šéf strany Jan Hamáček je přesvědčený, že se kabinet dnes dohodne.
Vláda chce lidi motivovat, aby dodržovali karanténu, tvrdí Maláčová
Vláda bude podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) jednat v pondělí o finanční motivaci lidí tak, aby se nevyhýbali karanténě nebo izolaci. Ve hře je příspěvek, nebo vyšší nemocenská. Maláčová to uvedla v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Poslanec a ekonomický expert opoziční ODS Jan Skopeček se k záměru staví rezervovaně.
Shoda na podobě zvýšení nemocenské by měla být do konce týdne
Na podobě případného zvýšení nemocenské, které by mělo lidi motivovat k testování a trasování, se do konce týdne shodne tripartitní skupina. Vláda návrh projedná příští pondělí. Novinářům to po jednání tripartity řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Tripartita debatovala o bonusu 250 či 500 korun denně pro lidi v karanténě či o dočasném navýšení nemocenské pro všechny ze 60 na 90 procent redukovaného průměrného výdělku. Odbory jsou pro dočasný růst nemocenské, zaměstnavatelé s modely nesouhlasí.
Do karantény loni nastoupilo 344 468 lidí. Vláda nebyla schopná zavést základní věc, tvrdí sociolog
Do karantény kvůli koronavirové nákaze loni od března, kdy se nemoc covid-19 v ČR potvrdila, nastoupilo 344.468 lidí. Nejvíc z nich do ní šlo v říjnu, a to 119.224. Údaje o počtu karanténních e-neschopenek zveřejnilo ministerstvo práce. Česko patří k zemím s největšími přírůstky nakažených.
E-neschopenky pomohly. I po roce má ale systém chyby, upozorňují lékaři
Elektronické neschopenky pomohly při letošní pandemii koronaviru. Lékaři mohli vystavit pacientům neschopenku bez toho, aby lidé museli osobně do ordinace. Podle lékařů má ale systém po roce fungování stále zásadní chyby, které lékařům komplikují práci. Podle ministerstva práce systém funguje dobře a během roku se do něj podařilo některé podněty zapracovat. Za rok se vydalo asi 2,5 milionu e-neschopenek.
Vláda chce motivovat k testování. Nemocenská kvůli koronaviru se má zvýšit.
Trojice ministrů dostala za úkol připravit návrh na případné zvýšení nemocenské kvůli koronaviru. Má to motivovat lidi, aby se nechávali testovat. Po dnešním jednání tripartity to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) jsou dvě verze - buď vyšší nemocenská, nebo zvláštní příspěvek pro lidi, kteří mají pozitivní PCR test a dodržují izolaci.
Systém nemocenské je v deficitu 13 miliard, nejvíc od roku 1993
Český systém nemocenského pojištění, z něhož se platí nemocenská, ošetřovné či mateřská, se dostal do nejhlubšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Výdaje letos v prvním pololetí přesáhly příjmy zhruba o 13 miliard korun. Důvodem je hlavně koronavirová epidemie a nynější krize.
Češi víc marodí. Po zrušení karence vzrostl počet lidí na nemocenské o 17 procent
Po loňském zrušení karenční doby vzrostl průměrný měsíční počet lidí na nemocenské o 17 procent. Zatímco rok před obnovením proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci evidovala sociální správa v průměru měsíčně 128.431 případů stonání, od loňska je jich měsíčně průměrně 150.650. Výsledky dnes na tiskové konferenci představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní situaci ovlivnila koronavirová nákaza.
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.
před 1 hodinou
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.
před 2 hodinami
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
Tragicky skončilo pátrání po pohřešované seniorce z Kroměřížska, které probíhalo v závěru února. Policisté totiž po nálezu těla zjistili, že se stala obětí vraždy. Podezřelému hrozí až 18 let vězení.
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout.
včera
MHD v Praze se dnes vrátila ke kratším intervalům
Pražská hromadná doprava od pondělí opět jezdí podle běžného jízdního řádu. Po většinu ledna a po celý únor totiž tramvaje a některé autobusy jezdily v mírně prodloužených intervalech.
včera
Írán se na poslední chvíli snaží zachránit zbytky jaderného programu
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
včera
Svět si připomíná důležitý milník. Je to 130 let, co byla objevena radioaktivita
Druhého březnového dne roku 1896, tedy přesně před 130 lety, došlo k přelomovému objevu, který se zapsal nejenom do dějin fyziky, ale ovlivnil i budoucnost světa. Francouzský fyzik Henri Becquerel totiž objevil radioaktivitu.
včera
Začalo meteorologické jaro. Předpověď slibuje stabilní počasí po celý týden
V Česku o víkendu začalo meteorologické jaro, ale jarní počasí panovalo už v posledních únorových dnech. Zásadní změna se neočekává ani během prvního ryze březnového týdne. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude slunečno a nadprůměrně teplo.
včera
Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina
Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.
včera
EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu
Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.
včera
Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného
Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.
včera
Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi
Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.
včera
Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?
Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.
včera
Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15
Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.
včera
Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán
Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.
včera
Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou
Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.
včera
Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu
Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.
včera
Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země
Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.
Zdroj: Libor Novák