Do karantény loni nastoupilo 344 468 lidí. Vláda nebyla schopná zavést základní věc, tvrdí sociolog

Někteří ekonomové a odborníci na sociální problematiku upozorňují na to, že se lidé v poslední době nechtějí nechat testovat, aby případně nemuseli do izolace. Nakažení pak nehlásí své kontakty, aby je neposlali do karantény. Důvodem je podle expertů nízká nemocenská.

Od začátku tohoto týdne lidí, kteří musejí kvůli riziku šíření koronaviru zůstat doma, přibývá. Ve čtvrtek bylo v karanténě 32.600 osob, tedy zhruba stejně jako v polovině listopadu. Vůbec nejvíc osob mělo karanténu 30. října, a to téměř 54.800.

Při vrcholu první vlny nákazy před koncem března muselo doma zůstávat zhruba 22.400 lidí. Od té doby jich ubývalo. Počet se zvedal mírně vždy jen těsně po víkendu či volných dnech. V polovině června se pohyboval nad 1700, pak začal postupně zas stoupat. Nejvyšších březnových hodnot z jarní vlny dosáhlo Česko na konci první říjnové dekády, tedy týden po krajských volbách. Až po nich vláda nařídila omezující opatření. Rozvolnila je pak začátkem prosince a znovu zpřísnila po Vánocích. Přírůstky počtu nakažených jsou nyní rekordní.

Nejméně osob dostalo karanténní e-neschopenku v červnu, a to asi 3600. Poté měsíční počet rostl. V červenci překročil 6700 a v srpnu 10.000. V září se dostal na 33.800 a v říjnu překročil 119.200. V listopadu se vydalo přes 68.400 karanténních e-neschopenek a v prosinci pak téměř 49.100. Na jaře bylo nejvíc lidí v karanténě hned v březnu, a to 36.000.

Pracovníkům v karanténě má zaměstnavatel platit 60 procent základu výdělku. Stát firmě případně z programu Antivirus uhradí 80 procent této náhrady s odvody do 39.000 korun. Nakažení nahlašují v průměru hygienikům jeden rizikový kontakt.

Podle výsledků průzkumného projektu Život během pandemie se v podzimní vlně setkávání omezila nejvíc začátkem listopadu, kdy člověk potkal týdně bez roušky v průměru 13 lidí. Od prvního prosincového týdne do 20. prosince to pak bylo průměrně 16 osob. Před svátky desetina respondentů uvedla, že v posledním měsíci byli bez roušky v kontaktu s nakaženým či sami cítili příznaky.

Podle sociologa Daniela Prokopa před Vánocemi dvě třetiny lidí, kteří se setkali s nakaženým, unikaly trasování. "Vláda řeší kapacitu krematorií, ale nebyla schopna zavést základní věc - motivaci k testování a sebeizolaci vyšším proplácením karantén," uvedl na twitteru Prokop. Také Centrum pro modelování biologických a společenských procesů BISOP za hlavní problém testování a trasování označuje malou ochotu lidí chodit na testy a nahlašovat kontakty.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v polovině prosince řekl, že tři ministři dostali za úkol návrh změn nemocenské připravit. Dohodnout se měli ministryně práce a financí a ministr průmyslu. Šéfka resortu práce Jana Maláčová (ČSSD) pak ČTK řekla, že oslovila ještě ministra zdravotnictví. Uvedla, že její úřad navrhl dvě verze - buď vyšší nemocenskou, nebo zvláštní příspěvek.

"Ministerstvo práce připravilo seznam možností motivace zaměstnanců k testování na covid. Změna zákoníku práce i dávka například ze zdravotního pojištění nebyly ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem financí bohužel akceptovány," sdělila Maláčová. Podle ní resort zdravotnictví rozšiřuje antigenní testy a resort financí podporuje odpočet nákladů na hromadné firemní testování.

Karanténa se loni od září zkrátila ze 14 na deset dní. Od poloviny září ji hygienici už také nenařizují, pokud měli lidé i nakažený při delším setkání roušku či respirátor, nebo stáli od sebe víc než 1,5 metru. Následuje jen poučení, že je nutné sledovat příštích deset dnů svůj zdravotní stav a v případě příznaků se obrátit na lékaře. Do karantény nemusí ani ti, u nichž se v posledních třech měsících covid-19 už potvrdil.