Po loňském zrušení karenční doby vzrostl průměrný měsíční počet lidí na nemocenské o 17 procent. Zatímco rok před obnovením proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci evidovala sociální správa v průměru měsíčně 128.431 případů stonání, od loňska je jich měsíčně průměrně 150.650. Výsledky dnes na tiskové konferenci představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní situaci ovlivnila koronavirová nákaza.
Obnovení proplácení náhrad výdělku v prvních třech dnech nemoci prosadila Babišova vláda loni od července. Po zrušení karence volaly odbory. Firmy byly proti. Obávaly se zvýšení nemocnosti a zneužívání. Požadovaly zavedení elektronických neschopenek pro lepší kontrolu. Dočkaly se jich o půl roku později letos od ledna. Třídenní karenční doba se zavedla v roce 2008. Ústavní soud ji po půl roce zrušil. Po úpravě, kdy zaměstnanci přestali hradit nemocenské odvody a zaměstnavatelům se snížily, platila od roku 2009.
Maláčová dnes označila zrušení karenční doby za "odstranění jedné z posledních nespravedlností". Uvedla, že pracovník na nemocenské s průměrným výdělkem dostává za první tři náhrady 2688 korun. "Proplácení prvních tří dnů nemoci pomohlo zvládnout koronakrizi," je přesvědčena šéfka resortu práce.
S tím souhlasí i předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle něj tak lidé včas zůstali s nákazou doma a dál ji nešířili. "Lidé mohou zůstat doma a léčit se. Nepřijdou o tolik peněz," uvedl odborář. Podotkl, že první měsíc se vyplácí 60 procent základu výdělku, takže se příjem lidí stejně propadne. Zvážit by se měla jiná výměra, dodal Středula. Zmínil 100 procent, tedy plnou náhradu mzdy.
Hospodářská komora odhadovala, že zaměstnavatelé budou muset po zrušení karence vydat na náhrady mezd nemocných pracovníků o pět miliard Kč víc. Výdaje nyní spočítala na 4,9 miliardy. "Naplnily se tak obavy," uvedla komora. Dodala, že částka mohla putovat do zvýšení výdělků. Podle komory se "opět vrací nápadně vysoká krátkodobá nemocnost".
Krátkých nemocí podle Maláčové výrazně nepřibylo. Stonání od jednoho do tří dnů tvořilo před zrušením karenční doby 4,2 procenta případů, po zrušení 4,7 procenta, uvedla šéfka resortu. Od začátku března do konce června lékaři vystavili 681.449 e-neschopenek. Z nich 57.242 dostali lidi v karanténě.
Výdaje ze systému nemocenského pojištění v posledních letech rostou. Zvedaly se mzdy a s nimi i nemocenské dávky. Po zrušení karence se zaměstnavatelům snížily odvody. Zavedla se otcovská a dlouhodobé ošetřovné. I když se příjmy díky dobré kondici české ekonomiky, vysoké zaměstnanosti a přidávání na výdělcích v posledních letech zvyšovaly, na pokrytí výdajů přestávaly stačit.
Jen za první letošní čtvrtletí před koronavirovou epidemií byla podle statistik sociální správy vyplacená suma o 2,33 miliardy vyšší než vybrané pojistné. Vybralo se 8,54 miliardy, vyplatilo se 10,87 miliardy korun. Proti loňskému prvnímu kvartálu se jen na nemocenské vydalo o 780 milionů korun víc, tedy o 11 procent. Loni za první čtvrtletí byl systém v miliardovém minusu, předloni schodek činil 40 milionů. Naposledy v přebytku byla nemocenská soustava v prvním kvartále v roce 2017. Činil tehdy 490 milionů.
Související
Vláda opět řeší předčasné důchody. Není shoda na tom, kdo si ho zaslouží
Politická bramboračka, zhodnotil Lipavský debatu o platech. Maláčová má vlastní návrh
Jana Maláčová (ČSSD) , nemocenská , čssz , Josef Středula , češi , hospodářská komora
Aktuálně se děje
před 6 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 48 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 2 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák