Maláčová a celé vedení Sociální demokracie po katastrofálních volbách končí

Sociální demokracie (SOCDEM) se potýká s další vážnou krizí po neúspěchu ve volbách do Poslanecké sněmovny. Strana se do Sněmovny nedostala ani v rámci uskupení Stačilo!, které utvořila s komunisty. V reakci na tento výsledek oznámila předsedkyně Jana Maláčová na sociální síti X, že celé grémium SOCDEM podá ke dni mimořádného sjezdu rezignaci.

Sociální demokracie je nejstarší dosud existující česká středolevicová strana. Po sametové revoluci se pod vedením Miloše Zemana stala jednou z dvou nejsilnějších politických stran v zemi, a v letech 1998–2006 dokonce hlavní vládní stranou. Její dominantní vliv však začal upadat v druhé polovině desátých let 21. století, kdy tradiční voliče převzalo především hnutí ANO 2011.

Ve volbách v roce 2021 strana vypadla ze Sněmovny a získala pouze 4,65 % hlasů. Tehdejší předseda Jan Hamáček přivedl stranu k historicky nejhoršímu výsledku, načež rezignoval. Okamžitě se rozvířila debata o dalším směřování: část členů volala po větším příklonu k levici a spolupráci s KSČM, zatímco druhá část prosazovala modernizaci a progresivní témata, jako je ochrana klimatu. Bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček dokonce varoval před příklonem k národnímu socialismu.

V reakci na katastrofální výsledek se v prosinci 2021 konal mimořádný sjezd, kde byl novým předsedou zvolen Michal Šmarda. Po senátních a komunálních volbách v roce 2022 však SOCDEM přišla o velkou část mandátů, včetně zhruba poloviny z původních dvou tisíc zastupitelů.

V červnu 2023 se strana na sjezdu v Plzni rozhodla pro radikální změnu. Schválila návrh na zjednodušení názvu z ČSSD na Sociální demokracie (SOCDEM). Ihned poté však předsedkyně strany Česká Suverenita Jana Volfová nechala zkratku ČSSD zaregistrovat pro svou stranu. Její předsedou se v únoru 2024 stal bývalý premiér Jiří Paroubek.

Volby do krajských zastupitelstev v září 2024 pro Sociální demokracii nedopadly dobře. Strana ztratila 44 mandátů a získala jich pouze 24, přičemž hejtman Pardubického kraje Martin Netolický si svůj post udržel. V reakci na výsledky se Michal Šmarda rozhodl znovu nekandidovat na předsedu.

V říjnu 2024 s přehledem zvítězila Jana Maláčová, která získala 101 ze 152 hlasů. Novým statutárním předsedou se stal Lubomír Zaorálek (který je také členem současného rezignujícího grémia). Řadovými místopředsedy byli zvoleni Radek Scherfer, Jiří Nedvěd a Jiří Oliva.

Právě předsedkyně Jana Maláčová nyní oznámila, že ona i celý výkonný orgán strany, včetně Lubomíra Zaorálka, rezignují. Tento krok je přímou reakcí na další volební neúspěch a neschopnost dostat se do Poslanecké sněmovny, tentokrát i přes spolupráci s komunisty v koalici Stačilo!. Očekává se, že o dalším směřování strany se bude rozhodovat na mimořádném sjezdu.

Související

Více souvisejících

Sociální demokracie (SOCDEM) Jana Maláčová (ČSSD) Stačilo!

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 2 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy