Vláda projedná dnes dvě varianty možného navýšení náhrady mzdy lidí v karanténě. Buď by mohli podle návrhu dostávat k nemocenské příspěvek do 370 korun za den podle svého příjmu, nebo by se mohla nemocenská dočasně zvednout ze 60 na 90 procent redukovaného průměrného výdělku. Na tiskové konferenci ČSSD to řekla její místopředsedkyně a ministryně práce Jana Maláčová. Šéf strany Jan Hamáček je přesvědčený, že se kabinet dnes dohodne.
"Máme jednu z nejnižších nemocenských mezi vyspělými zeměmi. Dlouhodobě se ukazuje, že je to jeden z hlavních důvodů, proč lidé odmítají jít do karantény a izolace a nenechávají se testovat," uvedla Maláčová.
O vyšší náhradě mzdy pro lidi v karanténě jednala vláda už loni, zatím se nedohodla. Bez dohody skončilo před týdnem i jednání celostátní tripartity. Shodu pak měl do konce minulého týdne najít tripartitní tým. Jednotný postoj ale stále není. Odbory dál prosazují dočasné zvýšení nemocenské, tedy nejen pro lidi v karanténě, ale i pro nemocné s covidem a s ostatními chorobami. Zaměstnavatelé se kloní spíš k příspěvku pro lidi v karanténě, žádají ale hlavně podporu testování ve firmách a rychlé očkování.
Podle Maláčové se nyní jako nejpřijatelnější kompromis rýsuje příspěvek na den. K nynější náhradě 60 procent redukovaného průměrného příjmu by zaměstnavatel vyplácel nejvýš deset dnů až 370 korun za den, a to podle výše výdělku. Při zvýšení nemocenské na 90 procent základu příjmu by lidé do určitého výdělku dostávali 81 procent čistého, uvedla Maláčová. O výdaje by si v obou návrzích firmy snížily sociální odvody. Pokud by bylo v karanténě 50.000 lidí, příspěvek by měsíčně vyšel nejvýš na 185 milionů korun. Vyšší nemocenská by za měsíc stála 2,3 miliardy.
Někteří politici, ekonomové, experti na sociální problematiku i odbory poukazují na to, že kvůli propadu příjmu se lidé nechtějí nechat testovat, aby případně s potvrzeným covidem nemuseli do izolace. Lidé s pozitivním testem zase nehlásí své kontakty, aby je neposlali do karantény. Testování a trasování vidí odborníci jako cestu z plošných uzávěr, než skončí očkování.
"Není možné, abychom si hráli na to, že nám funguje trasování a chytrá karanténa v situaci, kdy v některých krajích udávají trasovaní 0,25 kontaktu na osobu, to ukazuje na zásadní problém," uvedl Hamáček. Řekl, že je přesvědčen, že se ve vládě dnes najde konsensus. Podle Maláčové by se pak zákon mohl projednat v Parlamentu zrychleně a platit by mohl od 1. března.
Podle údajů ministerstva zdravotnictví přibylo v Česku v lednu 255.273 nakažených s potvrzeným koronavirem. Česká správa sociálního zabezpečení evidovala za první letošní měsíc 76.825 karanténních e-neschopenek. Ministerstvo zdravotnictví už dřív uvedlo, že nakažení hlásí v průměru méně než jeden kontakt.
2. listopadu 2024 9:22
Respirační onemocnění v Česku nabývají na síle. Stoupá počet lidí s covidem i černým kašlem
Související
Respirační onemocnění v Česku nabývají na síle. Stoupá počet lidí s covidem i černým kašlem
Českem se šíří respirační nemoci. Experti radí lidem, jak se zachovat
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Vláda ČR , nemocenská
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 51 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák