Český systém nemocenského pojištění, z něhož se platí nemocenská, ošetřovné či mateřská, se dostal do nejhlubšího propadu od začátku svého fungování v roce 1993. Výdaje letos v prvním pololetí přesáhly příjmy zhruba o 13 miliard korun. Důvodem je hlavně koronavirová epidemie a nynější krize.
Vyplývá to z údajů ministerstva práce a České správy sociálního zabezpečení. Soustava se do deficitu propadla ale už loni, a to po deseti letech. Naposledy byla v minusu za minulé krize.
Podle zprávy ministerstva o vyplácených dávkách se letos v prvním půlroce na nemocenské dávky vydalo asi 30 miliard korun. Na pojistném se vybralo 17,03 miliardy. Loni za stejnou dobu firmy a živnostníci poslali do systému 18,35 miliardy. Vyplatilo se 19,81 miliardy.
Nemocenské pojištění mají zaměstnanci povinně, neodvádějí ale žádné pojistné. Hradí ho za ně zaměstnavatel. Osoby samostatně výdělečně činné pojistné platí dobrovolně. Sazba odvodů se snižovala, dávek ale přibývalo a výdaje rostly.
Z nemocenského pojištění se vyplácí mateřská a vyrovnávací příspěvek v mateřství, nemocenská a ošetřovné, v posledních letech se zavedlo dlouhodobé ošetřovné a otcovská. Nemocenské dávky při delší nemoci se zvýšily. Loni od července se zrušila karenční doba. Ministerstvo práce už dřív oznámilo, že od té doby vzrostl za první rok průměrný měsíční počet lidí na nemocenské o 17 procent. S růstem výdělků se zvedají i vyplácené dávky. Valorizují se také částky pro jejich výpočet. Letos pak hrála roli ještě koronavirová nákaza.
Kvůli ní bylo Česko od 12. března do 17. května v nouzovém stavu. Školy se zavřely 11. března, do konce června plně výuku už neobnovily. Ošetřovné se vyplácelo po celou dobu na školáky do 13 let, od dubna se zvýšilo ze 60 na 80 procent základu výdělku. Uzavřeny byly restaurace, služby i většina obchodů, mimo provoz zůstaly některé podniky. Systém tak přišel o příjmy z odvodů.
V prvním pololetí se na nemocenské vyplatilo ve srovnání se stejným loňským obdobím o čtvrtinu peněz víc, na ošetřovném zhruba 7,5krát víc a na dlouhodobém ošetřovném o třetinu víc. Stejné zůstaly výdaje na otcovskou. O pět procent víc putovalo do mateřských. Zhruba o pětinu nižší je částka na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Ta činí ale jen 3,5 milionu z třicetimiliardových výdajů.
Už první dva měsíce roku - tedy ještě před nástupem koronavirové nákazy - výdaje převýšily příjmy o 1,32 miliardy korun. Do konce března se deficit zvýšil o další miliardu, činil 2,33 miliardy. Na 12,97 miliardy se pak dostal do konce června. V minusu skončil systém ale už loni v době konjunktury. Schodek činil 3,03 miliardy. Propad byl vyšší než za minulé krize v roce 2009, kdy výdaje převýšily příjmy o 2,74 miliardy korun.
V červených číslech skončilo nemocenské pojištění od roku 1993, tedy od vzniku Česka podle údajů ministerstva celkem sedmkrát. Do roku 1999 byly v systému přebytky. Další čtyři roky peníze chyběly. Od roku 2004 do roku 2008 zůstávaly v nemocenském pojištění miliardy korun. Nejvíc příjmy převýšily výdaje před nástupem recese v roce 2008, a to zhruba o 14,8 miliardy. Po ročním propadu se pak soustava vrátila do plusu, ve kterém zůstala díky vysoké zaměstnanosti a navyšování výdělků devět let až do loňska.
Vliv na stav nemocenského pojištění má i sazba odvodů. V první polovině 90. let činila 4,8 procenta z výdělku - zaměstnavatel platil 3,6 procenta a zaměstnanec 1,2 procenta. OSVČ hradily 4,8 procenta. Od roku 1996 do roku 2008 se celková sazba dostala na 4,4 procenta. Se zavedením karenční doby klesla na 2,3 procenta. Odvody přestali platit zaměstnanci, hradí je už jen zaměstnavatelé a živnostníci. Od loňského července po zrušení karence posílají 2,1 procenta.
Nemocenské dávky se vyplácejí podle zákona. Propad tak musí dorovnávat stát. Vláda prosadila pro letošek půlbilionový schodek rozpočtu.
2. listopadu 2024 9:22
Respirační onemocnění v Česku nabývají na síle. Stoupá počet lidí s covidem i černým kašlem
Související
Válek: ÚZIS zpracovává analýzu ke zneužívání nemocenské
Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného a příspěvek pro lidi v karanténě
nemocenská , čssz , Ministerstvo práce a soc. věcí , sociální a zdravotní pojištění
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák