Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného a příspěvek pro lidi v karanténě

Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného kvůli koronavirové epidemii. Při zavření škol nebo tříd kvůli epidemii koronaviru budou pečující dostávat ošetřovné opět po celou dobu karantény. Podpora navíc obecně vzroste o třetinu na 80 procent redukovaného základu výdělku. Vyplácet se bude zpětně od začátku listopadu, rozhodla dnes horní komora. Normu nyní dostane k podpisu prezident.

Ošetřovné se podle dosavadních pravidel vyplácí rodičům na školáky většinou devět dnů. Podpora činí 60 procent redukovaného základu výdělku. Zvýšení částky má podle ministerstva práce a sociálních věcí přispět k tomu, aby rodiny nezůstaly při uzavření škol nebo tříd bez peněz.

Předloha předpokládá, že denní dávka nebude nižší než 400 korun při plném úvazku, pří kratším se úměrně snižuje. Ošetřovné se neposkytuje za dny prázdnin či ředitelského volna. K žádosti nebude potřebné potvrzení školského zařízení o uzavření, postačí čestné prohlášení. Dávka se vztáhne i na případy, kdy je dítěti nařízena karanténa. Pobírat ji budou rovněž lidé, kteří se starají po případném nařízeném uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb o handicapované blízké. Vedle zaměstnanců budou mít na peníze nárok za určitých podmínek také lidé pracující na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti.

Návrh podpořilo 68 ze 73 přítomných senátorů. Proti se postavil lidovec Jiří Čunek, který se mimo jiné obával zneužívání dávky.

Sněmovna ve vládní předloze rozšířila na návrh skupiny poslanců ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN okruh pečujících lidí s nárokem na podporu, u nichž se nevyžaduje soužití s ošetřovaným příbuzným v jedné domácnosti. V případě školáků půjde zejména o péči prarodičů o vnoučata. Prakticky jde o dřívější zavedení pravidel, která měla podle starší novely o nemocenském pojištění platit od ledna příštího roku.

Nyní schválené opatření má podle návrhu fungovat do konce února příštího roku. Dodatečné výdaje státního rozpočtu vláda odhaduje na 600 milionů korun. Podobná pravidla pro ošetřovné platila kvůli koronavirové krizi už v minulém školním roce.

Senát schválil příspěvek až 370 Kč denně pro lidi v karanténě

Příspěvek až 370 korun denně zřejmě budou opět dostávat lidé, kteří se ocitli v karanténě nebo izolaci kvůli koronaviru. Senát to dnes schválil beze změn. Příspěvek k nemocenské, tedy k náhradě mzdy či platu, má být podle sněmovních úprav vyplácen těm, kteří se do koronavirové karantény dostali od konce letošního listopadu do konce února příštího roku. Návrh nyní dostane k podpisu prezident.

Bonus má podle vlády pomoci zabránit propadu příjmů lidí v karanténě a motivovat je k tomu, aby po setkání s nakaženými koronavirem zůstávali v karanténě a nemoc dál nešířili.

Dosluhující vláda ANO a ČSSD navrhovala, aby bonus zpětně získali i ti, kdo se do karantény či izolace dostali od počátku letošního listopadu, přičemž zákon měl platit až do konce června příštího roku. Dolní komora ale platnost opatření zkrátila. Pro byli i poslanci ANO, na rozdíl od zástupců SPD, kteří se hlasování zdrželi.

Příspěvek k náhradě mzdy či platu se už vyplácel od března do konce června. Bonus nepodléhá dani z příjmů ani exekuci a nezapočítává se do příjmů pro výpočet sociálních dávek. Končící ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že tzv. izolačku v předchozím jarním koronavirovém období čerpalo 363.000 lidí. Za březen až červen stát za toto opatření vyplatil zhruba 1,1 miliardy korun, uvedla ministryně. Podle ní díky příspěvku podstoupilo karanténu o 30.000 lidí měsíčně více než v době, kdy příspěvek uzákoněn nebyl. Oproti jaru mohou příspěvek získat i lidé po návratu ze zahraničí, dodala ministryně.

K náhradě 60 procent redukovaného příjmu se má podle předlohy platit nejvýše 370 korun na den až 14 dnů. Celkem s tímto bonusem by ale lidé neměli pobírat víc než 90 procent svého průměrného výdělku. Peníze v prvních 14 dnech posílá zaměstnavatel. Výdaje na příspěvek by si pak odečetl ze sociálních odvodů.

Karanténa se obecně nařizuje lidem bez příznaků, kteří se potkali s nakaženými. V izolaci jsou ti, u nichž se nákaza potvrdila.

Senát schválil příspěvek podnikatelům a lidem pracujícím na dohodu

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a společníci malých společností s ručením omezeným budou moci požádat o příspěvek až 1000 korun denně jako kompenzaci za dopady opatření kvůli epidemii koronaviru. O příspěvek 500 korun denně budou moci žádat i lidé pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, takzvaní dohodáři. Počítá s tím zákon o kompenzačním bonusu, který dnes schválil Senát. Kompenzační bonus bylo možné využívat už dříve, stát ho poprvé spustil loni na jaře. Zákon nyní dostane k podpisu prezident.

Horní komora předlohu přijala beze změn ve sněmovní verzi. Dolní komora umožnila, aby podnikatelé čerpali bonus spolu s dalšími covidovými programy. Jde především o programy Covid 21 a Covid Nepokryté náklady. Podle původního návrhu končící vlády ANO a ČSSD byl možný souběh jen s programem Antivirus.

Malou společností s ručením omezeným bude společnost s nejvýše dvěma společníky - fyzickými osobami nebo společníky, kteří jsou členy jedné rodiny. Podpora je zaměřena na firmy a podnikatele, u kterých klesly v rozhodném období tržby o 30 a více procent. O bonus budou moci na základě schváleného pozměňovacího návrhu žádat také podnikatelé, kteří zahájili podnikání mezi letošním 1. srpnem a 22. listopadem.

Zákon rozlišuje bonusová období. První z nich potrvá od 22. listopadu do konce letošního roku. Zákonem je garantováno ještě druhé bonusové období pro leden příštího roku. Další období bude moci vláda opět zavést svým nařízením, nejdéle ovšem do konce příštího roku. Celkový dopad kompenzačního bonusu na veřejné rozpočty za první dvě období představuje podle ministerstva financí 10,4 miliardy korun. Předseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) uvedl, že obcím a krajům by měl být výpadek příjmů vyplacen až v dalším čtvrtletí po ukončení rozpočtového provizoria.

Norma zachovává možnost nároku na kompenzační bonus v případě nařízené karantény nebo izolace u OSVČ a společníků malých firem. V takovém případě bude jeho výše 500 korun denně. O bonus budou moci žádat i živnostníci, kteří neměli v minulosti motivaci si platit nemocenské pojištění.

Bonus bude opět vyplácet finanční správa. Během pandemie, která začala na jaře 2020, přijala zhruba 2,7 milionu žádostí, na jejichž základě vyplatila kompenzace za zhruba 44 miliard korun. Žádosti za poslední období tzv. kompenzačního bonusu, tedy za letošní květen, bylo možné podat do 2. srpna.

Sněmovna vypustila z předlohy omezení, které znemožňuje výplatu příspěvku společníkům s.r.o., jejichž podíl představuje takzvaný kmenový list. Příspěvek budou moci dostávat i tito společníci. Kmenový list je cenný papír, který může vydat společnost s ručením omezeným a který stanovuje, že jeho vlastník má také odpovídající podíl ve společnosti.

Související

Armáda České Republiky

Česko shání nové vojáky. Nabídne jim až milion korun, schválil Senát

Senát ve středu schválil novelu, která umožní zvýšení náborového příspěvku pro nově nastupující vojáky až na jeden milion korun. Tento krok je součástí širší snahy o zajištění dostatečného počtu personálu v Armádě České republiky. O návrhu předtím senátoři debatovali čtyři hodiny, přičemž hlavním tématem byla bezpečnost a obrana země.

Více souvisejících

Senát ČR nemocenská

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou

Zelenskyj o jednání s Putinem nestál. Bojí se ale Trumpa

Požadavek Donalda Trumpa, aby Ukrajina „okamžitě“ zahájila mírová jednání s Ruskem, podle evropských diplomatů ohrozil dlouhodobě připravovaný plán EU přimět USA k uvalení dalších sankcí na Moskvu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle nich neměl na výběr a musel přijmout nabídku Vladimira Putina k jednání, aby Trumpa nerozzlobil.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Aktualizováno včera

Češi hrají třetí zápas ve skupině MS proti Dánsku.

MS v hokeji 2025 ONLINE: Česko – Dánsko 7:2. Pastrňák a Nečas úřadovali

Třetí zápas mají na programu na světovém šampionátu v hokeji v pondělí večer hokejisté České republiky. Po Švýcarsku (5:4 po prodloužení) a Norsku (2:1) tentokrát svěřence kouče Radima Rulíka čeká domácí Dánsko. Oproti zápasu s Nory se poprvé na turnaji v brance představí Daniel Vladař, pro kterého to bude debut na mistrovství světa. Trenéři pak na soupisku nově zapsali obránce Daniela Gazdu kvůli zranění Tomáše Kundrátka. Z duelu s Norskem neodešel bez šrámů ani útočník Jáchym Kondelík, jehož na pozici centra ve třetím útoku nahradí Daniel Voženílek. Jak si povedou Češi proti Dánům, sledujte online třetinu po třetině na serveru Eurozpravy.cz.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Francouzi byli blízko senzace. Finové ale v závěru vyrovnali a vyhráli v prodloužení

V neděli večer mohli zažít fanoušci na právě probíhajícím letošním hokejovém světovém šampionátu v Dánsku a ve Švédsku první šok. Mohli se o něj postarat Francouzi, kteří trápili favority z Finska. Ti svým výkonem po většinu zápasu navázali na nevýrazné výkony z přípravy na tento turnaj a už už se tak zdálo, že si z tohoto zápasu Francie odnese senzační tři body za výhru 3:1 Jenže v posledních dvou a půl minutách třetí třetiny Finové konečně zabrali a při hře bez gólmana dokázali vyrovnat na 3:3. Následovalo tak prodloužení, v němž rozhodl o finském vítězství Pärssinen.

včera

včera

Klára Červenková

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.

včera

včera

Pákistánská armáda, ilustrační fotografie.

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

včera

včera

Donald Trump

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?

Prezident Spojených států Donald Trump opět rozvířil mezinárodní vody — tentokrát nikoli novými sankcemi nebo vojenským nasazením, ale svým dlouholetým koníčkem: mapami. Jeho úterní schůzka s kanadským premiérem Markem Carneym, během níž Trump znovu vyjádřil přání přeměnit Kanadu na 51. stát USA, přinesla jasný důkaz, že jeho kartografické touhy mají reálný dopad na světovou geopolitiku. 

včera

včera

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy