Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného a příspěvek pro lidi v karanténě

Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného kvůli koronavirové epidemii. Při zavření škol nebo tříd kvůli epidemii koronaviru budou pečující dostávat ošetřovné opět po celou dobu karantény. Podpora navíc obecně vzroste o třetinu na 80 procent redukovaného základu výdělku. Vyplácet se bude zpětně od začátku listopadu, rozhodla dnes horní komora. Normu nyní dostane k podpisu prezident.

Ošetřovné se podle dosavadních pravidel vyplácí rodičům na školáky většinou devět dnů. Podpora činí 60 procent redukovaného základu výdělku. Zvýšení částky má podle ministerstva práce a sociálních věcí přispět k tomu, aby rodiny nezůstaly při uzavření škol nebo tříd bez peněz.

Předloha předpokládá, že denní dávka nebude nižší než 400 korun při plném úvazku, pří kratším se úměrně snižuje. Ošetřovné se neposkytuje za dny prázdnin či ředitelského volna. K žádosti nebude potřebné potvrzení školského zařízení o uzavření, postačí čestné prohlášení. Dávka se vztáhne i na případy, kdy je dítěti nařízena karanténa. Pobírat ji budou rovněž lidé, kteří se starají po případném nařízeném uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb o handicapované blízké. Vedle zaměstnanců budou mít na peníze nárok za určitých podmínek také lidé pracující na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti.

Návrh podpořilo 68 ze 73 přítomných senátorů. Proti se postavil lidovec Jiří Čunek, který se mimo jiné obával zneužívání dávky.

Sněmovna ve vládní předloze rozšířila na návrh skupiny poslanců ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN okruh pečujících lidí s nárokem na podporu, u nichž se nevyžaduje soužití s ošetřovaným příbuzným v jedné domácnosti. V případě školáků půjde zejména o péči prarodičů o vnoučata. Prakticky jde o dřívější zavedení pravidel, která měla podle starší novely o nemocenském pojištění platit od ledna příštího roku.

Nyní schválené opatření má podle návrhu fungovat do konce února příštího roku. Dodatečné výdaje státního rozpočtu vláda odhaduje na 600 milionů korun. Podobná pravidla pro ošetřovné platila kvůli koronavirové krizi už v minulém školním roce.

Senát schválil příspěvek až 370 Kč denně pro lidi v karanténě

Příspěvek až 370 korun denně zřejmě budou opět dostávat lidé, kteří se ocitli v karanténě nebo izolaci kvůli koronaviru. Senát to dnes schválil beze změn. Příspěvek k nemocenské, tedy k náhradě mzdy či platu, má být podle sněmovních úprav vyplácen těm, kteří se do koronavirové karantény dostali od konce letošního listopadu do konce února příštího roku. Návrh nyní dostane k podpisu prezident.

Bonus má podle vlády pomoci zabránit propadu příjmů lidí v karanténě a motivovat je k tomu, aby po setkání s nakaženými koronavirem zůstávali v karanténě a nemoc dál nešířili.

Dosluhující vláda ANO a ČSSD navrhovala, aby bonus zpětně získali i ti, kdo se do karantény či izolace dostali od počátku letošního listopadu, přičemž zákon měl platit až do konce června příštího roku. Dolní komora ale platnost opatření zkrátila. Pro byli i poslanci ANO, na rozdíl od zástupců SPD, kteří se hlasování zdrželi.

Příspěvek k náhradě mzdy či platu se už vyplácel od března do konce června. Bonus nepodléhá dani z příjmů ani exekuci a nezapočítává se do příjmů pro výpočet sociálních dávek. Končící ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že tzv. izolačku v předchozím jarním koronavirovém období čerpalo 363.000 lidí. Za březen až červen stát za toto opatření vyplatil zhruba 1,1 miliardy korun, uvedla ministryně. Podle ní díky příspěvku podstoupilo karanténu o 30.000 lidí měsíčně více než v době, kdy příspěvek uzákoněn nebyl. Oproti jaru mohou příspěvek získat i lidé po návratu ze zahraničí, dodala ministryně.

K náhradě 60 procent redukovaného příjmu se má podle předlohy platit nejvýše 370 korun na den až 14 dnů. Celkem s tímto bonusem by ale lidé neměli pobírat víc než 90 procent svého průměrného výdělku. Peníze v prvních 14 dnech posílá zaměstnavatel. Výdaje na příspěvek by si pak odečetl ze sociálních odvodů.

Karanténa se obecně nařizuje lidem bez příznaků, kteří se potkali s nakaženými. V izolaci jsou ti, u nichž se nákaza potvrdila.

Senát schválil příspěvek podnikatelům a lidem pracujícím na dohodu

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a společníci malých společností s ručením omezeným budou moci požádat o příspěvek až 1000 korun denně jako kompenzaci za dopady opatření kvůli epidemii koronaviru. O příspěvek 500 korun denně budou moci žádat i lidé pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, takzvaní dohodáři. Počítá s tím zákon o kompenzačním bonusu, který dnes schválil Senát. Kompenzační bonus bylo možné využívat už dříve, stát ho poprvé spustil loni na jaře. Zákon nyní dostane k podpisu prezident.

Horní komora předlohu přijala beze změn ve sněmovní verzi. Dolní komora umožnila, aby podnikatelé čerpali bonus spolu s dalšími covidovými programy. Jde především o programy Covid 21 a Covid Nepokryté náklady. Podle původního návrhu končící vlády ANO a ČSSD byl možný souběh jen s programem Antivirus.

Malou společností s ručením omezeným bude společnost s nejvýše dvěma společníky - fyzickými osobami nebo společníky, kteří jsou členy jedné rodiny. Podpora je zaměřena na firmy a podnikatele, u kterých klesly v rozhodném období tržby o 30 a více procent. O bonus budou moci na základě schváleného pozměňovacího návrhu žádat také podnikatelé, kteří zahájili podnikání mezi letošním 1. srpnem a 22. listopadem.

Zákon rozlišuje bonusová období. První z nich potrvá od 22. listopadu do konce letošního roku. Zákonem je garantováno ještě druhé bonusové období pro leden příštího roku. Další období bude moci vláda opět zavést svým nařízením, nejdéle ovšem do konce příštího roku. Celkový dopad kompenzačního bonusu na veřejné rozpočty za první dvě období představuje podle ministerstva financí 10,4 miliardy korun. Předseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) uvedl, že obcím a krajům by měl být výpadek příjmů vyplacen až v dalším čtvrtletí po ukončení rozpočtového provizoria.

Norma zachovává možnost nároku na kompenzační bonus v případě nařízené karantény nebo izolace u OSVČ a společníků malých firem. V takovém případě bude jeho výše 500 korun denně. O bonus budou moci žádat i živnostníci, kteří neměli v minulosti motivaci si platit nemocenské pojištění.

Bonus bude opět vyplácet finanční správa. Během pandemie, která začala na jaře 2020, přijala zhruba 2,7 milionu žádostí, na jejichž základě vyplatila kompenzace za zhruba 44 miliard korun. Žádosti za poslední období tzv. kompenzačního bonusu, tedy za letošní květen, bylo možné podat do 2. srpna.

Sněmovna vypustila z předlohy omezení, které znemožňuje výplatu příspěvku společníkům s.r.o., jejichž podíl představuje takzvaný kmenový list. Příspěvek budou moci dostávat i tito společníci. Kmenový list je cenný papír, který může vydat společnost s ručením omezeným a který stanovuje, že jeho vlastník má také odpovídající podíl ve společnosti.

Související

Senát ČR

Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce

Po poslancích se i senátoři shodli na tom, koho letos navrhnou prezidentovi Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Hlava státu je tradičně předá v den státního svátku 28. října. Členové horní komory parlamentu by ocenili například několik známých herců. 

Více souvisejících

Senát ČR nemocenská

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 5 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy