Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného a příspěvek pro lidi v karanténě

Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného kvůli koronavirové epidemii. Při zavření škol nebo tříd kvůli epidemii koronaviru budou pečující dostávat ošetřovné opět po celou dobu karantény. Podpora navíc obecně vzroste o třetinu na 80 procent redukovaného základu výdělku. Vyplácet se bude zpětně od začátku listopadu, rozhodla dnes horní komora. Normu nyní dostane k podpisu prezident.

Ošetřovné se podle dosavadních pravidel vyplácí rodičům na školáky většinou devět dnů. Podpora činí 60 procent redukovaného základu výdělku. Zvýšení částky má podle ministerstva práce a sociálních věcí přispět k tomu, aby rodiny nezůstaly při uzavření škol nebo tříd bez peněz.

Předloha předpokládá, že denní dávka nebude nižší než 400 korun při plném úvazku, pří kratším se úměrně snižuje. Ošetřovné se neposkytuje za dny prázdnin či ředitelského volna. K žádosti nebude potřebné potvrzení školského zařízení o uzavření, postačí čestné prohlášení. Dávka se vztáhne i na případy, kdy je dítěti nařízena karanténa. Pobírat ji budou rovněž lidé, kteří se starají po případném nařízeném uzavření stacionářů a dalších sociálních služeb o handicapované blízké. Vedle zaměstnanců budou mít na peníze nárok za určitých podmínek také lidé pracující na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti.

Návrh podpořilo 68 ze 73 přítomných senátorů. Proti se postavil lidovec Jiří Čunek, který se mimo jiné obával zneužívání dávky.

Sněmovna ve vládní předloze rozšířila na návrh skupiny poslanců ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN okruh pečujících lidí s nárokem na podporu, u nichž se nevyžaduje soužití s ošetřovaným příbuzným v jedné domácnosti. V případě školáků půjde zejména o péči prarodičů o vnoučata. Prakticky jde o dřívější zavedení pravidel, která měla podle starší novely o nemocenském pojištění platit od ledna příštího roku.

Nyní schválené opatření má podle návrhu fungovat do konce února příštího roku. Dodatečné výdaje státního rozpočtu vláda odhaduje na 600 milionů korun. Podobná pravidla pro ošetřovné platila kvůli koronavirové krizi už v minulém školním roce.

Senát schválil příspěvek až 370 Kč denně pro lidi v karanténě

Příspěvek až 370 korun denně zřejmě budou opět dostávat lidé, kteří se ocitli v karanténě nebo izolaci kvůli koronaviru. Senát to dnes schválil beze změn. Příspěvek k nemocenské, tedy k náhradě mzdy či platu, má být podle sněmovních úprav vyplácen těm, kteří se do koronavirové karantény dostali od konce letošního listopadu do konce února příštího roku. Návrh nyní dostane k podpisu prezident.

Bonus má podle vlády pomoci zabránit propadu příjmů lidí v karanténě a motivovat je k tomu, aby po setkání s nakaženými koronavirem zůstávali v karanténě a nemoc dál nešířili.

Dosluhující vláda ANO a ČSSD navrhovala, aby bonus zpětně získali i ti, kdo se do karantény či izolace dostali od počátku letošního listopadu, přičemž zákon měl platit až do konce června příštího roku. Dolní komora ale platnost opatření zkrátila. Pro byli i poslanci ANO, na rozdíl od zástupců SPD, kteří se hlasování zdrželi.

Příspěvek k náhradě mzdy či platu se už vyplácel od března do konce června. Bonus nepodléhá dani z příjmů ani exekuci a nezapočítává se do příjmů pro výpočet sociálních dávek. Končící ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že tzv. izolačku v předchozím jarním koronavirovém období čerpalo 363.000 lidí. Za březen až červen stát za toto opatření vyplatil zhruba 1,1 miliardy korun, uvedla ministryně. Podle ní díky příspěvku podstoupilo karanténu o 30.000 lidí měsíčně více než v době, kdy příspěvek uzákoněn nebyl. Oproti jaru mohou příspěvek získat i lidé po návratu ze zahraničí, dodala ministryně.

K náhradě 60 procent redukovaného příjmu se má podle předlohy platit nejvýše 370 korun na den až 14 dnů. Celkem s tímto bonusem by ale lidé neměli pobírat víc než 90 procent svého průměrného výdělku. Peníze v prvních 14 dnech posílá zaměstnavatel. Výdaje na příspěvek by si pak odečetl ze sociálních odvodů.

Karanténa se obecně nařizuje lidem bez příznaků, kteří se potkali s nakaženými. V izolaci jsou ti, u nichž se nákaza potvrdila.

Senát schválil příspěvek podnikatelům a lidem pracujícím na dohodu

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a společníci malých společností s ručením omezeným budou moci požádat o příspěvek až 1000 korun denně jako kompenzaci za dopady opatření kvůli epidemii koronaviru. O příspěvek 500 korun denně budou moci žádat i lidé pracující na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, takzvaní dohodáři. Počítá s tím zákon o kompenzačním bonusu, který dnes schválil Senát. Kompenzační bonus bylo možné využívat už dříve, stát ho poprvé spustil loni na jaře. Zákon nyní dostane k podpisu prezident.

Horní komora předlohu přijala beze změn ve sněmovní verzi. Dolní komora umožnila, aby podnikatelé čerpali bonus spolu s dalšími covidovými programy. Jde především o programy Covid 21 a Covid Nepokryté náklady. Podle původního návrhu končící vlády ANO a ČSSD byl možný souběh jen s programem Antivirus.

Malou společností s ručením omezeným bude společnost s nejvýše dvěma společníky - fyzickými osobami nebo společníky, kteří jsou členy jedné rodiny. Podpora je zaměřena na firmy a podnikatele, u kterých klesly v rozhodném období tržby o 30 a více procent. O bonus budou moci na základě schváleného pozměňovacího návrhu žádat také podnikatelé, kteří zahájili podnikání mezi letošním 1. srpnem a 22. listopadem.

Zákon rozlišuje bonusová období. První z nich potrvá od 22. listopadu do konce letošního roku. Zákonem je garantováno ještě druhé bonusové období pro leden příštího roku. Další období bude moci vláda opět zavést svým nařízením, nejdéle ovšem do konce příštího roku. Celkový dopad kompenzačního bonusu na veřejné rozpočty za první dvě období představuje podle ministerstva financí 10,4 miliardy korun. Předseda senátního ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) uvedl, že obcím a krajům by měl být výpadek příjmů vyplacen až v dalším čtvrtletí po ukončení rozpočtového provizoria.

Norma zachovává možnost nároku na kompenzační bonus v případě nařízené karantény nebo izolace u OSVČ a společníků malých firem. V takovém případě bude jeho výše 500 korun denně. O bonus budou moci žádat i živnostníci, kteří neměli v minulosti motivaci si platit nemocenské pojištění.

Bonus bude opět vyplácet finanční správa. Během pandemie, která začala na jaře 2020, přijala zhruba 2,7 milionu žádostí, na jejichž základě vyplatila kompenzace za zhruba 44 miliard korun. Žádosti za poslední období tzv. kompenzačního bonusu, tedy za letošní květen, bylo možné podat do 2. srpna.

Sněmovna vypustila z předlohy omezení, které znemožňuje výplatu příspěvku společníkům s.r.o., jejichž podíl představuje takzvaný kmenový list. Příspěvek budou moci dostávat i tito společníci. Kmenový list je cenný papír, který může vydat společnost s ručením omezeným a který stanovuje, že jeho vlastník má také odpovídající podíl ve společnosti.

Související

Senát ČR

Senátoři jsou pro. Rodičovský příspěvek vzroste na 400 tisíc korun

Senát ve středu chválil návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO)  na zvýšení rodičovského příspěvku. Jeho celková výše má nově činit 400 000 korun, u dvojčat a vícerčat 800 000 korun. Navýšení se bude vztahovat na děti narozené od 1. ledna 2027. Senátoři zároveň schválili úpravy parametrů dávky státní sociální pomoci (DSSP), které posílí podporu samoživitelů s dětmi do 15 let a lépe zohlední skutečné náklady na bydlení v jednotlivých regionech.

Více souvisejících

Senát ČR nemocenská

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Zemětřesení, ilustrační foto

Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky

Západní část Kolumbie zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvacet lidských životů. Katastrofa vyvolala v mnoha oblastech chaos, přičemž záchranné složky neprodleně zahájily rozsáhlé operace na vyproštění lidí uvízlých pod troskami zřícených objektů.

před 1 hodinou

Výbuch v Bulharsku

V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko

V bulharském vojenském závodě nedaleko obce Belica v obštině Trjavna došlo v pondělí k mohutnému výbuchu, který následně způsobil rozsáhlý požár v místním skladu munice. Podle dostupných informací plameny vyšlehly poté, co přímo v areálu vzplanul nákladní automobil. Hořící vozidlo následně zažehlo uložený vojenský materiál, což vedlo k sérii navazujících sekundárních explozí, které se z místa ozývaly i v dalších hodinách.

před 2 hodinami

Antonov An-124 Ruslan

Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA

Nové informace z vyšetřování naznačují, že německé letiště v Lipsku se ocitlo podstatně blíže k katastrofě, než se původně předpokládalo. Analýza záznamů z bezpečnostních kamer ukázala, že neznámý dron zasáhl křídlo zaparkovaného ukrajinského nákladního letounu značky Antonov. Incident se odehrál v podvečerních hodinách a jen shodou náhod nedošlo k masivní explozi.

před 2 hodinami

Mark Zuckerberg

Zuckerbergova jachta odmítla pomoci plavidlu v nouzi

Šéf společnosti Meta Mark Zuckerberg se ocitl pod palbou kritiky kvůli incidentu u břehů aljašského jihovýchodu, kde posádka jeho luxusní jachty údajně odmítla pomoci malé lodi v nouzi. K události došlo v mořské úžině mezi městy Petersburg a Juneau, kde malému člunu došlo palivo a jeho posádka se dostala do nesnází.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Kanaďanům dochází trpělivost. Pochybují o kapacitách hasičů, požáry začínají hasit sami

Když se k původní domorodé komunitě v severním Ontariu přiblížil lesní požár, většina obyvatel uposlechla výzvy k evakuaci. Hubert Wigwas z rezervace Gull Bay se však rozhodl zůstat a bojovat. Osmapadesátiletý radní instaloval na střechu svého domu rozstřikovače vody, připravil člun k případnému úniku po jezeře a začal obcházet seniory, kteří v místě rovněž setrvali. Jeho příběh ilustruje rostoucí trend napříč Kanadou, kde se řada lidí odmítá nečinně přihlížet, jak plameny pohlcují jejich celoživotní majetek.

před 4 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily v Tatarstánu. Nálet prý trval hodiny

Při masivním ukrajinském bezpilotním útoku na ruskou Republiku Tatarstán zahynulo nejméně 13 lidí včetně jednoho dítěte a dalších více než sedm desítek osob utrpělo zranění. Podle ruských úřadů jde o jeden z nejtragičštějších úderů na území Ruské federace od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. V regionu byl v souvislosti s neštěstím vyhlášen smutek.

před 4 hodinami

Ropná plošina, ilustrační fotografie.

Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů

Britské i mezinárodní energetické společnosti v Severním moři stále častěji sázejí na využití moderní robotiky a automatizace. V oblasti, kde se ropa a zemní plyn těží již téměř šest desetiletí, docházejí snadno dostupná ložiska a firmy hledají způsoby, jak stlačovat náklady a udržet provozuschopnost stárnoucí infrastruktury. Na těžebních plošinách a podmořských vrtech se tak vedle lidských pracovníků objevují čtyřnohé robotické stroje, autonomní ponorky či specializované drony.

před 5 hodinami

Hurikán

Čína kvůli mohutnému tajfunu evakuovala milion lidí

Čína provedla rozsáhlou evakuaci a přesunula více než jeden milion obyvatel do bezpečí v souvislosti s příchodem ničivého tajfunu Dolphin, který v neděli večer udeřil na východní pobřeží země. Bouře s maximální rychlostí větru dosahující až 150 kilometrů v hodině představuje nejsilnější meteorologický úkaz, který čínské pevniny letos dosáhl.

před 5 hodinami

Vladimír Páral

Zemřel legendární spisovatel Vladimír Páral

Českou uměleckou obec zasáhla další velmi smutná zpráva. V den svých 94. narozenin zemřel spisovatel Vladimír Páral, jehož některá díla byla i zfilmována. Páral, jenž vystudoval chemii, se psaní věnoval od 60. let minulého století. 

před 6 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Tragédie v Praze. Při zkoušce prasklo potrubí, jeden člověk zemřel

K tragédii došlo v pondělí dopoledne v pražských Stodůlkách. Při zkoušce prasklo potrubí v podzemí, kde se nacházelo několik osob. Jeden člověk nepřežil, další dva lidé skončili v péči zdravotníků. Na místě zasahovaly všechny složky integrovaného záchranného systému. 

před 6 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Ekonomické škody ani nespokojenost Rusů k zastavení bojů nestačí. Putin stál věří, že zvítězí

Válka na Ukrajině vstoupila do nové a technologicky vyspělejší fáze, v níž obě strany konfliktu stále intenzivněji využívají dálkovou munici k úderům hluboko v týlu protivníka. Zatímco zpočátku léta panoval v médiích optimismus ohledně ukrajinských schopností zasahovat cíle hluboko v Rusku, tato radost naráží na realitu vyčerpaných protivzdušných systémů.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Ztratí klíčového spojence? Netanjahu riskuje otevřený konflikt s Trumpem

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu obvykle preferuje diplomatické kličkování a ponechávání si zadních dvířek pro případ nečekaných zvratů. Tentokrát však zvolil neobvykle přímočarý přístup a během nedělního zasedání vlády zcela jednoznačně odmítl patnáctibodový americký plán pro Pásmo Gazy.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Izrael odmítl Trumpův mírový plán pro Pásmo Gazy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu otevřeně odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy, který prosazuje americká administrativa. Tento krok představuje vzácný veřejný rozpor mezi židovským státem a Bílým domem, jenž se snaží urychleně dosáhnout urovnání blízkovýchodních konfliktů.

před 11 hodinami

Letní počasí, ilustrační fotografie.

Předpověď počasí na nový týden. Orámují ho tropy

V Česku se již během uplynulého víkendu navrátily nejvyšší teploty k tropickým hodnotám. V pondělí se oproti neděli ještě oteplí. Další vedra jsou pak očekávána v závěru tohoto týdne, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

včera

Vedra a sucho dál sužují zemi. Stát se snaží pomoci se zadržováním vody v krajině

Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy