Část opozice souhlasí s návrhem nemocenské, KSČM je proti

Dočasné zvýšení nemocenské pro lidi v karanténě ze 60 na 100 procent redukovaného výdělku by znamenalo uzavření ekonomiky ve všech směrech. Na dnešní tiskové konferenci to řekla místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Komunisté jsou pro jednorázový příspěvek za den karantény.

Byl by nejlepší i podle šéfa klubu ANO Jaroslava Faltýnka, nicméně poslanci nejsilnějšího klubu udělají podle něj vše pro schválení řešení pro lidi v karanténě. Opoziční STAN, KDU-ČSL a SPD se stoprocentní nemocenskou souhlasí, podpoří tak ve Sněmovně vládní návrh. TOP 09 navrhne zvýšení na 90 procent. Vyšší částku by pracovníci s nemocenským pojištěním mohli pobírat v březnu a dubnu.

Místopředsedkyně klubu KSČM Aulická Jírovcová řekla, že komunisté jsou návrhem překvapeni. "KSČM vždy podporovala zaměstnance, aby jejich zaměstnanecké podmínky byly co nejlepší. Pro tuto situaci by bylo nejlepší řešení v podobě jednorázové částky za jeden den karantény," uvedla. "Otevřeně říkáme, že 100 procent nemocenské znamená uzavření ekonomiky ve všech směrech," dodala. Od členů vlády budou komunisté chtít vědět, jak jsou takovou situaci připraveni řešit.

Podle Faltýnka i ministryně pro místní rozvoj a poslankyně Kláry Dostálové (ANO) byl nejlepším řešením příspěvek až 370 korun denně. Pro jeho prosazení v pátek ve Sněmovně chyběl vládní koalici jeden hlas. Zdrželi se přitom i tři poslanci ANO.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) po pondělním jednání vlády řekla, že pro návrh zvýšení nemocenské na 100 procent nehlasovali Dostálová, ministryně financí Alena Schillerová, ministr průmyslu Karel Havlíček, obrany Lubomír Metnar (všichni za ANO) a životního prostředí Richard Brabec (ANO). Schillerová uvedla, že se zdržela, protože se bojí komplikací v legislativním procesu i ohrožení zaměstnanosti ve zdravotnictví.

Dostálová dnes poznamenala, že se zdržela z důvodu, že na věci nebyla dohoda s tripartitou a zástupci průmyslu. "Počkám i na debatu v Poslanecké sněmovně. Určitě chceme podpořit lidi, kteří jsou v karanténě nebo na nemocenské, ale nevím, jestli bychom takto překotně měli překopávat stanoviska, u kterých se vláda shodla se zástupci průmyslu na konkrétním znění," dodala.

Také podle předsedy ODS Petra Fialy není návrh dostatečně projednán se zaměstnavateli. Občanští demokraté mu podle Fialy na jedné straně rozumějí, při jednání Sněmovny ale budou hledat rozumnější řešení. "Aby to bylo třeba 90 procent, aby to bylo udržitelné," uvedl.

Podle předsedy STAN Víta Rakušana je zvýšení nemocenské jedinou cestou, jak motivovat lidi zůstat v karanténě. "Pokud nebudou lidé finančně motivováni v ní zůstat, logicky na hraně svých existenčních možností budou hledat prostředky, jak z ní utéct," řekl. Podle Rakušana lidé nebudou podvádět, neboť čtrnáctidenní karanténa není ničím příjemným. Pro návrh je také hnutí SPD.

Krok vlády ocenil i šéf KDU-ČSL Marian Jurečka. Lidovci podle něj o podobné opatření žádali v posledních třech měsících opakovaně, aby pro lidi karanténa neznamenala zásadní ztrátu příjmů. Jde podle něj o dobrý krok k tomu, aby celý mix protikoronavirových opatření dával smysl. Jurečka ale také uvedl, že chápe obavy zaměstnavatelů o zajištění pracovní síly, zásadní je ovšem boj s koronavirem.

Podle Pekarové Adamové není navýšení na 100 procent úplně spravedlivé vůči lidem, kteří stále chodí do práce. Navýšení na 90 procent mzdy je podle šéfky TOP 09 férovější. Za důležité též považuje kontrolovat, zda lidé skutečně karanténu dodržují. Stoprocentní nemocenská by podle Pekarové Adamové mohla být zneužitelná.

Opatření má přispět k omezení šíření koronavirové nákazy v Česku. Má bránit propadu příjmů a motivovat lidi k tomu, aby po setkání s nakaženými nastoupili do karantény či hlásili své kontakty. Náhradu mzdy v prvních dvou týdnech vyplácejí pracovníkům zaměstnavatelé. Zvýšené výdaje by si měli odečíst ze sociálních odvodů. Vyšší náhradu by měli mít jen lidé v nařízené karanténě. Týká se to nejen covidu, ale i ostatních infekčních nemocí.

Zaměstnanci i pracovníci na dohodu s nemocenským pojištěním by měli v karanténě mít sto procent svého redukovaného výdělku, a to zpětně od 1. března. Nárok na vyšší náhradu by neměli lidé, kteří se do karantény dostali do pěti dnů po návratu ze zahraniční dovolené.

Související

Vlastimil Válek (TOP 09)

Válek: ÚZIS zpracovává analýzu ke zneužívání nemocenské

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) pro ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovává analýzu k tomu, zda lidé zneužívají sociální dávky a nemocenskou. První výsledky by měl mít v dubnu. V pořadu Partie na CNN Prima News to dnes řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zdravotnímu výboru by chtěl analýzu představit v květnu.
Senát ČR

Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného a příspěvek pro lidi v karanténě

Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného kvůli koronavirové epidemii. Při zavření škol nebo tříd kvůli epidemii koronaviru budou pečující dostávat ošetřovné opět po celou dobu karantény. Podpora navíc obecně vzroste o třetinu na 80 procent redukovaného základu výdělku. Vyplácet se bude zpětně od začátku listopadu, rozhodla dnes horní komora. Normu nyní dostane k podpisu prezident.

Více souvisejících

nemocenská Markéta Pekarová Adamová opozice Vláda ČR KSČM

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy