Resortu práce chybí v rozpočtu peníze na nemocenské dávky, chce přesuny financí

Ministerstvu práce v rozpočtu chybí peníze na vyplácení nemocenských dávek. Do konce roku by mohlo potřebovat zhruba 4,3 miliardy korun navíc. Ve své pokladně chce proto přesunout téměř půl miliardy do výdajů na nemocenské, ošetřovné či mateřské. O povolení požádá rozpočtový výbor Sněmovny. Souhlasila s tím dnes vláda v demisi.

O zajištění zbývající částky asi 3,8 miliardy, která by mohla ještě do konce roku scházet, bude ministerstvo práce jednat s ministerstvem financí.

Ve schváleném rozpočtu mělo ministerstvo práce na nemocenské dávky pro letošek původně 43,1 miliardy. Po dřívějších úpravách by měla suma teď činit téměř 47,3 miliardy. K 10. listopadu se z ní utratilo skoro 45,5 miliardy, tedy 96 procent. "Na základě dosavadního vývoje čerpání lze očekávat, že výdaje na dávky nemocenského pojištění dosáhnou za rok 2021 výše asi 51,6 miliardy korun. Celková potřeba rozpočtově nezajištěných prostředků tak činí asi 4,3 miliardy korun," uvedlo ministerstvo v podkladech pro vládu.

Ve své pokladně proto chce resort práce do nemocenských dávek přesunout 496 milionů korun. Z toho by se mělo 336 milionů korun vzít z peněz na náhradní výživné, které se vyplácí od července. Vyčleněná částka by se tak snížila o 85 procent. Za první tři měsíce stát na alimenty pro děti neplatičů vydal totiž 9,6 milionu korun. Celkem 160 milionů by do nemocenské mělo putovat ze sumy na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Celková částka v rozpočtu by se na ni tak snížila o 50 procent. "Zbývající nezajištěné finanční prostředky na dávky nemocenského pojištění ve výši asi 3,83 miliardy korun budou zajištěny v souladu se závěry plánovaného jednání s ministerstvem financí," uvedlo ministerstvo práce.

Z nemocenského pojištění se vyplácí nemocenské, ošetřovné, mateřské, otcovské, dlouhodobé ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Lidé je při splnění podmínek musí dostat. Výdaje za minulý rok podle ministerstva činily 55,2 miliardy korun a předloni 38,9 miliardy. Za růstem výdajů je nejen více vyplacených nemocenských a ošetřovných kvůli covidu, ale také navýšení mezd. Výše výdělku se promítá do výše dávek.

Letos od ledna do konce října se vydalo 42,9 miliardy. Je to sice o 3,6 miliardy méně než v minulém covidovém roce, ale o 10,6 miliardy víc než před epidemií v roce 2019. Na nemocenské se letos za deset měsíců vyplatilo 28,1 miliardy. To je o miliardu víc než loni a o šest miliard víc než předloni. Výdaje na ošetřovné činily letos pět miliard, loni to bylo o 5,2 miliardy víc a předloni o 3,6 miliardy méně. Do mateřských putovalo 9,3 miliardy, loni to bylo méně o 0,6 miliardy a předloni o miliardu.

Související

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 
Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jsou v tom nevinně? Jurečka vysvětluje, proč mají růst platy politiků

Vlnu nevole u české veřejnosti vzbudila informace, že platy politiků od ledna opět stoupnou. Vláda sice od návrhu nedává zcela ruce pryč, ale snaží si je nad ním umýt. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž výdělky porostou kvůli letošnímu rozhodnutí ústavních soudců. 

Více souvisejících

Ministerstvo práce a soc. věcí nemocenská

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 2 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

Útok balistickou střelou na Ukrajině: Západ zpochybnil použití ICBM, internetem kolují nové záběry

Ve čtvrtek ráno Ukrajina obvinila Rusko z útoku mezikontinentální balistickou střelou (ICBM) na východoukrajinské město Dnipro. Toto tvrzení však zpochybnil západní činitel, který uvedl, že použitá střela byla balistická, ale nešlo o ICBM. Moskva se k těmto obviněním odmítla vyjádřit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy