Resortu práce chybí v rozpočtu peníze na nemocenské dávky, chce přesuny financí

Ministerstvu práce v rozpočtu chybí peníze na vyplácení nemocenských dávek. Do konce roku by mohlo potřebovat zhruba 4,3 miliardy korun navíc. Ve své pokladně chce proto přesunout téměř půl miliardy do výdajů na nemocenské, ošetřovné či mateřské. O povolení požádá rozpočtový výbor Sněmovny. Souhlasila s tím dnes vláda v demisi.

O zajištění zbývající částky asi 3,8 miliardy, která by mohla ještě do konce roku scházet, bude ministerstvo práce jednat s ministerstvem financí.

Ve schváleném rozpočtu mělo ministerstvo práce na nemocenské dávky pro letošek původně 43,1 miliardy. Po dřívějších úpravách by měla suma teď činit téměř 47,3 miliardy. K 10. listopadu se z ní utratilo skoro 45,5 miliardy, tedy 96 procent. "Na základě dosavadního vývoje čerpání lze očekávat, že výdaje na dávky nemocenského pojištění dosáhnou za rok 2021 výše asi 51,6 miliardy korun. Celková potřeba rozpočtově nezajištěných prostředků tak činí asi 4,3 miliardy korun," uvedlo ministerstvo v podkladech pro vládu.

Ve své pokladně proto chce resort práce do nemocenských dávek přesunout 496 milionů korun. Z toho by se mělo 336 milionů korun vzít z peněz na náhradní výživné, které se vyplácí od července. Vyčleněná částka by se tak snížila o 85 procent. Za první tři měsíce stát na alimenty pro děti neplatičů vydal totiž 9,6 milionu korun. Celkem 160 milionů by do nemocenské mělo putovat ze sumy na ochranu zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. Celková částka v rozpočtu by se na ni tak snížila o 50 procent. "Zbývající nezajištěné finanční prostředky na dávky nemocenského pojištění ve výši asi 3,83 miliardy korun budou zajištěny v souladu se závěry plánovaného jednání s ministerstvem financí," uvedlo ministerstvo práce.

Z nemocenského pojištění se vyplácí nemocenské, ošetřovné, mateřské, otcovské, dlouhodobé ošetřovné a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství. Lidé je při splnění podmínek musí dostat. Výdaje za minulý rok podle ministerstva činily 55,2 miliardy korun a předloni 38,9 miliardy. Za růstem výdajů je nejen více vyplacených nemocenských a ošetřovných kvůli covidu, ale také navýšení mezd. Výše výdělku se promítá do výše dávek.

Letos od ledna do konce října se vydalo 42,9 miliardy. Je to sice o 3,6 miliardy méně než v minulém covidovém roce, ale o 10,6 miliardy víc než před epidemií v roce 2019. Na nemocenské se letos za deset měsíců vyplatilo 28,1 miliardy. To je o miliardu víc než loni a o šest miliard víc než předloni. Výdaje na ošetřovné činily letos pět miliard, loni to bylo o 5,2 miliardy víc a předloni o 3,6 miliardy méně. Do mateřských putovalo 9,3 miliardy, loni to bylo méně o 0,6 miliardy a předloni o miliardu.

Související

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

První týdny nové superdávky. Hlásí se přes 280 tisíc žadatelů, uvedlo MPSV

Od 1. října nahradila superdávka čtyři dosavadní sociální dávky. Jejím cílem je zjednodušit systém pomoci, snížit administrativní zátěž a poskytovat podporu lépe a přesněji cíleným způsobem. O dávku již požádalo více než 280 tisíc žadatelů. Ministerstvo práce a sociálních věcí doporučuje využívat online podání přes portál Jenda, kde lze žádost vyřídit nejrychleji.

Více souvisejících

Ministerstvo práce a soc. věcí nemocenská

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy