Nemocenská bude opět placena od prvního dne, Sněmovna přehlasovalo senátní veto

Zaměstnanci budou pobírat podle předlohy v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady budou hradit zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun. Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté.

Pro zrušení karenční doby hlasovalo 129 ze 184 přítomných poslanců. Nutných bylo nejméně 101 hlasů. Proti jich bylo 31. Předlohu podpořili poslanci ANO, Pirátů, ČSSD, KSČM a většina lidovců. Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek a poslankyně ANO Andrea Brzobohatá po hlasování svůj postoj korigovali. Zatímco Kalousek oznámil, že ačkoli má v záznamu, že hlasoval pro, ve skutečnosti chtěl hlasovat proti. V případě Brzobohaté tomu bylo přesně naopak.

Zrušila se karenční doba, která v ČR fungovala a snížila nemocnost na úroveň obvyklou v okolních státech. Považuji to za chybu. Obávám se, že se nemocenská opět začne zneužívat. Není to možná populární názor, ale odpovědný politik se řídí rozumem, nikoliv pouze průzkumy.

Zastánci proplácení prvních dnů nemoci pokazují na to, že karenční doba je trestání pracujících lidí za nemoc a hazardem se zdravím. Kritici zejména z řad pravice naopak mluví o zrušení karence jako o populistickém kroku, který neúměrně zatíží podnikatele a povede také k růstu fiktivní nemocnosti.

Poslanec ODS Jan Bauer (ODS) připomněl nesouhlas zaměstnavatelů a Hospodářské komory. "Karenční doba prokazatelně splnila svůj účel, přispívá k větší odpovědnosti zaměstnanců hlavně u krátkodobé nemocnosti," uvedl. Podle Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) novela vytváří nový přístup velmi nespravedlivý k zaměstnavatelům. Naopak podle Hany Aulické Jírovcové (KSČM) je zrušení karenční doby nutné a ve prospěch zaměstnanců i zaměstnavatelů. Pirátka Olga Richterová označila předlohu ČSSD za vrácení rovnováhy z nulové kompenzace prvních dnů nemoci na 60 procent.

Od července budou lidi opět dostávat náhradu mzdy už od prvního dne nemoci. Jsem hrozně ráda, že se nám podařilo napravit tuhle křivdu pravicových vlád vůči zaměstnancům. Šlo o špatný a nespravedlivý zákon, který nemocné házel do jednoho pytle s podvodníky a simulanty.

Předseda SPD Tomio Okamura, jehož poslanci se hlasování zdrželi, řekl, že hnutí zrušení karenční doby podporuje, první tři dny pracovní neschopnosti by ale měl proplácet stát. Poslankyně ČSSD Alena Gajdůšková nazvala Okamurovo vystoupení "bohapustým alibismem".

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.

Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.

Podle Hospodářské komory snížení odvodů firmám nedorovná výdaje, které budou při proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci mít. Komora spočítala, že by mzdové náklady mohly vzrůst o pět miliard ročně. Odbory naopak po zrušení karenční doby dlouho volaly. Podle nich měla negativní sociální i zdravotní dopady. Lidé si na stonání brali dovolenou, nebo nemoci přecházeli, uváděli předáci.

Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatní členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou dny tři.