Pět týdnů dovolené? Návrh KSČM bude zřejmě zamítnut
Do závěrečného kola se ve Sněmovně dostal návrh KSČM na prodloužení zákonné dovolené pro zaměstnance o týden nejméně na pět týdnů. Předloze hrozí v souvislosti s dřívějšími postoji sociálního a hospodářského výboru zamítnutí. V dnešním druhém čtení poslanci žádné úpravy nenavrhli. Dolní komora by mohla hlasovat o novele zákoníku práce ještě na nynější schůzi.
Řada lidí se kvůli vichřici Sabine nedostala do práce. Mají nárok na plat?
Zaměstnanci, kteří se dnes kvůli silnému větru a přerušení dopravy nedostali do práce, mají nárok na volno. Mzdu či plat za tuto dobu ale nedostanou. Lidé, jimž orkán poničil majetek, mohou požádat o mimořádnou dávku. Při odklízení škod mohou pomoci i nezaměstnaní. Úřad práce je připraven poskytnout příspěvky na veřejně prospěšné práce. ČTK to sdělily odbory a mluvčí úřadu práce Kateřina Beránková.
Mzdy zaměstnanců NKÚ a NBÚ bude určovat platový řád, schválila Sněmovna
Platy zaměstnanců Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) a Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) bude upravovat platový řád. Toto opatření má dorovnat platové poměry zaměstnanců odměňovaných podle zákoníku práce s poměry zaměstnanců placených podle služebního zákona. Změnu zákona, která to umožní, schválila Sněmovna. Nyní ji dostane k projednání Senát.
Změna zákoníku práce: Budou sdílená místa či nová pravidla pro dovolenou
Vláda schválila novelu zákoníku práce, která obsahuje zavedení sdílených míst, nová pravidla dovolených či podmínky vysílání pracovníků do zemí Evropské unie. Informoval o tom dnes tiskový odbor kabinetu. Část ustanovení by podle plánu měla začít v praxi platit v polovině příštího roku a část od ledna 2021.
Jaké platy budou mít zaměstnanci NKÚ? Novela je před schválením
Před závěrečným schvalováním je ve Sněmovně poslanecká novela, jejímž cílem je dorovnat platové poměry zaměstnanců Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) odměňovaných podle zákoníku práce s poměry zaměstnanců placených podle služebního zákona. V dnešním druhém čtení poslanci nepodali k předloze žádný pozměňovací návrh, mohli by o ní hlasovat ještě v prosinci.
Od července se opět proplácí první tři dny nemoci. Vzroste počet simulantů?
Nemocní pracovníci v Česku začnou od července znovu dostávat náhradu mzdy či platu i za první tři dny stonání. Karenční doba se po deseti letech ruší. Zaměstnavatelé budou lidem vyplácet 60 procent základu příjmu. Za to se jim snižuje sazba nemocenských odvodů z 2,3 procenta na 2,1 procenta. Stejný pokles je i u sazby pro živnostníky, kteří si platí nemocenské pojištění. Upravuje to od 1. července novela zákoníku práce. Zatímco odbory zrušení karence vítají, Hospodářská komora a další zaměstnavatelé ho kritizují.
Tripartita se nedohodla na změnách zákoníku práce, projedná je koalice
Tripartita se zatím nedohodla na podobě novely zákoníku práce. Návrh změn pracovního kodexu projedná ještě koalice, poté se s ním vrátí na jednání se sociálními partnery. Novinářům to dnes po jednání tripartity řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Novela zákoníku měla zavést mimo jiné pravidelnou valorizaci minimální mzdy či úpravu sdíleného pracovního místa. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už dřív řekla, že vládě předloží jen takové změny zákoníku, na nichž se odboráři a zaměstnavatelé shodnou.
Nemocenská bude opět placena od prvního dne, Sněmovna přehlasovalo senátní veto
Zaměstnanci budou dostávat od července náhradu mzdy opět i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna dnes přehlasovala senátní veto sociálnědemokratické novely zákoníku práce, která takzvanou karenční dobu ruší. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
První dny nemoci opět placené? Sněmovna zrušila karenční dobu. Pravice puká vzteky
Zaměstnanci zřejmě budou dostávat od července příštího roku náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci. Sněmovna dnes schválila po zhruba 3,5hodinové debatě hlavně hlasy poslanců ANO, ČSSD, KSČM a Pirátů předlohu sociální demokracie, která takzvanou karenční dobu ruší. Novela zákoníku práce, která přečkala návrh ODS na zamítnutí, nyní zamíří k posouzení senátorům.
Posudkové lékařství kolabuje? Poslanci hasí krizi, novela prošla prvním kolem
Praha - Posudkoví lékaři možná nebudou od ledna spadat pod státní službu, mohli by se opět řídit zákoníkem práce. Změna by měla usnadnit jejich nábor. Vládní novelu, která změnu uzákoní, podpořila v dnešním úvodním kole Sněmovna. Nyní ji posoudí poslanci sociálního a zdravotnického výboru. Budou na to mít poloviční, měsíční lhůtu.
Smrtelných úrazů v práci bylo loni 95, odbory chtějí oprášit starý zákon
Praha - Smrtelných pracovních úrazů loni znovu ubylo a jejich počet poprvé klesl pod stovku. O život v práci minulý rok přišlo 95 lidí. Je to dosud nejnižší počet. Na tiskové konferenci předběžné výsledky loňského roku oznámili šéf Státního úřadu inspekce práce Richard Hahn a místopředsedkyně Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Radka Sokolová. Počet smrtelných úrazů v posledních desetiletích klesá. Pod 200 případů se dostal v roce 2003. V roce 1969 v práci zemřelo 623 osob.
Vyšší příplatky pro třídní a specializované učitele? Lidovci chtějí měnit zákoník práce
Praha - Lidovečtí poslanci chtějí zvýšit příplatky třídním učitelům a pedagogům za specializované činnosti až na 3500 korun měsíčně. Novelu zákoníku práce, která příplatky upravuje, předložili Sněmovně. Zvýšení by přišlo státní rozpočet podle odhadu předkladatelů na více než dvě miliardy korun ročně.
Náhrady po úrazu či nemoci pro nezaměstnané? Vláda schválila změny
Praha - Vláda dnes schválila návrh novely zákoníku práce. Náhrady výdělku po pracovním úrazu či s nemocí z povolání lidem, kteří jsou v evidenci nezaměstnaných, by se tak mohly sjednotit. Nyní se liší podle toho, u které ze dvou pojišťoven je bývalý pracovníkův zaměstnavatel pojištěný.
Senát zamítl petici proti zákazu kouření, debata byla vyhrocená
Praha - Senátem dnes neprošla petice za zmírnění protikuřáckého zákona. Její autoři chtěli obnovit kuřácké prostory v restauracích nebo nechat na provozovatelích malých barů, pivnic či hospůdek, zda v nich kouření povolí. I když změny podpořil senátní výbor pro lidská práva, horní komora se k nim dnes postavila záporně.
Odbory ve Francii blokují silnice: Nastal chaos, docházejí pohonné hmoty
Paříž - Francouzské odborové organizace FO a CGDT zahájily dnes brzy ráno blokády silnic na protest proti reformě zákoníku práce. Protestní akce narušily dopravu v okolí měst Le Havre, Rouen, Caen, Bordeaux, Lyon a dalších. Na západě a v centrálních regionech země vznikl kvůli blokádě skladů nedostatek pohonných hmot.
Lodníci budou častěji odpočívat, schválili poslanci. Vltavská vodní cesta se prodlouží
Praha - Sněmovna schválila vládní novelu zákona o vnitrozemské plavbě, která lodníkům přinese právo na častější odpočinek. Norma vychází z evropské směrnice, nyní míří do Senátu. Změna zákona má také usnadnit poskytování informací z tuzemského systému Říčních informačních služeb úřadům ostatních zemí EU.
Sněmovna odročila debatu o zákoníku práce
Praha - Nízký počet poslanců v jednacím sálu přerušil dnes odpoledne projednávání sporné novely zákoníku práce. Sněmovna totiž nemohla hlasovat o návrhu opoziční ODS na odročení debaty ve druhém čtení do září.
Chodíte na noční? Měli by vám připlatit. V Německu se práci v noci lze vyhnout
Praha - Noční směna je strašákem nejednoho českého zaměstnance. Podle zákoníku práce by ale pracovníkům v noci měla náležet patřičná odměna a příplatek. Zaměstnavatel také musí poskytnout ty správné podmínky pro práci v noci. Podobně jsou na tom i v Německu.
Poslanci se znovu přeli kvůli změnám zákoníku práce, jednání nedokončili
Praha – Poslanci dnes nedokončili diskuzi o sporných změnách zákoníku práce. Kluby ČSSD a KDU-ČSL neprosadily návrh, aby dolní komora mohla pokračovat v projednávání novely i ve večerních hodinách. Žádost předsedy poslaneckého klubu ČSSD Romana Sklenáka nepodpořili až na jednoho ani poslanci vládního hnutí ANO. Kdy se poslanci k předloze vrátí, není známo.
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Naděje na ukončení sporu s Orbánem? EU a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce ropovodu Družba
Evropská unie a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce oprav ropovodu Družba, což by mohlo ukončit vleklý spor s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Brusel a Kyjev doufají, že tento ústřícny krok přiměje Maďarsko odblokovat klíčovou půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur a schválit 20. balíček sankcí proti Rusku. Rozhodující jednání lídrů EU začínají již tento čtvrtek.
před 1 hodinou
Teherán pohřbívá Larídžáního a Solejmáního. Írán vyslal vlnu raket a dronů na Izrael
Íránem dnes otřásá vlna smutku i hněvu. V Teheránu se koná pohřeb Alího Larídžáního, dlouholetého šéfa národní bezpečnosti a jedné z nejvlivnějších postav islámské republiky, který zahynul při úterním izraelském náletu. Společně s ním je pohřbíván i Gholamrezá Solejmání, velitel paramilitárních jednotek Basídž. Larídžání byl považován za „pravou ruku“ režimu a architekta jeho obranné strategie, přičemž jeho smrt je nejcitelnější ztrátou od únorového zabití nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího.
před 2 hodinami
Izraelci tvrdí, že zabili dalšího představitele Íránu. Po smrti má být ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac ve středu oznámil, že při nočním náletu v Teheránu byl zlikvidován íránský ministr tajných služeb Esmáíl Chatíb. Pokud se tato informace potvrdí, půjde o další zásadní úder proti nejvyšším patrům íránského režimu, který přichází jen den po zabití šéfa národní bezpečnosti Alího Larídžáního.
před 3 hodinami
OSN: V roce 2024 zemřelo po celém světě 5 milionů dětí. Většině úmrtí se dalo zabránit
Nová zpráva OSN odhalila tragickou skutečnost: v roce 2024 zemřelo po celém světě 4,9 milionu dětí, přičemž většinu těchto životů bylo možné zachránit. Odborníci varují, že pokrok v boji proti úmrtnosti dětí do pěti let se od roku 2015 zpomalil o závratných 60 %. Pokud se tento trend nezmění, ambiciózní globální cíl ukončit preventabilní úmrtí dětí do roku 2030 zůstane nenaplněn.
před 4 hodinami
Nejdražší letadlová loď světa USS Gerald R. Ford kvůli požáru odplouvá od Íránu
Nejmodernější a nejdražší letadlová loď světa, USS Gerald R. Ford, opouští bojové pozice v Rudém moři a míří k opravám na Krétu. Plavidlo, které se v posledních týdnech podílelo na úderech proti Íránu, se potýká s následky požáru, technickými poruchami i upadající morálkou posádky. Marathon devítiměsíčního nasazení, během něhož loď operovala i v Karibiku při zásahu proti Nicolási Madurovi, si podle odborníků vybral svou daň.
před 5 hodinami
Americký soud nařídil obnovení vysílání Hlasu Ameriky
Federální soudce Royce C. Lamberth vynesl zásadní rozsudek, kterým nařídil okamžitý návrat zhruba 1 000 zaměstnanců stanice Hlas Ameriky (Voice of America) do práce. Rozhodnutí reaguje na kroky Trumpovy administrativy z března 2025, kdy byla velká část personálu v rámci vládních škrtů postavena mimo službu. Podle soudce byl tento postup nezákonný a porušil zákon o správním řízení, přičemž snahu o drastické zmenšení agentury označil za unáhlenou a bezhlavou.
před 5 hodinami
Citelná rána v nejkritičtějším momentu moderních dějin. Co pro Írán znamená smrt Larídžáního?
Smrt tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního představuje pro íránský režim citelnou ránu, která přichází v jeden z nejkritičtějších momentů moderních dějin země. Izraelský nálet zlikvidoval muže, který nebyl jen řadovým úředníkem, ale klíčovým architektem strategických rozhodnutí islámské republiky. Jeho odchod prohlubuje mocenské vakuum v srdci teheránského vedení, které se již dříve muselo vyrovnat se smrtí nejvyššího duchovního vůdce.
před 6 hodinami
Neponižujte se, vzkazují britští politici králi Karlovi. Nechtějí, aby letěl za Trumpem do USA
Britský premiér Keir Starmer vsadil ve vztahu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi na strategii lichotek a zdůrazňování významu britské monarchie. Během únorového setkání v Oválné pracovně nešetřil superlativy, když Trumpovi předával pozvání krále Karla III. na historicky bezprecedentní druhou státní návštěvu Británie. Londýn si od tohoto přístupu sliboval konkrétní výhody, jako jsou nižší cla nebo pokračující podpora Ukrajiny.
před 8 hodinami
Počasí do konce týdne: Dnes bude nejtepleji, pak se začne ochlazovat
Nadcházející dny přinesou do České republiky typické březnové počasí, které v sobě spojí závan jara s dozvuky zimy ve vyšších polohách. Zatímco střed týdne a neděle potěší slunečními paprsky a teplotami šplhajícími v nížinách až k 16 °C, závěr pracovního týdne a sobota připomenou, že hory se sněhové pokrývky ještě zcela nevzdávají. Stabilní jasnou oblohu tak přechodně vystřídá zvětšená oblačnost a dešťové přeháňky, které nad 700 metrů nad mořem opět přejdou ve sněžení.
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.
včera
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.
včera
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.
včera
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.
včera
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.
včera
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.
včera
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.
včera
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.
včera
My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?
Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.
včera
Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.
Zdroj: Libor Novák