Vyšší příplatky pro třídní a specializované učitele? Lidovci chtějí měnit zákoník práce

Praha - Lidovečtí poslanci chtějí zvýšit příplatky třídním učitelům a pedagogům za specializované činnosti až na 3500 korun měsíčně. Novelu zákoníku práce, která příplatky upravuje, předložili Sněmovně. Zvýšení by přišlo státní rozpočet podle odhadu předkladatelů na více než dvě miliardy korun ročně.

Třídní učitelé mají nyní podle vládního nařízení nárok na příplatek 400 korun až 1300 korun. Příplatky za výkon specializovaných činností se mohou podle zákoníku práce pohybovat od 1000 korun do 2000 korun měsíčně. Lidovci navrhli u obou příplatků rozmezí 2500 korun až 3500 korun.

Ředitelé škol přiznávají příplatky většinou u jejich dolní hranice, napsali autoři v důvodové zprávě. Příplatky za výkon specializovaných činností od jejich zavedení v roce 2004 podle nich dlouhá léta nerostly. Činnosti přitom představují práci navíc v objemu kolem 20 hodin týdně, učitelé musejí absolvovat studium v rozsahu nejméně 250 hodin, navíc je často hradí ze svého, podotkli předkladatelé.

Specializační činnosti se týkají koordinace v informačních a komunikačních technologiích, tvorby vzdělávacích programů, prevence sociálněpatologických jevů, environmentální výchovy, logopedie a prostorové orientace zrakově postižených.

Předlohu, která by měla být účinná od příštího roku, nejprve posoudí vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci. Předkladatelé naznačili, že by podpořili i razantnější růst příplatků v rozmezí 3000 korun až 4000 korun, pokud by takový pozměňovací návrh vznikl.

Zvýšení obou příplatků obsahovala v minulém volebním období novela o pedagogických pracovnících, která zejména zaváděla kariérní řád učitelů. Vládní předloha tehdy nakonec nebyla přijata. Narazila ve Sněmovně potom, co ji s úpravami vrátila horní komora.

Související

Více souvisejících

Školství KDU - ČSL učitelé zákoník práce mzdy / platy

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Zelenskyj se chce za týden setkat s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj usiluje o osobní schůzku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem během nadcházejícího summitu skupiny G7, který se uskuteční ve dnech 15.–17. června v kanadském Kananaskisu. Informoval o tom šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak během pátečního večerního vysílání ukrajinské televize.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Bismarck (Foto: Bundesarchiv)

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku

Koncem května 1941 se na rozbouřených vlnách severního Atlantiku odehrála jedna z nejdramatičtějších námořních epizod druhé světové války – zoufalý hon desítek britských lodí na německou bitevní loď Bismarck. Tato obrovská a moderní válečná loď, chlouba nacistického Německa, vzbuzovala strach i respekt. Představovala pohyblivou pevnost na moři, kterou nacistická propaganda označovala za prakticky nepotopitelnou.

před 2 hodinami

Suchoj Su-35

Ukrajina sestřelila ruský stíhací letoun Su-35 v Kurské oblasti

Ukrajinské letectvo v sobotu ráno oznámilo, že se mu podařilo sestřelit ruský stíhací letoun Su-35 v ruské Kurské oblasti. Podrobnosti o samotné operaci zatím nebyly zveřejněny, ale podle údajů ukrajinského generálního štábu jde už o 414. zničené ruské vojenské letadlo od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Pandemická generace: Jak covid-19 zanechal dlouhodobé stopy na dětech

Pět let po vypuknutí pandemie covidu-19 si odborníci stále kladou otázku, jak hluboký dopad tato globální krize zanechala na nejmladších členech společnosti. Děti, které během pandemie vyrůstaly nebo se dokonce narodily, vykazují známky vývojových zpoždění, narušené socializace a vzdělávacích ztrát, jejichž důsledky mohou přetrvávat po celý život.

před 4 hodinami

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

USA jsou zranitelné zranitelné víc, než si myslely. Ukrajinský útok drony odhalil slabinu americké obrany

Nedávný dronový útok Ukrajiny na ruskou základnu strategických bombardérů v Olenyi vyvolal v amerických ozbrojených silách vážné obavy. Odborníci i armádní představitelé varují, že podobný scénář by mohl být úspěšně zopakován i proti americkým leteckým základnám – včetně těch na vlastním území USA. A zranitelnost je prý mnohem větší, než se dosud přiznávalo.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Bouřky

Česku se nevyhnou bouřky ani o víkendu. Na sobotu už platí varování

Po uplynulé dva dny, tedy ve středu a ve čtvrtek, platily výstrahy před bouřkami. Další varování vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pátek dopoledne. Meteorologové varují před bouřkami, které udeří na samotném východním okraji republiky v sobotu odpoledne a večer. 

včera

exoplaneta K2-18b

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není

Planeta K2-18b, vzdálená 120 světelných let od Země, se nedávno dostala do středu vědeckého zájmu poté, co se v její atmosféře objevily molekuly, které by mohly být stopami života. Jenže jak rychle naděje vzrostly, tak rychle začaly i mizet. Nové studie nyní zpochybňují původní tvrzení, a celá situace tak odhaluje, proč je hledání života mimo naši planetu nesmírně složité a plné nejistot.

včera

Ozempic

Důrazné varování EMA: Léky Ozempic a Wegovy vás mohou připravit o zrak

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes oznámila, že léky obsahující semaglutid, včetně populárních přípravků Ozempic, Wegovy a Rybelsus, mohou ve velmi vzácných případech způsobit vážné poškození zraku. Jedná se o další zjištění v rostoucím seznamu vedlejších účinků léků, které se v posledních letech staly velmi rozšířenými mezi pacienty s cukrovkou 2. typu i mezi těmi, kdo usilují o redukci hmotnosti.

včera

Za nejpřísnějšími opatřeními proti imigraci v Evropě stojí země, kde vládne levice. Příběh Dánska a jeho nečekaně tvrdé politiky

Dánsko se stalo průkopníkem restriktivní protiimigrační politiky v Evropě. V posledních letech přijalo řadu opatření, která odborníci hodnotí jako nejtvrdší na kontinentu. Přestože tuto politiku prosazuje levicová vláda premiérky Mette Frederiksenové, Kodaň pokračuje ve zpřísňování pravidel pro žadatele o azyl i uprchlíky. Sama Frederiksenová upozornila, že migrace ohrožuje sociální soudržnost a sociální zabezpečení.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy