Od července se opět proplácí první tři dny nemoci. Vzroste počet simulantů?

Třídenní karenční doba se v Česku zavedla od roku 2008. Ústavní soud ji ale po půl roce zrušil s tím, že pokud lidé odvádějí pojistné, mají z něj dostávat nemocenskou. Znovu se karence obnovila od roku 2009, ale už s jinými pravidly. Zaměstnanci přestali odvody platit a zaměstnavatelům se snížily za to, že začali poskytovat náhrady výdělku v prvních dvou týdnech nemoci. Dávky ze systému nemocenské lidé dostávají až od patnáctého dne.

Zrušení karence od letošního července slíbila Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů ve svém programovém prohlášení, prosazovali to hlavně sociální demokraté. Kabinet se zavázal k tomu, že lidé budou dostávat 60 procent vyměřovacího základu a zaměstnavatelé za to dostanou kompenzaci.

Podle Hospodářské komory snížení odvodů nedorovná výdaje, které firmy budou při proplácení náhrad v prvních třech dnech nemoci mít. Komora spočítala, že by mzdové náklady mohly vzrůst o pět miliard ročně. Podle odhadů autorů novely by zaměstnavatelé měli na pojistném ušetřit a státní rozpočet by měl přijít o 2,6 miliardy ročně, při projednávání v Senátu zazněla částka 3,5 miliardy korun.

Odbory naopak po zrušení karenční doby dlouho volaly. Podle nich měla negativní sociální i zdravotní dopady. Pro řadu lidí představoval třídenní výpadek příjmů problém a pracovníci si museli na stonání brát dovolenou, nebo nemoci přecházeli, uvedli odboráři.

Zaměstnavatelé podmiňovali svůj souhlas se zrušením karenční doby tím, že se současně zavedou elektronické neschopenky. Obávali se růstu nemocnosti a zneužívání a díky elektronickému systému chtěli získat lepší kontrolu a přehled o pracovní neschopnosti zaměstnanců. Příslib, že se e-neschopenky spustí při zrušení karence, zaměstnavatelé nejdřív od členů vlády dostali. První půlrok bude ale bez nových e-neschopenek, které se spustí až od ledna.

Na dopady karenční doby se zaměřila studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) při akademickém pracovišti CERGE-EI. Srovnávala údaje z let 2006 až 2010. Podle zjištění ubylo nemocných zaměstnanců i dní, kdy lidé kvůli nemoci chyběli v práci. Výsledky mohla ale ovlivnit hospodářská krize, kdy pracovníci z obavy ze ztráty zaměstnání nemuseli na nemocenskou chodit.

Počet dnů na nemocenské nejvíc klesl u lidí s nízkými výdělky, na chování zaměstnanců s nejvyššími platy nemělo zavedení karence vliv. Čím byla práce rutinnější s pevnými pravidly, tím byl pokles nemocnosti po zavedení karence větší. Naopak lidé s pružnějším zaměstnáním měli menší motivaci chodit na nemocenskou a "větší motivaci k přecházení nemocí", uvádí studie.

Proti zrušení karenční doby se stavěly pravicové opoziční strany. Problém s obnovením náhrad měla zpočátku i řada poslanců vládního hnutí ANO. Podporu měl návrh u Pirátů. Senát novelu odmítl. Sněmovna pak jeho veto přehlasovala.