První dny nemoci opět placené? Sněmovna zrušila karenční dobu. Pravice puká vzteky

Zaměstnanci by měli podle předlohy dostávat i v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun.

Pro předlohu zvedlo ruku 128 ze 189 přítomných poslanců, hlasy dodali i čtyři z osmi lidovců. Proti bylo 35 poslanců zejména z ODS, TOP 09 a STAN. Poslanci SPD se podobně jako čtyři lidovci a Věra Kovářová (STAN) hlasování zdrželi.

Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté. Někteří poslanci ANO s obnovou proplácení prvních dnů nemoci navzdory vládnímu programu sice nesouhlasí, frakce ale stanovila závazné hlasování.

V debatě se střetli zejména zastánci zrušení karence z řad levice a její obhájci z pravicových stran. K reakcím často využívali i krátké takzvané faktické poznámky, což není ve finálním kole schvalování předloh příliš obvyklé.

"Domníváme se, že se jedná o nespravedlivé trestání pracujících za nemoc," uvedla za předkladatele Kateřina Valachová z ČSSD. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) mluvila o karenci jako o hazardu s lidským zdravím. Podle předsedy poslanců KSČM Pavla Kováčika je zrušení karenční doby ve prospěch většiny. Pirátka Olga Richterová míní, že i 60procentní náhrada zanechává poměrně vysokou spoluúčast pacientů. "Odstrašující efekt tam stále zůstává. Částka není žádná hitparáda," řekla.

Naopak pravice varovala před zvýšením krátkodobé nemocnosti, před fiktivní nemocností a před poškozením podnikatelského prostředí. Jan Bauer (ODS) označil zrušení karence za čirý ekonomický nesmysl. "Z politických důvodů se přepisují pravidla, která dlouhodobě fungovala," řekl. Podle předsedy klubu TOP 09 Miroslava Kalouska vlády v tomto a v minulém volebním období rušily dřívější reformy, aniž by předložily alternativy k udržitelnosti veřejných rozpočtů. "Je to politika 'po nás potopa'," uvedl.

Kriticky se k návrhu postavil i Pavel Juříček z hnutí ANO, byť již ne tak ostře, jako v minulosti. "Díváme se na krátkodobé požitky, ne na dlouhodobé potřeby," podotkl poslanec, který se nakonec hlasování nezúčastnil.

Sněmovna v dílčích hlasováních odmítla návrhy ODS a SPD, které obsahovaly jiné podoby zrušení karenční doby. Občanští demokraté chtěli, aby zaměstnavatelé hradili nemocenskou prvních 11 dnů místo 14 dní a odvody se jim snížily o 0,5 procentního bodu. Hnutí SPD prosazovalo, aby první tři dny nemoci hradil zaměstnancům stát z pojištění.

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.

Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatní členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou dny tři.