Kvůli sankcím ze strany EU nemůže Česko nyní, jak uvedl ministr práce a sociálních věcí Mariana Jurečky z KDU-ČSL, přistoupit na rozvolnění podmínek pro práci na dohody, což je navrhováno v nové verzi zákoníku práce některými senátory. Dnes to ministr uvedl v Senátu, když hájil novelu ve verzi, která byla projednána se zaměstnavateli i odbory. Odmítl také návrh na odklad změn až na začátek příštího roku.
Ministr Jurečka senátorům řekl, že se "nacházíme se v situaci, kdy nemůžeme jít dál, nemůžeme podmínky uvolňovat. Jsme již neschopni dále upravit tento systém." Upozornil, že novela měla převést unijní směrnice o předvídatelných pracovních podmínkách a o sladění práce a rodiny do českého právního řádu již na začátku loňského srpna.
Pokud novela nebude urychleně přijata, Česko se od letošního září bude muset reálně vyrovnat se sankcemi v řádu desítek milionů korun, které mu udělila Evropská komise. V dubnu udělila ČR sankce ve výši 90 milionů korun.
Cílem novely je přinést přesnější definici práce na dohodu, aby byla více předvídatelná. Zaměstnavatelé budou moci poskytovat paušální náhrady nákladů pro lidi pracující z domova.
Podle doporučení dvou senátních výborů, které podpořil i klub ODS a TOP 09 jako nejsilnější frakce v horní parlamentní komoře, by Senát měl kvůli sezonním pracím uvolnit práci na dohodu, aby zaměstnavatel nemusel zadávat tuto práci striktně nejméně tři dny předem. Senátní hospodářský výbor doporučil zavést takzvané "minidohody o práci" pro práci vykonávanou kratší dobu než tři hodiny týdně, a zpřesnit náhrady za práci z domova.
Související
Pět týdnů dovolené? Návrh KSČM bude zřejmě zamítnut
Řada lidí se kvůli vichřici Sabine nedostala do práce. Mají nárok na plat?
zákoník práce , Marian Jurečka (KDU-ČSL)
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek