Zrušení karenční doby ještě není jisté, v Senátu se svede tuhý boj

Zaměstnanci by měli podle předlohy dostávat i v prvních třech dnech 60 procent vyměřovacího základu, náklady by hradili zaměstnavatelé. Zaměstnavatelům, kteří proti zrušení karenční doby protestují, se na druhou stranu sníží o 0,2 procentního bodu odvody, což představuje zhruba 3,5 miliardy korun.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dříve uvedla, že zrušení karenční doby bude představovat výpadek příjmů státního rozpočtu zhruba tři miliardy korun ročně. Hospodářská komora odhaduje, že by dodatečné výdaje firem mohly činit až pět miliard korun, které snížené odvody nenahradí.

Novelu ve Sněmovně prosadily ANO, ČSSD a KSČM spolu s Piráty a částí lidovců. Zrušení karenční doby bylo jedním z hlavních požadavků sociální demokracie při vyjednání s hnutím ANO o koaličním kabinetu, který v dolní komoře tolerují komunisté.

Právě teď: Sociálni výbor Senátu projednává obnovení nemocenské od 1.dne nemoci. Hájím zde za Poslaneckou sněmovnou schválenou verzi zákona. A tím i program ČSSD, protože toto téma jsme přinesli my. Věřím, že s trestáním pracujících za nemoc skoncujeme. pic.twitter.com/hr8Ny8Pzj4

Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z pojištění.

Zhruba polovina členských států EU karenční dobu neuplatňuje. Jde například o Belgii, Německo, Dánsko, Polsko nebo Slovensko. V ostatních členských zemích se podle Evropské komise karenční doba pohybuje od jednoho do sedmi dní, průměr jsou dny tři.