Estonsko varuje evropské lídry před jakýmkoliv vyjednáváním s Putinem

Obavy evropských lídrů v poslední době vzrostly kvůli možné dohodě mezi Spojenými státy a Ruskem o míru na Ukrajině, která by mohla Evropu obejít a znevýhodnit Kyjev. Debatu v evropských metropolích o potřebě vlastní přímé linky do Moskvy přiživilo také nedávné jednání finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støreho, kteří koncem října absolvovali devadesátiminutový telefonát s ruským prezidentem.

Estonsko, jehož obyvatelstvo žije v bezprostřední blízkosti Ruska a čelí jeho neustálým snahám o vnitřní destabilizaci, však takové přímé rozhovory odmítá. Premiér Michal varoval, že vedení přímých rozhovorů by výrazně oslabilo pozici celé Evropské unie vůči Kremlu. Evropa podle něj konečně disponuje plánem, který prokazatelně funguje, a tím je systematické ekonomické oslabování Ruska prostřednictvím sankcí.

Být v pozici mediátora totiž podle estonského premiéra znamená ochotu snižovat standardy, a to i v otázce uplatňování a vymáhání trestních opatření. Michal rovněž připomněl, že nelze současně podporovat Ukrajinu a vyvíjet tlak na Rusko a zároveň zastávat roli nestranného prostředníka. Putin podle jeho názoru musí pochopit, že Evropa je jednotná, drží spolu a mluví jedním hlasem.

Mezitím se chystají další diplomatické kroky na mezinárodní scéně, kdy se příští týden v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech uskuteční první přímá jednání za účasti zástupců USA, Ukrajiny a Ruské federace. Oznámil to americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff s tím, že půjde o první setkání tváří v tvář od února. Estonský představitel uvedl, že Evropa snahy americké administrativy o zprostředkování míru oceňuje, avšak hlavní tlak musí směřovat na Moskvu.

Evropská politika vůči Spojeným státům se zároveň vyrovnává s výsledky nedávných amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Republikánská strana amerického prezidenta utrpěla citelnou porážku. Změna rozložení sil v americkém Kongresu podle Michala ukazuje funkčnost demokratických mechanismů brzd a protihvah. Estonský premiér vyjádřil naději, že tento posun by mohl Washington přivést k hodnotovější politice, což by představovalo dobrý signál pro Ukrajinu i Evropu.

V reakci na bezpečnostní hrozby a hybridní útoky prosazuje Estonsko společně s Polskem a Švédskem přísnější pravidla pro udělování víz ruským občanům. Tallinn navrhuje celoplošný zákaz vstupu do Evropské unie pro bývalé příslušníky ruských ozbrojených sil, kteří bojovali na ukrajinské frontě. Podle představitelů dotčených států totiž turistická víza umožňují ruským agentům snadný vstup do unijního prostoru k provádění sabotáží a operací hybridní války.

Ruské aktivity v Evropě zahrnují například monitorování citlivých bezpečnostních objektů pomocí dronů či přímé poškozování kritické infrastruktury. Zástupci Evropské komise již dříve uvedli, že v novém roce plánují v této oblasti předložit konkrétní legislativní návrhy. Premiér Michal v této souvislosti zdůraznil, že Evropa nemá čas na otálení, protože hybridní útoky nadále narušují každodenní fungování služeb a bezpečnosti na kontinentu.