Hrozba bombovými útoky se šíří Evropou. Kromě letadel zasáhla i mediální domy

Zatímco zpočátku se incidenty týkaly výhradně letišť a leteckých společností, v pátek se situace vyhrotila i v oblasti médií. Irská stanice RTÉ musela po obdržení výhrůžného e-mailu evakuovat své kanceláře v Dublinu poté, co autor zprávy tvrdil, že v budově bylo umístěno výbušné zařízení, které exploduje během pětačtyřiceti minut. Podobná varování obdržely také další zpravodajské organizace jako například televizní síť Sky.

Vlnu pozdvižení pocítila i řada evropských letišť a letadel ve vzduchu. Policie v Dánsku a v České republice potvrdila, že čerstvá varování cílila na letecký provoz na letištích v Kodani a v Praze, přičemž maďarský ministr obrany informoval, že stíhací letouny doprovázely tři letadla v maďarském vzdušném prostoru kvůli nahlášené hrozbě. Nizozemské úřady rovněž potvrdily prohlídku letu společnosti KLM na trase z Prahy do Amsterodamu, na jehož palubě se žádné výbušniny nenašly.

Způsob doručení hrozeb se podle zjištění úřadů v jednotlivých případech shoduje, přičemž česká a italská policie podle webu CNN potvrdily, že zprávy byly rozesílány prostřednictvím elektronické pošty. Zástupce pražského Letiště Václava Havla uvedl, že varování týkající se umístění bomb na čtyřech letech přišla v anonymním e-mailu adresovaném přímo letišti, přičemž obdobné zprávy obdržela i další evropská letiště.

V Itálii dorazily hrozby v e-mailu zaslaném logistické společnosti spolupracující s římským letištěm Fiumicino od skupiny označující se jako Mužský stát. Zpráva obsahovala nepravdivé tvrzení o umístění výbušných zařízení na dvou letech přilétajících z Helsinek a Dublinu. Nizozemský think-tank zabývající se protiteroristickým bojem připomněl, že tato skupina vznikla v Rusku jako misogynní hnutí a v roce 2021 byla ruským soudem oficiálně zakázána.

Přesné motivy a konkrétní strůjci této rozsáhlé kampaně prozatím zůstávají nejasní a žádná oficiální vládní místa dosud jednoznačně neurčila konkrétní stát či organizaci, která by za útoky stála. Evropská unie se vyjádřila v tom smyslu, že je prozatím příliš brzy na to, aby bylo možné jednotlivé incidenty jednoznačně propojit, avšak bezpečnostní analytici a vládní představitelé hovoří o možné širší hybridní kampani.

Někteří experti, jako například šéf kybernetické a letecké bezpečnosti Eric Schouten, pro The Guardian poukazují na to, že tyto operace zapadají do narativu ruských státních aktérů usilujících o destabilizaci Evropy. Německé ministerstvo zahraničí v této souvislosti upozornilo, že evropská bezpečnost je testována daleko za hranicemi ukrajinské fronty, a zmínilo jak bombové hrozby, tak nedávné kybernetické útoky na supermarkety či narušení vzdušného prostoru drony.

Podobný názor sdílí také španělský ministr zahraničí José Manuel Albares, podle něhož představuje nejrozumnější předpoklad čelení hybridní agresi a formě psychologické války. Britská ministryně dopravy Heidi Alexanderová naopak označila incidenty za zlomyslné poplašné zprávy, zatímco irský představitel Simon Harris podotkl, že úřady dosud nemají jistotu, zda za touto snahou stojí jednotlivec, nebo koordinované úsilí.

Dopady dosavadních incidentů sice zůstávají relativně omezené v tom smyslu, že žádná ze sankcionovaných hrozeb se nepotvrdila a pyrotechnici na palubách letadel ani v budovách nenašli žádná výbušná zařízení, přesto však způsobily značné komplikace cestujícím. Desítky letů byly nuceny k odklonům, nouzovým přistáním nebo eskortám stíhaček, což podle varování analytiků vede k finančním nákladům a má za cíl podlomit důvěru veřejnosti v zajištění základních služeb a dopravy.