Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům

Estonský ministr obrany Hanno Pevkur zdůraznil, že lidé, kteří se na bojišti dopouštějí zločinů, vraždění civilistů nebo násilí na ženách, by neměli mít právo cestovat do Evropy. Podle něj nejde pouze o záležitost Estonska, ale o otázku celkové bezpečnosti Evropské unie. Estonsko poprvé tento návrh předneslo na setkání ministrů zahraničí EU letos v lednu.

Kritici sice varují, že plošný zákaz by mohl postihnout i ty, kteří byli k službě donuceni, nebo dezertéry, návrh však získal podporu řady členských států. Myšlenku podpořila i Kaja Kallasová, šéfka evropské diplomacie a bývalá estonská premiérka. Koncem března lídři EU požádali Evropskou komisi, aby prozkoumala možnosti řešení tohoto problému, a konkrétní návrhy by měly být představeny do červnového summitu.

Litva se k iniciativě připojila a přislíbila vést vlastní černou listinu. Estonsko vnímá tento krok jako bezpečnostní i morální nutnost a varuje před rizikem, že by bývalí vojáci mohli být verbováni ruskými tajnými službami pro špionáž nebo sabotáže v Evropě. Ministr zahraničí Margus Tsahkna uvedl, že neexistuje cesta z míst jako Buča přímo do Bruselu.

Definice bývalých bojovníků je v estonském návrhu široká a zahrnuje všechny, od řádných jednotek až po žoldáky z Wagnerovy skupiny. Zahrnuje také statisíce lidí mobilizovaných od roku 2022 a tisíce těch, kteří později dezertovali. Pevkur odmítá námitky ohledně donucených branců s tím, že tito lidé měli možnost uprchnout ještě před vstupem do armády.

Estonsko však již dříve rozhodlo, že útěk před mobilizací samo o sobě není důvodem pro udělení azylu. Nezávislí odborníci upozorňují, že statisíce Rusů byly mobilizovány pod velkým tlakem. Podle odhadů nezávislých médií bylo zabito přibližně 18 000 mobilizovaných vojáků, zatímco zbytek zůstává ve službě bez vyhlídek na propuštění.

Sociologové varují, že veteráni vracející se z fronty představují rizikovou skupinu jak pro Rusko, tak pro Evropu. Data ukazují, že značná část demobilizovaných vojáků byla v Rusku usvědčena z trestných činů, včetně vražd. Návrat přibližně milionu vojáků po válce pravděpodobně silně zatíží ruskou společnost kvůli nedostatečné psychologické a sociální reintegraci.

Mnozí veteráni se vracejí psychicky destabilizovaní a se sklonem k násilí. Odborníci se však obávají, aby Evropa na tuto situaci nereagovala přehnaně. Nebezpečí podle nich spočívá v podněcování paranoie, která by vedla k tomu, že každý Rus nebo veterán bude automaticky vnímán jako potenciální bezpečnostní hrozba.

Ruští aktivisté za lidská práva upozorňují, že trestání dezertérů místo jejich podpory odrazuje vojáky od toho, aby složili zbraně. Ti, kteří odmítnou narukovat, čelí v Rusku přísným trestům, včetně vězení v délce až 15 let. Režim navíc stupňuje úsilí, aby lidem s povolávacími rozkazy zabránil v opuštění země přes sousední státy.

Návštěva britského krále v USA sice dominovala titulkům, ale pro pobaltské státy zůstává prioritou poválečné uspořádání a bezpečnostní záruky. Estonsko také navrhuje zavedení daně na ruské zboží, z níž by se financovala rekonstrukce Ukrajiny. Všechny tyto kroky směřují k izolaci Ruska a omezení jeho vlivu v budoucí Evropě.