Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Šéf estonské rozvědky Kaupo Rosin zpochybnil nedávná tvrzení americké administrativy o tom, že se blíží dohoda o ukončení války na Ukrajině. Podle jeho slov neexistují žádné signály, že by měl Vladimir Putin zájem o skutečná vyjednávání. Rosin se domnívá, že ruská rétorika o mírových rozhovorech je pouze taktickým manévrem, který má Rusku získat čas na dosažení jeho dlouhodobých operačních cílů.

Změnu v Putinově uvažování by podle Estonců mohly přinést pouze drastické zásahy do ruské ekonomiky a finančního sektoru. Muselo by jít o dodatečné sankce zaměřené přímo na ropný a plynárenský průmysl. Aktuálně však rozvědka žádný posun v postojích Kremlu neregistruje, přestože ruská ekonomika již vykazuje známky poklesu kvůli expanzi zbrojního sektoru na úkor civilního hospodářství.

Pesimistický tón estonské zprávy potvrzují i slova ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Ten podle ruských médií prohlásil, že není důvod k nadšení z tlaku Donalda Trumpa na Evropu a Ukrajinu, protože k míru vede ještě velmi dlouhá cesta. Přestože nedávné rozhovory v Abú Zabí byly označeny za konstruktivní, Lavrovovy výroky naznačují, že dosažení konečné dohody bude extrémně složité.

Rusko nadále trvá na svých maximalistických požadavcích, které zahrnují územní nároky na východní regiony Ukrajiny. Kreml se také ostře staví proti možnosti, že by se Ukrajina stala členem NATO nebo že by na jejím území byly v rámci bezpečnostních záruk rozmístěny západní jednotky. Právě spolehlivé bezpečnostní záruky přitom ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označuje za jediný reálný základ trvalého míru.

Zatímco diplomacie přešlapuje na místě, Rusko pokračuje v útocích na ukrajinskou kritickou infrastrukturu. V noci na dnešek bylo zasaženo energetické zařízení v Oděské oblasti u Černého moře, a to v době, kdy v zemi panují mrazy. Zelenskyj v této souvislosti varoval, že Rusko se pravděpodobně pokusí jakoukoli budoucí mírovou dohodu testovat dalšími údery nebo hybridními operacemi.

Na evropské scéně se mezitím pozornost přesouvá k neformálnímu summitu EU, který se bude konat tento čtvrtek. Hlavním tématem má být zvyšování konkurenceschopnosti Evropy, ale očekává se, že do diskusí výrazně zasáhne i aktuální vývoj kolem ukrajinsko-ruských vztahů a hrozba dalších obchodních sporů se Spojenými státy.

Navzdory hospodářským potížím Ruska estonská rozvědka nepředpokládá úplný kolaps tamní ekonomiky. Předpokládá však, že finanční limity budou mít v politickém rozhodování Kremlu stále větší váhu. Staré technologie a nízká produktivita prohlubují dopady sankcí, což by v budoucnu mohlo Putina donutit k přehodnocení jeho dosavadní strategie, pokud se tlak Západu nesníží.

Rosin také uvedl, že mu není jasné, na čem Spojené státy zakládají své optimistické odhady ohledně blízkého konce konfliktu. Estonská analýza naznačuje, že ruská válečná mašinerie je nastavena na dlouhodobé cíle a Moskva se nehodlá stáhnout bez jejich naplnění. Spolupráce britských a estonských vojáků na cvičeních v Estonsku tak zůstává klíčovým prvkem odstrašení na východním křídle Aliance.