Odsunutí termínu pro zrušení karenční doby v souvislosti se spuštěním elektronických neschopenek by ČSSD považovala za porušení koaliční smlouvy. Novinářům to dnes řekl první místopředseda ČSSD Roman Onderka. Hnutí ANO odklad, který navrhuje ODS, nepodpoří, pokud dostane od ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) záruky, že se e-neschopenky spustí od 1. ledna 2020 a nebudou se dále odkládat, řekl první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek.
O odklad zrušení karenční doby z letošního léta na začátek příštího roku usilují zaměstnavatelé, odbory jsou proti. Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním zasedání tripartity uvedl, že elektronické neschopenky začnou plně fungovat půl roku po zrušení karenční doby. Dodal, že podle dohody mělo být zrušení karence a zavedení e-neschopenek současné a v koalici je kvůli nesladění termínu "určitý problém".
"Byla jasná dohoda mezi zrušením karenční doby a e-neschopenek ve formě elektronické. Mělo být při vystavení pracovní neschopnosti vše sděleno zaměstnavateli. Toto nastane až od ledna 2020, kdy by se měla spustit e-neschopenka kompletně. Je to teď určitý problém v rámci koalice," uvedl v pondělí premiér. Podotkl, že poslanci jeho hnutí ANO měli od počátku s rušením karenční doby problém.
Podle Faltýnka chtějí poslanci ANO záruky, že plně funkční e-neschopenky začnou fungovat od ledna 2020. "Pokud budeme mít tuto garanci hlavou paní ministryně garantovanou, potom samozřejmě nepodpoříme návrh ODS, který odkládá zrušení karenční doby," řekl. Podle něj by se věc mezi koaličními partnery měla vyjasnit v nadcházejících 14 dnech.
Maláčová se proti Faltýnkovým slovům ohradila. "Byla jsem vychována tak, že mezi slušnými partnery stačí jako garance podání ruky. Že to tak v koaliční spolupráci vždy není, na to jsem si už zvykla. Ale vážně nevím, jak byl vychován pan Faltýnek, když jako garanci požaduje hlavu ministryně. Na chlapácké výzvy, které se používají možná na schůzkách v hotelových lobby barech, nehodlám naskakovat. Mám dost jiné práce," napsala Maláčová ČTK.
Podle Onderky ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Jany Maláčové (ČSSD) zkrátilo dobu přípravy zavedení elektronické neschopenky o dva roky, předchozí ministryně za ANO chtěla systém spustit až v roce 2022, uvedl.
Odklad zrušení karenční doby navrhují občanští demokraté. "My jsme se smířili s tím, že jsme prohráli souboj o zrušení karenční doby. V tuto chvíli pouze chceme, aby to bylo sladěno s tou e-neschopenkou, ne abychom přidělali další a další byrokracii jak lékařům, tak zaměstnavatelům," řekl šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
S odkladem zrušení karenční doby nesouhlasí komunisté, kteří menšinovou vládu ANO a ČSSD tolerují. "Nechápeme, proč by se měla oddalovat platnost zákona jednoho, pro neschopnost ministerských úředníků ve věci jiné," řekl předseda KSČM Vojtěch Filip.
Ve Sněmovně je nyní několik novel, které se e-neschopenky týkají. Podle jedné z nich by na půl roku do spuštění nového systému měli lékaři povinně používat nynější elektronické hlášení o pracovní neschopnosti, které je k dispozici od roku 2010. Vypisují ho ale jen asi čtyři procenta doktorů. Maláčová dnes novinářům řekla, že lékaři jsou striktně proti a pokud ANO tento mezistupeň chce, je třeba, aby to s lékaři dojednalo. Podle ní je nicméně povinné hlášení o pracovní neschopnosti od července technicky připraveno, je potřeba jen legislativa.
Související
Válek: ÚZIS zpracovává analýzu ke zneužívání nemocenské
Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného a příspěvek pro lidi v karanténě
nemocenská , ČSSD , Roman Onderka , Andrej Babiš , zaměstnavatelé , Odbory , Jana Maláčová (ČSSD) , Jaroslav Faltýnek (hnutí ANO) , Zbyněk Stanjura , KSČM
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
před 2 hodinami
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
před 3 hodinami
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
před 4 hodinami
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
před 5 hodinami
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
před 7 hodinami
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
před 8 hodinami
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
před 9 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, nejméně pět mrtvých
před 10 hodinami
Trump: V nejbližší době prohlásím Hormuzský průliv za území Spojených států
před 12 hodinami
Předpověď počasí na příští týden slibuje déšť. Meteorologové ale mírní očekávání
včera
Sucho v Evropě způsobuje i fenomén, který experti pozorují už desítky let
včera
Podvod připravil seniora o miliony. Myslel si, že investuje s premiérem
včera
Sparta se ke Slavii v Lize mistrů nepřidá. V předkole nestačila na Lyon
včera
Plány monarchie odhaleny. Figuruje stále i jméno bývalého prince Andrewa
včera
Policie zastavila pátrání po pohřešovaném z jezera Most. Zmizel při bouřce
včera
Pražské letiště obnovilo provoz na hlavní ranveji. Prošla modernizací
včera
Motocyklista Salač senzačně zvítězil na okruhu Silverstone. Vyhrál ve třídě Moto2
včera
Počasí o víkendu: Česko sejmou další vedra, místy se čeká až 37 stupňů
včera
Zelenskyj má další problém. Nikomu se k Trumpovi nechce
včera
Rozsáhlé razie ve Francii: Kvůli požárům byly zatčeny stovky lidí
Francouzské úřady od začátku letošního léta zadržely téměř pět set lidí podezřelých ze zakládání lesních požárů. Policie v souvislosti s vlnou požárů, která zasáhla zemi během rekordních veder, zadržela celkem 474 osob, mezi nimiž je i 183 nezletilých.
Zdroj: Libor Novák