Odsunutí termínu pro zrušení karenční doby v souvislosti se spuštěním elektronických neschopenek by ČSSD považovala za porušení koaliční smlouvy. Novinářům to dnes řekl první místopředseda ČSSD Roman Onderka. Hnutí ANO odklad, který navrhuje ODS, nepodpoří, pokud dostane od ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) záruky, že se e-neschopenky spustí od 1. ledna 2020 a nebudou se dále odkládat, řekl první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek.
O odklad zrušení karenční doby z letošního léta na začátek příštího roku usilují zaměstnavatelé, odbory jsou proti. Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním zasedání tripartity uvedl, že elektronické neschopenky začnou plně fungovat půl roku po zrušení karenční doby. Dodal, že podle dohody mělo být zrušení karence a zavedení e-neschopenek současné a v koalici je kvůli nesladění termínu "určitý problém".
"Byla jasná dohoda mezi zrušením karenční doby a e-neschopenek ve formě elektronické. Mělo být při vystavení pracovní neschopnosti vše sděleno zaměstnavateli. Toto nastane až od ledna 2020, kdy by se měla spustit e-neschopenka kompletně. Je to teď určitý problém v rámci koalice," uvedl v pondělí premiér. Podotkl, že poslanci jeho hnutí ANO měli od počátku s rušením karenční doby problém.
Podle Faltýnka chtějí poslanci ANO záruky, že plně funkční e-neschopenky začnou fungovat od ledna 2020. "Pokud budeme mít tuto garanci hlavou paní ministryně garantovanou, potom samozřejmě nepodpoříme návrh ODS, který odkládá zrušení karenční doby," řekl. Podle něj by se věc mezi koaličními partnery měla vyjasnit v nadcházejících 14 dnech.
Maláčová se proti Faltýnkovým slovům ohradila. "Byla jsem vychována tak, že mezi slušnými partnery stačí jako garance podání ruky. Že to tak v koaliční spolupráci vždy není, na to jsem si už zvykla. Ale vážně nevím, jak byl vychován pan Faltýnek, když jako garanci požaduje hlavu ministryně. Na chlapácké výzvy, které se používají možná na schůzkách v hotelových lobby barech, nehodlám naskakovat. Mám dost jiné práce," napsala Maláčová ČTK.
Podle Onderky ministerstvo práce a sociálních věcí pod vedením Jany Maláčové (ČSSD) zkrátilo dobu přípravy zavedení elektronické neschopenky o dva roky, předchozí ministryně za ANO chtěla systém spustit až v roce 2022, uvedl.
Odklad zrušení karenční doby navrhují občanští demokraté. "My jsme se smířili s tím, že jsme prohráli souboj o zrušení karenční doby. V tuto chvíli pouze chceme, aby to bylo sladěno s tou e-neschopenkou, ne abychom přidělali další a další byrokracii jak lékařům, tak zaměstnavatelům," řekl šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
S odkladem zrušení karenční doby nesouhlasí komunisté, kteří menšinovou vládu ANO a ČSSD tolerují. "Nechápeme, proč by se měla oddalovat platnost zákona jednoho, pro neschopnost ministerských úředníků ve věci jiné," řekl předseda KSČM Vojtěch Filip.
Ve Sněmovně je nyní několik novel, které se e-neschopenky týkají. Podle jedné z nich by na půl roku do spuštění nového systému měli lékaři povinně používat nynější elektronické hlášení o pracovní neschopnosti, které je k dispozici od roku 2010. Vypisují ho ale jen asi čtyři procenta doktorů. Maláčová dnes novinářům řekla, že lékaři jsou striktně proti a pokud ANO tento mezistupeň chce, je třeba, aby to s lékaři dojednalo. Podle ní je nicméně povinné hlášení o pracovní neschopnosti od července technicky připraveno, je potřeba jen legislativa.
Související
Válek: ÚZIS zpracovává analýzu ke zneužívání nemocenské
Senát dnes schválil obnovení krizového ošetřovného a příspěvek pro lidi v karanténě
nemocenská , ČSSD , Roman Onderka , Andrej Babiš , zaměstnavatelé , Odbory , Jana Maláčová (ČSSD) , Jaroslav Faltýnek (hnutí ANO) , Zbyněk Stanjura , KSČM
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
před 2 hodinami
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
před 3 hodinami
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
před 5 hodinami
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
před 6 hodinami
Ukrajina svolává mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN
před 7 hodinami
Důchodci by od státu mohli dostat jednorázový příspěvek, připustil Babiš
před 8 hodinami
Počasí o víkendu: Sobota vyzývá k výletům, v neděli se obloha pokazí
včera
Rusko přitvrzuje. Kreml zpřísnil své územní požadavky, Putin je ochoten jednat až po ovládnutí Doněcké oblasti
včera
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
včera
Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami
včera
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
včera
Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu
včera
Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory
včera
Po zásahu na pražském magistrátu policie obvinila šest lidí a dvě firmy
včera
Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou
včera
„Nikdo nás nezachrání před bombami ani režimem.“ Jak se žije lidem v Íránu pod každodenními nálety?
včera
Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let
včera
Zelenskyj pod tíhou protestů odvolal Syrského. Fedorov se do funkce nevrátí
včera
Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší
21. července 2026 22:02
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.
Zdroj: Libor Novák