Rozruch kolem e-neschopenek: Pacienti se diví, část lékařů protestuje

Podle praktických lékařů by v případě e-neschopenky bylo lepší přechodné období, ve kterém by mohli fungování nového systému vyzkoušet. Podobně nebyli lékaři první rok pokutováni při zavádění e-receptů. ČTK to řekli zástupci Sdružení praktických lékařů (SPL). Za nevypisování neschopenek elektronicky hrozí pokuta 10.000 korun. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) budou pokutování ti, kdo budou novou povinnost ignorovat.

Ministryně Jana Maláčová věří tomu, že se díky úspoře času a papírů e-neschopenka stane "miláčkem lékařů". "Pokud člověk předtím vypisovat ručně pětidílnou papírovou neschopenku, tak se čas určitě ušetří," řekl ČTK praktický lékař Ivo Procházka, který je členem předsednictva SPL.

Několik hodin čekal na finální potvrzení České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), že byla neschopenka přijata, praktický lékař Jiří Bartoš. "Časem si to asi sedne, jak s e-receptem," řekl ČTK.

Systém podle lékařů reaguje poměrně rychle a funguje i propojení na registr občanů a firem. Drobné problémy ale lékaři zaznamenali. Podle Procházky například v několika případech nenaskočil automaticky při zadání údajů pacienta jeho zaměstnavatel.

Podle Bartoše zatím není jasné, jak bude fungovat předávání neschopenek pacientů mezi jednotlivými lékaři nebo prodlužování pracovních neschopností zahájených už v roce 2019.

Největší změna nastala pro nemocné. "Pacienti se téměř ve sto procentech divili, co mají dát zaměstnavateli, když jim tisknu jen jeden papír," uvedl Procházka. Lidé dostanou jen průkaz práce neschopného, dosud byla neschopenka pětidílná.

Nespokojenost s novým systémem vyjádřili praktičtí lékaři ze Zlínského kraje. Na protest budou dál vypisovat neschopenky na papíře, jen na novém tiskopise. Nový systém jim podle nich přinesl náklady, které jim nikdo neuhradí. SPL před spuštěním požadovalo, aby vypsání e-neschopenky měli uhrazeno. Resort zdravotnictví i sociální péče to ale odmítly.

E-neschopenku má využívat 22.000 zdravotnických zařízení. V systému jsou údaje 4,5 milionu zaměstnanců a 280.000 zaměstnavatelů. Systém stál 120 milionů korun.

Související

zdraví

Lidé stonají víc než před covidem. Počet neschopenek v Česku zůstává i nadále vysoký

Během první poloviny roku 2023 bylo v důsledku dočasné pracovní neschopnosti na pracovišti každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných osob, což představuje zhruba každého dvacátého zaměstnance. Ve srovnání s obdobím před vypuknutím pandemie covid-19 vzrostl denní počet osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc. Během první poloviny letošního roku strávili obyvatelé Česka na neschopence více než 42 milionů dnů.
Ilustrační foto

Elektronické neschopenky slaví první rok. Spouštění nebylo bez problémů

Před rokem, 1. ledna 2020, byl spuštěn systém elektronických neschopenek. Elektronické neschopenky se měly původně zavést již o rok dříve. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu Jany Maláčové (ČSSD) do funkce ministryně práce v červenci 2018 se na systému opět začalo pracovat, spuštění se však odložilo o rok na loňský leden.

Více souvisejících

neschopenka/e-neschopenka lékaři Jana Maláčová (ČSSD) pacienti čssz Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Elon Musk

Elon Musk se ostře pustil do Trumpa: Odporná ohavnost otřásla Bílým domem

Americký miliardář a technologický magnát Elon Musk otevřeně zaútočil na nový legislativní balík prezidenta Donalda Trumpa, který prosazuje mezi republikánskými senátory. Ve výbušné sérii příspěvků na sociální síti X označil návrh zákona za „odpornou ohavnost“ a ostře odsoudil nejen jeho obsah, ale i politiky, kteří jej podporují. Jeho prohlášení zaskočila i vysoké úředníky Bílého domu, kteří nečekali tak silnou a veřejnou kritiku.

před 35 minutami

před 1 hodinou

Tomáš Zdechovský /KDU-ČSL/

Zdechovský exkluzivně pro EZ: Kvůli Slovensku mi vyhrožují smrtí, podvodů s dotacemi je tam ale opravdu hodně

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal říjnovou cestu Výboru pro rozpočtovou kontrolu na Slovensko, kterou vedl. Uvedl, že se zaměřili na podezření z rozsáhlého rozkrádání evropských dotací, přičemž narazili na případy předražených zakázek, neexistujících projektů a účelově rozdělovaných podpor. Promluvil také o zastrašovacích praktikách bezpečnostních složek. „Budeme pokračovat v práci tak, aby v případě, že by se mi cokoliv stalo, ta práce nepřišla vniveč a měl ji kdokoliv možnost převzít a zkontrolovat,“ řekl.

před 1 hodinou

Gaza

Červený kříž: Svět selhal. Situace v Gaze dosáhla takové hrůznosti, že i v pekle je lépe

Situace v Gaze dosáhla takové hrůznosti, že ji prezidentka Mezinárodního výboru Červeného kříže (ICRC) Mirjana Spoljaricová označila za horší než peklo na zemi. V rozhovoru pro BBC z ženevského sídla ICRC uvedla, že svět selhává – státy dělají příliš málo pro zastavení války, ukončení utrpení Palestinců a propuštění izraelských rukojmí. Zároveň apelovala, že mezinárodní humanitární právo se stává prázdnou frází.

před 2 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev XIV. se pustil do boje proti umělé inteligenci

Nový papež Lev XIV., první Američan v čele katolické církve, si vytyčil jasný cíl: postavit se rizikům, která představuje nekontrolovaný vývoj umělé inteligence. Již v prvním oficiálním projevu kardinálům prohlásil, že AI může ohrozit „lidskou důstojnost, spravedlnost i práci“. Krátce nato přiznal, že technologie skýtá „obrovský potenciál“, ale zdůraznil potřebu odpovědnosti, aby sloužila všem a ne jen několika málo vyvoleným.

před 2 hodinami

Litva

Malý, ale věrný spojenec v indo-pacifickém regionu. Proč pobaltská země rozvíjí vlastní koncepci pro tuto strategickou oblast?

Litevské ministerstvo národní obrany vypracovalo strategii bezpečnosti a obrany pro indicko-pacifický region, kterou představila ministryně národní obrany Dovilė Šakalienė během svého vystoupení na asijském fóru pro obranu a bezpečnost v Šanghaji. Podle informací poskytnutých serveru EuroZprávy.cz se Litva tímto krokem přihlásila k aktivnímu podílu na řešení bezpečnostních otázek v regionu, který je dnes jedním z klíčových ohnisek globálních strategických zájmů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Léky, ilustrační foto

V USA začíná jít do tuhého. Trump může zapříčinit akutní nedostatek antibiotik, následky mohou být fatální

Spojené státy americké čelí stále větší závislosti na čínských dodávkách léčiv a farmaceutických surovin, což se stalo středem pozornosti poté, co prezident Donald Trump pohrozil uvalením cel na dovoz léků. Tento krok má za cíl omezit americkou závislost na Číně, avšak odborníci varují, že by mohl přinést nežádoucí vedlejší účinky – především v podobě nedostatku léků a růstu cen pro americké pacienty. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Na jižním Slovensku se stala mimořádně tragická nehoda. (3.6.2025) Prohlédněte si galerii

Tragická nehoda otřásla Slovenskem. Srazila se tři auta, čtyři mrtví

Mimořádně tragická nehoda se v úterý ráno stala u Kolárova v okrese Komárno v Nitranském kraji na jihu Slovenska. Srážka tří vozidel si vyžádala čtyři oběti na lidských životech. Dalších devět osob utrpělo zranění. Příčina nehody je předmětem vyšetřování. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš chce hlasovat o nedůvěře vládě. Dělají z nás banánovou republiku, prohlásil

Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš hodlá vyvolat hlasování o nedůvěře vládě. Obvinil vládu Petra Fialy z nekalé činnosti a netransparentnosti v souvislosti s kauzou, kdy bývalý šéf české justice Pavel Blažek přijal pro svůj resort miliardu v bitcoinech od trestaného Tomáše Jiřikovského. „Skutečně z nás dělají banánovou republiku a vyšetřuje to i FBI,“ prohlásil.

včera

včera

Kerčský most terčem dalšího útoku. Ukrajinci na pilíře rozmístili přes tunu výbušnin

Ukrajinská rozvědka odpálila výbušniny na Kerčském mostě, klíčovém spojení mezi Ruskem a okupovaným Krymem. Podle SBU šlo o pečlivě připravenou operaci s cílem poškodit strategickou infrastrukturu. Incident následoval po sérii útoků na strategické bombardéry v hloubi Ruské federace. Moskva útok nepotvrdila, ale provoz na mostě byl přerušen.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy