E-neschopenky provázejí první problémy, systém měl dnes výpadky

Systém elektronickým neschopenek měl dnes výpadky. Problémy měli lékaři, kteří posílají e-neschopenky bezplatně přes portál České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Potvrdil to náměstek ministryně práce Robin Povšík (ČSSD). Podle něj se závada už odstranila. Náměstek novinářům při dnešním jednání vlády také řekl, že do systému se přihlásila zatím jen část zaměstnavatelů.

"Jednalo se o naprosto drobné výpadky na portálu, který využívají jednotky, nebo možná desítky lékařů denně. Tam, kde se používá klasický zdravotnický software, k žádným výpadkům nedošlo. My evidujeme dnes tisíce řádně zpracovaných elektronických neschopenek, takže skutečně to je naprostá marginálie," uvedl Povšík.

V předchozích pracovních dnech od začátku roku podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky lidé kvůli školním prázdninám čerpali dovolenou. Dnes bylo více nemocných i otevřených ordinací. "Dnes byla proti předchozím dnům zátěž několikanásobná," řekl ČTK.

Na nemožnost odesílat e-neschopenky přes portál sociální správy si dnes stěžovali lékaři v ambulancích, ale také v nemocnicích, které obvykle používají svůj lékařský program. "Já mám informace takové, že skutečně docházelo k výpadku pouze tam, kde je používán pouze bezplatný software České správy sociálního zabezpečení," zopakoval Povšík. Například pražská nemocnice Na Bulovce problémy zaznamenala, přestože má vlastní aplikaci pro e-eneschopenky. Tu již dříve nabídla k využití i dalším nemocnicím.

Na e-neschopenky si stěžovali i někteří zaměstnavatelé. Uváděli, že nemají informace o nemoci svých pracovníků. Podle Šonky finální potvrzení toho, že ČSSZ neschopenku přijala, trvá i několik hodin.

"Systém se v žádném případě nehroutí. Je tu určitá chyba na straně zaměstnavatelů, kteří byli velmi laxní, mohli využívat měsíc prosinec k tomu, aby se přihlásili, většina to nechala až na dnešek," řekl Povšík. Podle něj se přihlásilo zatím asi 30.000 zaměstnavatelů. V systému jsou přitom údaje 280.000 zaměstnavatelů a 4,5 milionu zaměstnanců. E-neschopenku má využívat 22.000 zdravotnických zařízení.

Náměstek také znovu odmítl, že by měli lékaři za vyplňování e-neschopenek dostávat platbu. Uvedl, že by to stálo stovky milionů korun. První zkušenosti s užíváním systému podle Povšíka ukazují, že lékaři ho neblokují, a to včetně těch, kteří proti novince vystupovali.

Elektronické neschopenky se měly původně zavést už před rokem. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu sociální demokratky Jany Maláčové do ministerské funkce se práce na systému obnovily, spuštění se však odložilo o rok na letošní leden. Zaměstnavatelé si stěžovali na to, že ještě měsíc před uvedením do ostrého provozu nedostali systém k otestování. Podobně se vyjadřovali i někteří lékaři.

Související

zdraví

Lidé stonají víc než před covidem. Počet neschopenek v Česku zůstává i nadále vysoký

Během první poloviny roku 2023 bylo v důsledku dočasné pracovní neschopnosti na pracovišti každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných osob, což představuje zhruba každého dvacátého zaměstnance. Ve srovnání s obdobím před vypuknutím pandemie covid-19 vzrostl denní počet osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc. Během první poloviny letošního roku strávili obyvatelé Česka na neschopence více než 42 milionů dnů.
Ilustrační foto

Elektronické neschopenky slaví první rok. Spouštění nebylo bez problémů

Před rokem, 1. ledna 2020, byl spuštěn systém elektronických neschopenek. Elektronické neschopenky se měly původně zavést již o rok dříve. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu Jany Maláčové (ČSSD) do funkce ministryně práce v červenci 2018 se na systému opět začalo pracovat, spuštění se však odložilo o rok na loňský leden.

Více souvisejících

neschopenka/e-neschopenka čssz lékaři Ministerstvo práce a soc. věcí zaměstnavatelé

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Prezident Trump

Trump si zahrává se zdravím. Doporučil snížit očkování, místo studie se odkázal na názory okolí

Americký prezident Donald Trump podepsal výnos, v němž doporučuje výrazné snížení počtu povinných očkování pro děti a současně navrhuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) na tři samostatné dávky. Během vystoupení v Oválné pracovně šéf Bílého domu opětovně naznačoval spojitost mezi narůstajícím výskytem autismu a vysokým počtem podávaných očkování. Argumentoval tím, že před desetiletími dostávaly děti podstatně méně vakcín a populace byla celkově zdravější.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Vyčistili jsme Hormuzský průliv od min, je plně pod kontrolou USA, tvrdí Trump

Spojené státy a Írán se ocitly v další fázi ostrého rétorického i vojenského střetu, jehož centrem je strategicky klíčový Hormuzský průliv. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že americké námořnictvo úspěšně vyčistilo celou vodní cestu od námořních min a získalo nad ní absolutní kontrolu. Z Oválné pracovny vzkázal, že průliv je opět otevřený a pod stoprocentním dohledem Spojených států. Tento krok má garantovat bezpečnost tranzitních tras, přes které proudí podstatná část světové ropy.

před 3 hodinami

Letní počasí

Počasí bude tropické do konce prázdnin, déšť se objeví jen výjimečně

Česko má před sebou měsíc charakterizovaný pokračujícími vysokými teplotami a přetrvávajícím nedostatkem srážek. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu meteorologů se teplá vlna z uplynulých dvou týdnů promítne i do nadcházejících dnů a nadprůměrné hodnoty se udrží až do konce první zářijové dekády.

včera

Kolumbie

Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá

Počet mrtvých po zemětřesení, které zasáhlo západní Kolumbii o síle 7,4 stupně podle Richterovy škály, prudce roste. Podle dosavadních zpráv místních úřadů si vyžádalo nejméně osmdesát lidských životů. Jde o nejsilnější otřesy půdy zaevidované v této jihoamerické zemi za poslední dekádu. Katastrofa napáchala rozsáhlé škody v několika regionech a vyvolala okamžitou mobilizaci záchranných složek.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody

Francie se potýká s mimořádně závažnou krizí způsobenou vlnami veder a přetrvávajícím suchem. Podle oficiálních informací ministerstva pro ekologickou tranzici podléhá v současné době omezením spotřeby vody již téměř sedmdesát procent území státu. Nepříznivý vývoj počasí z posledních tří měsíců vytváří nebývalý tlak na veškeré vodní zdroje v zemi.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá

Rusko v nejbližší době neplánuje pozastavit svou masivní raketovou kampaň proti Ukrajině, a to i přes rekordní počty zaznamenaných balistických úderů. Podle zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Vadyna Skibického moskevský režim neustále zvyšuje zbrojní výrobu a přesouvá své zdroje k nejúčinnějším zbraňovým systémům. Tempo a četnost útoků tak budou záviset především na tom, kolik raket dokážou ruské továrny vychrlit.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky

Západní část Kolumbie zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvacet lidských životů. Katastrofa vyvolala v mnoha oblastech chaos, přičemž záchranné složky neprodleně zahájily rozsáhlé operace na vyproštění lidí uvízlých pod troskami zřícených objektů.

včera

Výbuch v Bulharsku

V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko

V bulharském vojenském závodě nedaleko obce Belica v obštině Trjavna došlo v pondělí k mohutnému výbuchu, který následně způsobil rozsáhlý požár v místním skladu munice. Podle dostupných informací plameny vyšlehly poté, co přímo v areálu vzplanul nákladní automobil. Hořící vozidlo následně zažehlo uložený vojenský materiál, což vedlo k sérii navazujících sekundárních explozí, které se z místa ozývaly i v dalších hodinách.

včera

Antonov An-124 Ruslan

Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA

Nové informace z vyšetřování naznačují, že německé letiště v Lipsku se ocitlo podstatně blíže k katastrofě, než se původně předpokládalo. Analýza záznamů z bezpečnostních kamer ukázala, že neznámý dron zasáhl křídlo zaparkovaného ukrajinského nákladního letounu značky Antonov. Incident se odehrál v podvečerních hodinách a jen shodou náhod nedošlo k masivní explozi.

včera

Mark Zuckerberg

Zuckerbergova jachta odmítla pomoci plavidlu v nouzi

Šéf společnosti Meta Mark Zuckerberg se ocitl pod palbou kritiky kvůli incidentu u břehů aljašského jihovýchodu, kde posádka jeho luxusní jachty údajně odmítla pomoci malé lodi v nouzi. K události došlo v mořské úžině mezi městy Petersburg a Juneau, kde malému člunu došlo palivo a jeho posádka se dostala do nesnází.

včera

Ilustrační foto

Kanaďanům dochází trpělivost. Pochybují o kapacitách hasičů, požáry začínají hasit sami

Když se k původní domorodé komunitě v severním Ontariu přiblížil lesní požár, většina obyvatel uposlechla výzvy k evakuaci. Hubert Wigwas z rezervace Gull Bay se však rozhodl zůstat a bojovat. Osmapadesátiletý radní instaloval na střechu svého domu rozstřikovače vody, připravil člun k případnému úniku po jezeře a začal obcházet seniory, kteří v místě rovněž setrvali. Jeho příběh ilustruje rostoucí trend napříč Kanadou, kde se řada lidí odmítá nečinně přihlížet, jak plameny pohlcují jejich celoživotní majetek.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily v Tatarstánu. Nálet prý trval hodiny

Při masivním ukrajinském bezpilotním útoku na ruskou Republiku Tatarstán zahynulo nejméně 13 lidí včetně jednoho dítěte a dalších více než sedm desítek osob utrpělo zranění. Podle ruských úřadů jde o jeden z nejtragičštějších úderů na území Ruské federace od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. V regionu byl v souvislosti s neštěstím vyhlášen smutek.

včera

Ropná plošina, ilustrační fotografie.

Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů

Britské i mezinárodní energetické společnosti v Severním moři stále častěji sázejí na využití moderní robotiky a automatizace. V oblasti, kde se ropa a zemní plyn těží již téměř šest desetiletí, docházejí snadno dostupná ložiska a firmy hledají způsoby, jak stlačovat náklady a udržet provozuschopnost stárnoucí infrastruktury. Na těžebních plošinách a podmořských vrtech se tak vedle lidských pracovníků objevují čtyřnohé robotické stroje, autonomní ponorky či specializované drony.

včera

Hurikán

Čína kvůli mohutnému tajfunu evakuovala milion lidí

Čína provedla rozsáhlou evakuaci a přesunula více než jeden milion obyvatel do bezpečí v souvislosti s příchodem ničivého tajfunu Dolphin, který v neděli večer udeřil na východní pobřeží země. Bouře s maximální rychlostí větru dosahující až 150 kilometrů v hodině představuje nejsilnější meteorologický úkaz, který čínské pevniny letos dosáhl.

včera

Vladimír Páral

Zemřel legendární spisovatel Vladimír Páral

Českou uměleckou obec zasáhla další velmi smutná zpráva. V den svých 94. narozenin zemřel spisovatel Vladimír Páral, jehož některá díla byla i zfilmována. Páral, jenž vystudoval chemii, se psaní věnoval od 60. let minulého století. 

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Tragédie v Praze. Při zkoušce prasklo potrubí, jeden člověk zemřel

K tragédii došlo v pondělí dopoledne v pražských Stodůlkách. Při zkoušce prasklo potrubí v podzemí, kde se nacházelo několik osob. Jeden člověk nepřežil, další dva lidé skončili v péči zdravotníků. Na místě zasahovaly všechny složky integrovaného záchranného systému. 

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Ekonomické škody ani nespokojenost Rusů k zastavení bojů nestačí. Putin stál věří, že zvítězí

Válka na Ukrajině vstoupila do nové a technologicky vyspělejší fáze, v níž obě strany konfliktu stále intenzivněji využívají dálkovou munici k úderům hluboko v týlu protivníka. Zatímco zpočátku léta panoval v médiích optimismus ohledně ukrajinských schopností zasahovat cíle hluboko v Rusku, tato radost naráží na realitu vyčerpaných protivzdušných systémů.

včera

včera

Počasí láme jeden rekord za druhým. Historicky nejvyšší teploty hlásí oceány i celá Evropa

Světové oceány a moře zaznamenaly v červenci historicky nejvyšší teploty pro toto období, když překonaly předchozí rekord z roku 2023. Informovala o tom evropská monitorovací služba Copernicus s tím, že extrémní teploty postihly zejména Atlantický oceán a západní Středozemní moře.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy