E-neschopenky provázejí první problémy, systém měl dnes výpadky

Systém elektronickým neschopenek měl dnes výpadky. Problémy měli lékaři, kteří posílají e-neschopenky bezplatně přes portál České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Potvrdil to náměstek ministryně práce Robin Povšík (ČSSD). Podle něj se závada už odstranila. Náměstek novinářům při dnešním jednání vlády také řekl, že do systému se přihlásila zatím jen část zaměstnavatelů.

"Jednalo se o naprosto drobné výpadky na portálu, který využívají jednotky, nebo možná desítky lékařů denně. Tam, kde se používá klasický zdravotnický software, k žádným výpadkům nedošlo. My evidujeme dnes tisíce řádně zpracovaných elektronických neschopenek, takže skutečně to je naprostá marginálie," uvedl Povšík.

V předchozích pracovních dnech od začátku roku podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky lidé kvůli školním prázdninám čerpali dovolenou. Dnes bylo více nemocných i otevřených ordinací. "Dnes byla proti předchozím dnům zátěž několikanásobná," řekl ČTK.

Na nemožnost odesílat e-neschopenky přes portál sociální správy si dnes stěžovali lékaři v ambulancích, ale také v nemocnicích, které obvykle používají svůj lékařský program. "Já mám informace takové, že skutečně docházelo k výpadku pouze tam, kde je používán pouze bezplatný software České správy sociálního zabezpečení," zopakoval Povšík. Například pražská nemocnice Na Bulovce problémy zaznamenala, přestože má vlastní aplikaci pro e-eneschopenky. Tu již dříve nabídla k využití i dalším nemocnicím.

Na e-neschopenky si stěžovali i někteří zaměstnavatelé. Uváděli, že nemají informace o nemoci svých pracovníků. Podle Šonky finální potvrzení toho, že ČSSZ neschopenku přijala, trvá i několik hodin.

"Systém se v žádném případě nehroutí. Je tu určitá chyba na straně zaměstnavatelů, kteří byli velmi laxní, mohli využívat měsíc prosinec k tomu, aby se přihlásili, většina to nechala až na dnešek," řekl Povšík. Podle něj se přihlásilo zatím asi 30.000 zaměstnavatelů. V systému jsou přitom údaje 280.000 zaměstnavatelů a 4,5 milionu zaměstnanců. E-neschopenku má využívat 22.000 zdravotnických zařízení.

Náměstek také znovu odmítl, že by měli lékaři za vyplňování e-neschopenek dostávat platbu. Uvedl, že by to stálo stovky milionů korun. První zkušenosti s užíváním systému podle Povšíka ukazují, že lékaři ho neblokují, a to včetně těch, kteří proti novince vystupovali.

Elektronické neschopenky se měly původně zavést už před rokem. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu sociální demokratky Jany Maláčové do ministerské funkce se práce na systému obnovily, spuštění se však odložilo o rok na letošní leden. Zaměstnavatelé si stěžovali na to, že ještě měsíc před uvedením do ostrého provozu nedostali systém k otestování. Podobně se vyjadřovali i někteří lékaři.

Související

zdraví

Lidé stonají víc než před covidem. Počet neschopenek v Česku zůstává i nadále vysoký

Během první poloviny roku 2023 bylo v důsledku dočasné pracovní neschopnosti na pracovišti každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných osob, což představuje zhruba každého dvacátého zaměstnance. Ve srovnání s obdobím před vypuknutím pandemie covid-19 vzrostl denní počet osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc. Během první poloviny letošního roku strávili obyvatelé Česka na neschopence více než 42 milionů dnů.
Ilustrační foto

Elektronické neschopenky slaví první rok. Spouštění nebylo bez problémů

Před rokem, 1. ledna 2020, byl spuštěn systém elektronických neschopenek. Elektronické neschopenky se měly původně zavést již o rok dříve. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu Jany Maláčové (ČSSD) do funkce ministryně práce v červenci 2018 se na systému opět začalo pracovat, spuštění se však odložilo o rok na loňský leden.

Více souvisejících

neschopenka/e-neschopenka čssz lékaři Ministerstvo práce a soc. věcí zaměstnavatelé

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy