neschopenka/e-neschopenka

Kýchání

Krušný život živnostníků: Marodění se jim ekonomicky nevyplatí

Živnostníci chybí na pracovišti třikrát méně než zaměstnanci. Jejich pobyt v pracovní neschopnosti je ale dvaapůlkrát delší, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu za loňský rok. Celostátní průměr pracovní neschopnosti u zaměstnanců je 39,8 případu na 100 pojištěnců, živnostníci mají 14 případů na 100 pojištěnců. Nejvíce dní prostonali pracovníci ve zpracovatelském průmyslu, celkem 23 milionů dní kvůli úrazům a nemocem.
Jana Maláčová (ČSSD)

Babiš s Maláčovou nesouhlasí s poplatkem za e-neschopenku

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dnes shodl s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD), že by nebylo vhodné zavést stokorunovou úhradu pro lékaře za vystavení e-neschopenky. Babiš to dnes řekl před začátkem konference Zdravotnictví 2020 v Praze. Úhrada by podle něj mohla vytvářet motivaci pro lékaře, aby vystavovali větší množství elektronických neschopenek, uvedl Babiš.
Ilustrační foto

E-neschopenka? Bude už příští rok, podpisem to stvrdil Zeman

Projekt elektronické neschopenky bude plně zaveden od příštího roku. Novelu, která to předpokládá, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Podle původních plánů měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od poloviny letošního roku, a to společně s obnovou náhrady mzdy i v prvních třech dnech nemoci.
Zdravotnictví

E-neschopenky se budou plně testovat od října. Hrozí kolaps systému? Opozice má obavy

Nové elektronické neschopenky, které by se měly povinně používat od příštího roku, začnou úřady, lékaři a zaměstnavatelé plně testovat letos v říjnu. Papírové tiskopisy o pracovní neschopnosti se od ledna ale ještě úplně nezruší. Úředníci České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) je budou zpracovávat a údaje z nich do počítačů přepisovat až do konce roku 2021. Na jednání sněmovního sociálního výboru to dnes řekl ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček.
Senát ČR, ilustrační foto

E-neschopenka bude až od příštího roku, schválil Senát. Zákon míří k podpisu na Hrad

Projekt elektronické neschopenky pravděpodobně bude plně zaveden až od příštího roku. Senát to dnes schválil navzdory žádosti Hospodářské komory, aby půlroční odklad zamítl. Podle původních plánů měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od poloviny letošního roku, a to společně se zrušením karenční doby. Zaměstnanci tak budou dostávat náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci už od letošního července.
Ilustrační foto

Národ marodů? Češi loni prostonali přes 77 milionů dní

Češi loni strávili na neschopence celkem 77,2 milionů dní, o šest procent více než v roce 2017. Případů pracovní neschopnosti bylo loni téměř 1,85 milionu, nejvíc za posledních deset let. Kvůli pracovní neschopnosti chybělo na pracovištích v průměru 211.000 lidí denně. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Senát ČR, ilustrační foto

Odklad e-neschopenky? Senát rozhodne v polovině června

Odklad projektu elektronické neschopenky bude Senát schvalovat na schůzi, která začne 12. června. Rozhodnout má také o opětovné nominaci spisovatelky Lenky Procházkové do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Očekává se, že senátoři ani napodruhé tomuto návrhu prezidenta Miloše Zemana nevyhoví. Termín schůze dnes stanovil senátní organizační výbor, informovala ČTK tisková tajemnice horní komory Eva Davidová.
Poslanecká sněmovna, ilustrační foto

E-neschopenky odloženy? Do poloviny roku se nestíhají

Projekt elektronické neschopenky zřejmě bude zaveden až od příštího roku, rozhodla Sněmovna. Podle původních plánů měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od poloviny letošního roku, a to společně se zrušením karenční doby. Snahu opoziční ODS, aby byl také tento krok nejméně o půl roku odložen, dnes Sněmovna opět odmítla. Zaměstnanci tak budou dostávat náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci už od letošního července.
Ilustrační foto

Elektronické neschopenky asi povinné nebudou, u nikoho

Projekt elektronické neschopenky asi bude plně zavedený až od příštího roku. Podpořila to dnes ve Sněmovně i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Původně prosazovala, aby lékaři museli od poloviny letošního roku hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky okresním správám sociálního zabezpečení.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Nové e-neschopenky: Ministerstvo chce s testováním začít od října

Nové elektronické neschopenky, které mají fungovat od ledna příštího roku, chce ministerstvo práce začít testovat od října. Všechny smlouvy na zajištění systému by měl mít úřad podle předpokladu uzavřené do konce dubna. ČTK to řekla mluvčí ministerstva Kristýna Křupková. Ministerstvo dnes nejdřív v tiskové zprávě na svém webu uvedlo, že s testováním začne do září, text ale pak stáhlo a termín upravilo.
Zdravotnictví

Babiš: E-neschopenky se plně spustí půl roku po zrušení karence

Elektronické neschopenky začnou plně fungovat půl roku po zrušení karenční doby. Spustí se od ledna 2020. Novinářům to dnes po jednání tripartity řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že podle dohody mělo být zrušení karence a zavedení e-neschopenek současné a ve vládní koalici je kvůli nesladění termínu "určitý problém". Zaměstnavatelé požadují odklad zrušení karenční lhůty do plného spuštění e-neschopenek, odbory jsou proti. Odsouvání je nepřijatelné pro ČSSD. O dalších postupu bude v úterý jednat poslanecký klub ANO.
Zdravotnictví

Vláda stáhla novelu o zrušení projektu e-neschopenek

Vláda dnes na návrh ministerstva práce a sociálních věcí stáhla novelu o zrušení projektu elektronických neschopenek z jednání Poslanecké sněmovny. ČTK o tom informoval tiskový odbor úřadu vlády. Dolní komoře předlohu poslala loni první vláda Andreje Babiše (ANO) s tím, že chce připravit úplně nový model a spustit ho od roku 2021. Podle resortu práce je tato norma už překonaná a zkomplikovala by plánované zavedení e-neschopenek od příštího roku.
Senát ČR

Senát odložil elektronické neschopenky a snížil DPH na jízdné

Senát na dnešní schůzi schválil odklad elektronických neschopenek, plně zavedeny budou až od roku 2020. Horní komora také podpořila přesun jízdného ve vlacích, autobusech nebo na lanovkách do desetiprocentní sazby DPH z nynějších 15 procent. Předlohy nyní dostane k posouzení prezident.
lékaři

Sdružení praktiků se bouří, odmítá používat e-neschopenku

Sdružení praktických lékařů kritizuje podobu elektronické neschopenky, kterou vláda schválila a poslala k projednání Sněmovně. Označilo navrhovaný model za paskvil a zmetek a odmítá ho používat. Sdružení to dnes uvedlo v tiskové zprávě, kterou zaslalo ČTK. Organizace vyzvala ministryni práce Janu Maláčovou (ČSSD) k jednání. Podle mluvčího resortu Jana Nechvátala se o elektronických neschopenkách ještě jednat bude. Sdružení zastřešuje asi 4800 praktiků pro dospělé, tedy 90 procent.
lékaři

Posudkoví lékaři nebudou spadat pod služební zákon, hrozil kolaps systému

Posudkoví lékaři, jichž je nedostatek, zřejmě nebudou od ledna podléhat služebnímu zákonu a budou se opět řídit zákoníkem práce. Změna by měla usnadnit jejich nábor a umožnit, aby nemuseli odcházet po dosažení 70 let věku. Vládní novelu, která to předpokládá, dnes schválila Sněmovna. Poslanci do ní navíc přidali odklad plného zavedení elektronických neschopenek o rok na leden 2020.
lékaři

Lékaři by od příštího roku měli část neschopenky vyplňovat elektronicky

Lékaři v Česku by měli od července příštího roku začít vyplňovat část neschopenek jen elektronicky. České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) by oznámení o začátku a konci pracovní neschopnosti měli posílat pouze přes počítač. Návrh novely o nemocenském pojištění dnes schválila vláda, informoval premiér Andrej Babiš (ANO). Ministerstvo práce označilo změnu za první etapu zavádění e-neschopenek. Zaměstnavatelé i lékaři návrh kritizují a mají k němu výhrady.

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

před 3 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 13 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy