neschopenka/e-neschopenka

Kýchání

Krušný život živnostníků: Marodění se jim ekonomicky nevyplatí

Živnostníci chybí na pracovišti třikrát méně než zaměstnanci. Jejich pobyt v pracovní neschopnosti je ale dvaapůlkrát delší, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu za loňský rok. Celostátní průměr pracovní neschopnosti u zaměstnanců je 39,8 případu na 100 pojištěnců, živnostníci mají 14 případů na 100 pojištěnců. Nejvíce dní prostonali pracovníci ve zpracovatelském průmyslu, celkem 23 milionů dní kvůli úrazům a nemocem.
Jana Maláčová (ČSSD)

Babiš s Maláčovou nesouhlasí s poplatkem za e-neschopenku

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dnes shodl s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD), že by nebylo vhodné zavést stokorunovou úhradu pro lékaře za vystavení e-neschopenky. Babiš to dnes řekl před začátkem konference Zdravotnictví 2020 v Praze. Úhrada by podle něj mohla vytvářet motivaci pro lékaře, aby vystavovali větší množství elektronických neschopenek, uvedl Babiš.
Ilustrační foto

E-neschopenka? Bude už příští rok, podpisem to stvrdil Zeman

Projekt elektronické neschopenky bude plně zaveden od příštího roku. Novelu, která to předpokládá, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Podle původních plánů měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od poloviny letošního roku, a to společně s obnovou náhrady mzdy i v prvních třech dnech nemoci.
Zdravotnictví

E-neschopenky se budou plně testovat od října. Hrozí kolaps systému? Opozice má obavy

Nové elektronické neschopenky, které by se měly povinně používat od příštího roku, začnou úřady, lékaři a zaměstnavatelé plně testovat letos v říjnu. Papírové tiskopisy o pracovní neschopnosti se od ledna ale ještě úplně nezruší. Úředníci České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) je budou zpracovávat a údaje z nich do počítačů přepisovat až do konce roku 2021. Na jednání sněmovního sociálního výboru to dnes řekl ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček.
Senát ČR, ilustrační foto

E-neschopenka bude až od příštího roku, schválil Senát. Zákon míří k podpisu na Hrad

Projekt elektronické neschopenky pravděpodobně bude plně zaveden až od příštího roku. Senát to dnes schválil navzdory žádosti Hospodářské komory, aby půlroční odklad zamítl. Podle původních plánů měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od poloviny letošního roku, a to společně se zrušením karenční doby. Zaměstnanci tak budou dostávat náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci už od letošního července.
Ilustrační foto

Národ marodů? Češi loni prostonali přes 77 milionů dní

Češi loni strávili na neschopence celkem 77,2 milionů dní, o šest procent více než v roce 2017. Případů pracovní neschopnosti bylo loni téměř 1,85 milionu, nejvíc za posledních deset let. Kvůli pracovní neschopnosti chybělo na pracovištích v průměru 211.000 lidí denně. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Senát ČR, ilustrační foto

Odklad e-neschopenky? Senát rozhodne v polovině června

Odklad projektu elektronické neschopenky bude Senát schvalovat na schůzi, která začne 12. června. Rozhodnout má také o opětovné nominaci spisovatelky Lenky Procházkové do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Očekává se, že senátoři ani napodruhé tomuto návrhu prezidenta Miloše Zemana nevyhoví. Termín schůze dnes stanovil senátní organizační výbor, informovala ČTK tisková tajemnice horní komory Eva Davidová.
Poslanecká sněmovna, ilustrační foto

E-neschopenky odloženy? Do poloviny roku se nestíhají

Projekt elektronické neschopenky zřejmě bude zaveden až od příštího roku, rozhodla Sněmovna. Podle původních plánů měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od poloviny letošního roku, a to společně se zrušením karenční doby. Snahu opoziční ODS, aby byl také tento krok nejméně o půl roku odložen, dnes Sněmovna opět odmítla. Zaměstnanci tak budou dostávat náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci už od letošního července.
Ilustrační foto

Elektronické neschopenky asi povinné nebudou, u nikoho

Projekt elektronické neschopenky asi bude plně zavedený až od příštího roku. Podpořila to dnes ve Sněmovně i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Původně prosazovala, aby lékaři museli od poloviny letošního roku hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky okresním správám sociálního zabezpečení.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Nové e-neschopenky: Ministerstvo chce s testováním začít od října

Nové elektronické neschopenky, které mají fungovat od ledna příštího roku, chce ministerstvo práce začít testovat od října. Všechny smlouvy na zajištění systému by měl mít úřad podle předpokladu uzavřené do konce dubna. ČTK to řekla mluvčí ministerstva Kristýna Křupková. Ministerstvo dnes nejdřív v tiskové zprávě na svém webu uvedlo, že s testováním začne do září, text ale pak stáhlo a termín upravilo.
Zdravotnictví

Babiš: E-neschopenky se plně spustí půl roku po zrušení karence

Elektronické neschopenky začnou plně fungovat půl roku po zrušení karenční doby. Spustí se od ledna 2020. Novinářům to dnes po jednání tripartity řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že podle dohody mělo být zrušení karence a zavedení e-neschopenek současné a ve vládní koalici je kvůli nesladění termínu "určitý problém". Zaměstnavatelé požadují odklad zrušení karenční lhůty do plného spuštění e-neschopenek, odbory jsou proti. Odsouvání je nepřijatelné pro ČSSD. O dalších postupu bude v úterý jednat poslanecký klub ANO.
Zdravotnictví

Vláda stáhla novelu o zrušení projektu e-neschopenek

Vláda dnes na návrh ministerstva práce a sociálních věcí stáhla novelu o zrušení projektu elektronických neschopenek z jednání Poslanecké sněmovny. ČTK o tom informoval tiskový odbor úřadu vlády. Dolní komoře předlohu poslala loni první vláda Andreje Babiše (ANO) s tím, že chce připravit úplně nový model a spustit ho od roku 2021. Podle resortu práce je tato norma už překonaná a zkomplikovala by plánované zavedení e-neschopenek od příštího roku.
Senát ČR

Senát odložil elektronické neschopenky a snížil DPH na jízdné

Senát na dnešní schůzi schválil odklad elektronických neschopenek, plně zavedeny budou až od roku 2020. Horní komora také podpořila přesun jízdného ve vlacích, autobusech nebo na lanovkách do desetiprocentní sazby DPH z nynějších 15 procent. Předlohy nyní dostane k posouzení prezident.
lékaři

Sdružení praktiků se bouří, odmítá používat e-neschopenku

Sdružení praktických lékařů kritizuje podobu elektronické neschopenky, kterou vláda schválila a poslala k projednání Sněmovně. Označilo navrhovaný model za paskvil a zmetek a odmítá ho používat. Sdružení to dnes uvedlo v tiskové zprávě, kterou zaslalo ČTK. Organizace vyzvala ministryni práce Janu Maláčovou (ČSSD) k jednání. Podle mluvčího resortu Jana Nechvátala se o elektronických neschopenkách ještě jednat bude. Sdružení zastřešuje asi 4800 praktiků pro dospělé, tedy 90 procent.
lékaři

Posudkoví lékaři nebudou spadat pod služební zákon, hrozil kolaps systému

Posudkoví lékaři, jichž je nedostatek, zřejmě nebudou od ledna podléhat služebnímu zákonu a budou se opět řídit zákoníkem práce. Změna by měla usnadnit jejich nábor a umožnit, aby nemuseli odcházet po dosažení 70 let věku. Vládní novelu, která to předpokládá, dnes schválila Sněmovna. Poslanci do ní navíc přidali odklad plného zavedení elektronických neschopenek o rok na leden 2020.
lékaři

Lékaři by od příštího roku měli část neschopenky vyplňovat elektronicky

Lékaři v Česku by měli od července příštího roku začít vyplňovat část neschopenek jen elektronicky. České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) by oznámení o začátku a konci pracovní neschopnosti měli posílat pouze přes počítač. Návrh novely o nemocenském pojištění dnes schválila vláda, informoval premiér Andrej Babiš (ANO). Ministerstvo práce označilo změnu za první etapu zavádění e-neschopenek. Zaměstnavatelé i lékaři návrh kritizují a mají k němu výhrady.

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 3 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 4 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 5 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 6 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 7 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 8 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 9 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 9 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy