neschopenka/e-neschopenka

Kýchání

Krušný život živnostníků: Marodění se jim ekonomicky nevyplatí

Živnostníci chybí na pracovišti třikrát méně než zaměstnanci. Jejich pobyt v pracovní neschopnosti je ale dvaapůlkrát delší, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu za loňský rok. Celostátní průměr pracovní neschopnosti u zaměstnanců je 39,8 případu na 100 pojištěnců, živnostníci mají 14 případů na 100 pojištěnců. Nejvíce dní prostonali pracovníci ve zpracovatelském průmyslu, celkem 23 milionů dní kvůli úrazům a nemocem.
Jana Maláčová (ČSSD)

Babiš s Maláčovou nesouhlasí s poplatkem za e-neschopenku

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dnes shodl s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou (ČSSD), že by nebylo vhodné zavést stokorunovou úhradu pro lékaře za vystavení e-neschopenky. Babiš to dnes řekl před začátkem konference Zdravotnictví 2020 v Praze. Úhrada by podle něj mohla vytvářet motivaci pro lékaře, aby vystavovali větší množství elektronických neschopenek, uvedl Babiš.
Ilustrační foto

E-neschopenka? Bude už příští rok, podpisem to stvrdil Zeman

Projekt elektronické neschopenky bude plně zaveden od příštího roku. Novelu, která to předpokládá, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad. Podle původních plánů měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od poloviny letošního roku, a to společně s obnovou náhrady mzdy i v prvních třech dnech nemoci.
Zdravotnictví

E-neschopenky se budou plně testovat od října. Hrozí kolaps systému? Opozice má obavy

Nové elektronické neschopenky, které by se měly povinně používat od příštího roku, začnou úřady, lékaři a zaměstnavatelé plně testovat letos v říjnu. Papírové tiskopisy o pracovní neschopnosti se od ledna ale ještě úplně nezruší. Úředníci České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) je budou zpracovávat a údaje z nich do počítačů přepisovat až do konce roku 2021. Na jednání sněmovního sociálního výboru to dnes řekl ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček.
Senát ČR, ilustrační foto

E-neschopenka bude až od příštího roku, schválil Senát. Zákon míří k podpisu na Hrad

Projekt elektronické neschopenky pravděpodobně bude plně zaveden až od příštího roku. Senát to dnes schválil navzdory žádosti Hospodářské komory, aby půlroční odklad zamítl. Podle původních plánů měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od poloviny letošního roku, a to společně se zrušením karenční doby. Zaměstnanci tak budou dostávat náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci už od letošního července.
Ilustrační foto

Národ marodů? Češi loni prostonali přes 77 milionů dní

Češi loni strávili na neschopence celkem 77,2 milionů dní, o šest procent více než v roce 2017. Případů pracovní neschopnosti bylo loni téměř 1,85 milionu, nejvíc za posledních deset let. Kvůli pracovní neschopnosti chybělo na pracovištích v průměru 211.000 lidí denně. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Senát ČR, ilustrační foto

Odklad e-neschopenky? Senát rozhodne v polovině června

Odklad projektu elektronické neschopenky bude Senát schvalovat na schůzi, která začne 12. června. Rozhodnout má také o opětovné nominaci spisovatelky Lenky Procházkové do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Očekává se, že senátoři ani napodruhé tomuto návrhu prezidenta Miloše Zemana nevyhoví. Termín schůze dnes stanovil senátní organizační výbor, informovala ČTK tisková tajemnice horní komory Eva Davidová.
Poslanecká sněmovna, ilustrační foto

E-neschopenky odloženy? Do poloviny roku se nestíhají

Projekt elektronické neschopenky zřejmě bude zaveden až od příštího roku, rozhodla Sněmovna. Podle původních plánů měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od poloviny letošního roku, a to společně se zrušením karenční doby. Snahu opoziční ODS, aby byl také tento krok nejméně o půl roku odložen, dnes Sněmovna opět odmítla. Zaměstnanci tak budou dostávat náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci už od letošního července.
Ilustrační foto

Elektronické neschopenky asi povinné nebudou, u nikoho

Projekt elektronické neschopenky asi bude plně zavedený až od příštího roku. Podpořila to dnes ve Sněmovně i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Původně prosazovala, aby lékaři museli od poloviny letošního roku hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky okresním správám sociálního zabezpečení.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Nové e-neschopenky: Ministerstvo chce s testováním začít od října

Nové elektronické neschopenky, které mají fungovat od ledna příštího roku, chce ministerstvo práce začít testovat od října. Všechny smlouvy na zajištění systému by měl mít úřad podle předpokladu uzavřené do konce dubna. ČTK to řekla mluvčí ministerstva Kristýna Křupková. Ministerstvo dnes nejdřív v tiskové zprávě na svém webu uvedlo, že s testováním začne do září, text ale pak stáhlo a termín upravilo.
Zdravotnictví

Babiš: E-neschopenky se plně spustí půl roku po zrušení karence

Elektronické neschopenky začnou plně fungovat půl roku po zrušení karenční doby. Spustí se od ledna 2020. Novinářům to dnes po jednání tripartity řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že podle dohody mělo být zrušení karence a zavedení e-neschopenek současné a ve vládní koalici je kvůli nesladění termínu "určitý problém". Zaměstnavatelé požadují odklad zrušení karenční lhůty do plného spuštění e-neschopenek, odbory jsou proti. Odsouvání je nepřijatelné pro ČSSD. O dalších postupu bude v úterý jednat poslanecký klub ANO.
Zdravotnictví

Vláda stáhla novelu o zrušení projektu e-neschopenek

Vláda dnes na návrh ministerstva práce a sociálních věcí stáhla novelu o zrušení projektu elektronických neschopenek z jednání Poslanecké sněmovny. ČTK o tom informoval tiskový odbor úřadu vlády. Dolní komoře předlohu poslala loni první vláda Andreje Babiše (ANO) s tím, že chce připravit úplně nový model a spustit ho od roku 2021. Podle resortu práce je tato norma už překonaná a zkomplikovala by plánované zavedení e-neschopenek od příštího roku.
Senát ČR

Senát odložil elektronické neschopenky a snížil DPH na jízdné

Senát na dnešní schůzi schválil odklad elektronických neschopenek, plně zavedeny budou až od roku 2020. Horní komora také podpořila přesun jízdného ve vlacích, autobusech nebo na lanovkách do desetiprocentní sazby DPH z nynějších 15 procent. Předlohy nyní dostane k posouzení prezident.
lékaři

Sdružení praktiků se bouří, odmítá používat e-neschopenku

Sdružení praktických lékařů kritizuje podobu elektronické neschopenky, kterou vláda schválila a poslala k projednání Sněmovně. Označilo navrhovaný model za paskvil a zmetek a odmítá ho používat. Sdružení to dnes uvedlo v tiskové zprávě, kterou zaslalo ČTK. Organizace vyzvala ministryni práce Janu Maláčovou (ČSSD) k jednání. Podle mluvčího resortu Jana Nechvátala se o elektronických neschopenkách ještě jednat bude. Sdružení zastřešuje asi 4800 praktiků pro dospělé, tedy 90 procent.
lékaři

Posudkoví lékaři nebudou spadat pod služební zákon, hrozil kolaps systému

Posudkoví lékaři, jichž je nedostatek, zřejmě nebudou od ledna podléhat služebnímu zákonu a budou se opět řídit zákoníkem práce. Změna by měla usnadnit jejich nábor a umožnit, aby nemuseli odcházet po dosažení 70 let věku. Vládní novelu, která to předpokládá, dnes schválila Sněmovna. Poslanci do ní navíc přidali odklad plného zavedení elektronických neschopenek o rok na leden 2020.
lékaři

Lékaři by od příštího roku měli část neschopenky vyplňovat elektronicky

Lékaři v Česku by měli od července příštího roku začít vyplňovat část neschopenek jen elektronicky. České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) by oznámení o začátku a konci pracovní neschopnosti měli posílat pouze přes počítač. Návrh novely o nemocenském pojištění dnes schválila vláda, informoval premiér Andrej Babiš (ANO). Ministerstvo práce označilo změnu za první etapu zavádění e-neschopenek. Zaměstnavatelé i lékaři návrh kritizují a mají k němu výhrady.

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy