Krušný život živnostníků: Marodění se jim ekonomicky nevyplatí

"Živnostníci jdou na neschopenku teprve tehdy, když jsou na tom zdravotně opravdu špatně a také marodí výrazně déle. Zatímco zaměstnanci jsou v pracovní neschopnosti 43,7 dne, u živnostníků trvá doba léčení 110,5 dne," uvedl analytik Ondřej Švadlenka ze společnosti Ardon Safety. Živnostníci jsou podle odborníků nuceni lehčí nemoci a úrazy přecházet, protože se jim marodění ekonomicky nevyplatí.

"Nárok na nemocenskou mají až po dvou týdnech od začátku pracovní neschopnosti, a tak musí kalkulovat s ušlým ziskem nebo sankcemi z prodlení zakázek. I to patří mezi důvody, proč živnostníci marodí skoro třikrát méně než zaměstnanci," dodal Švadlenka.

V Česku je zhruba milion živnostníků, jejich počet roste třetím rokem za sebou. Například ve stavebnictví, které patří z hlediska pracovních úrazů k nejrizikovějším oborům, pracuje přes 360.000 zaměstnanců a živnostníků. Pokud živnostníky něco ohrožuje, bývá to systém předávání zakázek, kdy staveniště přebírají od velkých stavebních firem živnostníci nebo malé firmy.

"U malých firem a živnostníků je významně nižší povědomí a znalost správných bezpečných postupů a bezpečnost se řeší jen na úrovni pudu sebezáchovy, nikoliv bezpečnostních norem a postupů," uvedl školitel bezpečnosti práce z inspekční a certifikační společnosti Bureau Veritas Petr Kaňka.

Loni bylo zaznamenáno nejvíce případů pracovní neschopnosti za posledních deset let, a sice 1,8 milionu. Analytici již dříve upozornili na letošní další růst nemocnosti, který odstartoval v červenci po opětovném zrušení karenční doby. Opětovné proplácení náhrad i v prvních třech dnech nemoci od července prosadila vláda Andreje Babiše (ANO).