Sdružení praktiků se bouří, odmítá používat e-neschopenku

Sdružení praktických lékařů kritizuje podobu elektronické neschopenky, kterou vláda schválila a poslala k projednání Sněmovně. Označilo navrhovaný model za paskvil a zmetek a odmítá ho používat. Sdružení to dnes uvedlo v tiskové zprávě, kterou zaslalo ČTK. Organizace vyzvala ministryni práce Janu Maláčovou (ČSSD) k jednání. Podle mluvčího resortu Jana Nechvátala se o elektronických neschopenkách ještě jednat bude. Sdružení zastřešuje asi 4800 praktiků pro dospělé, tedy 90 procent.

Vláda počítá se zrušením karenční doby od července. Zaměstnavatelé to podmiňují zavedením e-neschopenky, aby mohli nemocné pracovníky lépe kontrolovat. Obávají se zvýšení nemocnosti a zneužívání. Kabinet před dvěma týdny schválil novelu o nemocenském pojištění, podle níž by lékaři od července museli posílat České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) dva z pěti tiskopisů neschopenky elektronicky, a to nejpozději další pracovní den. Firma by o informace úřad elektronicky požádala a úředníci by jí je do osmi dnů poskytli. Ministerstvo práce označilo model za první etapu zavádění e-neschopenek.

"Zmetek, který nemá ve 21. století co dělat a který je drzost nazývat elektronickou neschopenkou, používat nebudeme. V době, kdy s ministerstvem zdravotnictví vedeme seriózní debatu o tom, jak snížit administrativní zátěž lékařů, nám ministerstvo práce tuto zátěž zvyšuje," uvedl předseda sdružení praktiků Petr Šonka.

Sdružení vyzvalo Maláčovou k jednání. Podle mluvčího Nechvátala o přípravě elektronických neschopenek budou ministryně a její spolupracovníci ještě jednat. "Uskuteční se ještě série jednání," řekl mluvčí. Termíny a účastníky případných schůzek zatím neupřesnil.

Lékaři mohou e-neschopenky sociální správě dobrovolně posílat už od roku 2010 přes takzvané e-podání. V březnu to podle údajů ČSSZ dělalo 1078 doktorů. Podle ministerstva práce jsou to asi tři až čtyři procenta lékařů.

Sdružení kritizuje to, že by používání e-neschopenek mělo být povinné, lékaři by museli tiskopisy posílat elektronicky i papírově a zaměstnavatelé k informacím on-line přístup nemají. Lékařská komora v připomínkách k novele označila navrhovaný postup za nesystematický a trvá na jeho zamítnutí. Poukázala na to, že stejný princip už se jednou odmítl s tím, že se vypracuje ucelený model.

Podle dosud platného zákona se má původní projekt e-neschopenek spustit od ledna. Práce na něm bývalá ministryně první Babišovy vlády Jaroslava Němcová (ANO) ale zastavila. Podle ní se elektronické neschopenky kvůli nepřipravenosti nedaly od příštího roku stihnout. Kabinet v červnu schválil návrh na jejich vyškrtnutí ze zákona s tím, že od roku 2021 by měl fungovat nový projekt. Tento odklad už ale zákonodárci nestihnou projednat. Ve Sněmovně proto poslanci ČSSD navrhli takzvaný přílepek k projednávané novele o posudkové službě s odložením na leden 2020.

Sdružení žádá, aby se zavedl původně dohodnutý model. Podle organizace praktiků počítal s tím, že by lékař odeslal elektronicky na portál ČSSZ datovou větu s pacientovými identifikačními údaji a datem začátku či konce nemoci. Úřad by doktorovi poslal potvrzovací kód, který nemocný může dostat papírově, do mobilu či mailové schránky a může ho předat zaměstnavateli. Ten si na portálu správy pak neschopenku ověří, popsalo sdružení.

Související

zdraví

Lidé stonají víc než před covidem. Počet neschopenek v Česku zůstává i nadále vysoký

Během první poloviny roku 2023 bylo v důsledku dočasné pracovní neschopnosti na pracovišti každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných osob, což představuje zhruba každého dvacátého zaměstnance. Ve srovnání s obdobím před vypuknutím pandemie covid-19 vzrostl denní počet osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc. Během první poloviny letošního roku strávili obyvatelé Česka na neschopence více než 42 milionů dnů.
Ilustrační foto

Elektronické neschopenky slaví první rok. Spouštění nebylo bez problémů

Před rokem, 1. ledna 2020, byl spuštěn systém elektronických neschopenek. Elektronické neschopenky se měly původně zavést již o rok dříve. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu Jany Maláčové (ČSSD) do funkce ministryně práce v červenci 2018 se na systému opět začalo pracovat, spuštění se však odložilo o rok na loňský leden.

Více souvisejících

neschopenka/e-neschopenka lékaři Jana Maláčová (ČSSD)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Andy Burnham

Princ Andrew může mít problém. Burnham nevylučuje nové vyšetřování

Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii. 

před 4 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vlaky

České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019

České dráhy přepravily v první polovině roku 2026 nejvíc cestujících od předcovidového roku 2019. Rostoucí zájem o cestování táhne vnitrostátní přeprava. Největší přírůstky cestujících zaznamenal dopravce v rámci regionálních dopravních systémů a na vybraných dálkových linkách s velkým konkurenčním potenciálem, především v porovnání s individuálním motorismem.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kyjev čelil dalšímu ničivému útoku. Zemřelo i dítě

Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.

před 14 hodinami

včera

Volodymyr Zelenskyj a Valerij Zalužnyj

Zalužnyj: Schopnosti Ukrajiny překonávají NATO. Do aliance zřejmě nikdy nevstoupíme

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj otevřeně prohlásil, že jeho země pravděpodobně nikdy nevstoupí do NATO. Na setkání s evropskými velvyslanci uvedl, že se v otázce členství pohyboval celá léta, avšak současná realita ukazuje, že alianční standardy jsou pro Kyjev v současné podobě nedosažitelné.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Proč Írán nechce dohodu s USA? Doufá, že Trump v USA na podzim prohraje

Teherán podle webu The Guardian usiluje o to, aby diplomatická jednání s USA schválně protáhl a udržel tak amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu až do podzimních voleb do Kongresu. Cílem íránské strany je uštědřit americkému prezidentovi politickou ránu, která by se mohla vyrovnat krizi s americkými teheránskými rukojmími za prezidenta Jimmyho Cartera.

včera

Policie ČR

V Tanvaldu došlo k útoku nožem. Tři lidé jsou zranění

V pátek odpoledne došlo v Tanvaldu v ulici Horská k vážnému incidentu, při kterém útočník napadl lidi nožem. Zásah záchranářů a policie si vyžádal ošetření čtyř zraněných osob, přičemž tři z nich utrpěly těžká poranění.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Soud nařídil zastavit stavbu Trumpova tanečního sálu

Federální odvolací soud v USA nařídil zastavení stavby kontroverzního tanečního sálu v hodnotě 400 milionů dolarů, který v Bílém domě prosazuje prezident Donald Trump. Páteční rozhodnutí představuje vážnou překážku pro administrativu a otevírá cestu k právní bitvě před Nejvyšším soudem.

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump se opět pokouší omezit novorozencům práva na občanství

Americký prezident Donald Trump se vrací k snahám o omezení práva na občanství získané narozením na půdě Spojených států. Stává se tak jen několik týdnů poté, co Nejvyšší soud Spojených států odmítl jeho předchozí plošší pokus o zrušení této dlouholeté praxe. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump podepsal zavedení nových cel

Americký prezident Donald Trump podepsal nové nařízení, kterým zavádí patnáctiprocentní clo na dovážené produkty obsahující polysilikon. Toto opatření má začít platit čtvrtého prosince a jeho hlavním úkolem je podpořit domácí dodavatelské řetězce v oblasti mikročipů i solárních panelů.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

WSJ: Putin může podle amerických tajných služeb zaútočit na NATO už za několik měsíců

Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.

včera

Kyjev provedl útok na logistické centrum Wildberries vzdálené 2000 km od ukrajinských hranic

Ukrajinské drony provedly v pátek brzy ráno útok na logistické centrum společnosti Wildberries v ruském Jekatěrinburgu. Tento zásah vyvolal v rozlehlém areálu silný požár a potvrdil rostoucí dosah ukrajinských bezpilotních systémů hluboko v ruském vnitrozemí. Společnost posléze potvrdila, že zasažené zařízení spravuje společný podnik RWB, který řídí veškeré logistické operace.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy