Může se 11. září opakovat? USA 25 let od útoků na dvojčata vytváří živnou půdu pro teroristy

Od teroristických úderů na New York a Washington, které si vyžádaly přibližně tři tisíce obětí, uplynulo již čtvrt století. Tyto události tehdy rozpoutaly dlouholeté konflikty, radikalizaci a nestabilitu na Blízkém východě i v dalších částech světa. Ačkoliv od té doby v USA nedošlo k žádnému stejně rozsáhlému úspěšnému útoku, riziko nových hrozeb podle znalců prostředí rozhodně nepomíjelo. Většina incidentů z posledních let byla inspirována radikálními ideologiemi bez přímého řízení ze zahraničí.

Část odborné veřejnosti přisuzuje současné problémy politizaci celého protiteroristického aparátu a nekoncepčním personálním změnám. Bývalí představitelé zpravodajských služeb podrobují ostré kritice zejména jmenování Tulsi Gabbardové do čela národní zpravodajské služby a Kashe Patela na pozici ředitele FBI. Oběma nově jmenovaným funkcionářům totiž podle kritiků chybí dostatečné zkušenosti z nejvyšších pater vymáhání práva a zpravodajských služeb. Tento přístup vedení státu vedl k výraznému poklesu morálky mezi dlouholetými profesionály v bezpečnostních složkách.

Zdroje určené k odhalování terorismu rovněž tříští nová orientace na boj s kriminálními organizacemi. Značná část kapacit byla přesunuta na zásahy proti mexickým drogovým kartelům, které byly oficiálně označeny za zahraniční teroristické organizace. Ačkoliv celkový požadovaný rozpočet pro civilní zpravodajské služby dosáhl osmdesáti jedné miliardy dolarů, toto rozšíření působnosti protiteroristický aparát značně přetěžuje. Odborníci upozorňují, že stát již nemá k dispozici neomezené finance jako v letech bezprostředně po počátečních útocích.

Kontroverze vyvolává také aktualizovaná protiteroristická strategie předložená vládní administrativou. Analytici zdůrazňují, že nový dokument zlehčuje rostoucí hrozbu pravicového extremismu uvnitř země a naopak klade důraz na boj proti levicovému násilí, gangům a kartelům. Podle expertů takový přístup naznačuje spíše prosazování politické agendy než reálné zhodnocení existujících bezpečnostních rizik. Dříve vybudovaný byrokratický aparát se tak využívá k cílům, které tříští omezené zdroje do mnoha směrů.

Významným problémem je rovněž zrušení programů zaměřených na předcházení radikalizaci a boj proti extremistickým ideologiím. Strategický fokus amerických služeb se totiž v posledních letech posunul k soupeření se státními aktéry, jako jsou Čína a Rusko. Většina odborníků tento posun k velmocenskému soupeření sice podporuje, varuje však před úplnou ztrátou pozornosti vůči terorismu. Důsledkem této změny je odchod zkušených analytiků a operativců, což zemi zbavuje klíčové paměti a odborných znalostí.

Názory analytiků na současné záměry organizace al-Káida se v mnohém rozcházejí. Zatímco podle zprávy OSN zůstává vedení al-Káidy skryté a jeho schopnost provádět vnější operace nejasná, výzkumná centra evidují přes stovku útoků spojených s džíhádistickým hnutím od přelomu tisíciletí. Někteří bezpečnostní experti se obávají, že absence velkých úderů neznamená ztrátu ambicí, ale strategické čekání na vhodnou příležitost. Nebezpečí spočívá v mylném předpokladu, že pokud se nic neděje, teroristická hrozba zcela vymizela.

Historické zkušenosti ukazují, že tragickým událostem v minulosti předcházela řada varovných signálů i dílčích útoků. Představitelé tehdejších vlád selhali při vyhodnocování zpravodajských informací a složky FBI a CIA spolu dostatečně nesdílely klíčové poznatky. Následné incidenty, jako byl pokus o odpálení letadla nad Detroitem v roce 2009 nebo střelba na základně na Floridě o desetiletí později, připomněly trvalou přítomnost rizika. Snižování počtu personálu a rozpočtů tak podle expertů vystavuje zemi zvýšenému teroristickému riziku, na které nemusí být zpravodajské služby připraveny.