Kožešina z poníků, či bambusový nábytek? Obchodní spor USA s Kanadou nabral bizarní rozměry

Bílý dům zdůvodnil tento krok reakcí na kanadská odvetná cla a údajné diskriminační zacházení s americkým zbožím na tamním trhu. Podle oficiálního vyjádření washingtonské administrativy mají nová opatření chránit americké pracovníky, zemědělce a výrobce před zahraniční konkurencí. Zahraniční obchodní data však ukazují, že Spojené státy dovážejí z Kanady pouze zanedbatelné množství těchto konkrétních produktů. Například celkový export zvířecích kožešin z Kanady do sousední země dosáhl v loňském roce necelých pěti set tisíc dolarů, což tvoří pouhý zlomek celkového obchodu.

Představitelé americké administrativy vysvětlují výběr těchto neobvyklých položek snahou minimalizovat finanční dopady na vlastní obyvatelstvo. Zboží na seznamu bylo vybráno tak, aby Američané nebyli závislí na kanadských dodávkách a mohli jej snadno nahradit domácí produkcí nebo dovozem z jiných zemí. Podle vysoce postaveného úředníka Bílého domu z matematického hlediska nedává smysl, aby tato opatření smysluplně ovlivnila americké spotřebitelské ceny. Spojené státy tak dávají najevo, že nehodlají zatěžovat peněženky svých občanů.

Obchodní rivalita mezi oběma sousedy nese od počátku také výrazný symbolický rozměr. V předchozím kole tarifů zařadil Donald Trump na sankční seznam hokejky, které představují hluboce zakořeněný symbol kanadské národní identity. Kanadský premiér Mark Carney následně odpověděl zavedením odvety na americké golfové hole, což byla narážka na oblíbený sport amerického prezidenta. Ani v jednom případě přitom nejde o komodity, které by tvořily zásadní objem vzájemné obchodní výměny.

Ekonomové podle webu CNN upozorňují, že nejnovější kroky mají především politický a nátlakový charakter. Hlavní ekonom společnosti Capital Economics Stephen Brown uvedl, že prezidentský zákaz dovozu pokrývá pouze čtvrt procenta celkového kanadského vývozu do Spojených států. Podle jeho analýzy nebudou mít tyto konkrétní kroky zásadní ekonomický dopad na hospodářství ani jedné ze zúčastněných zemí. Opatření však jasně ukazují ochotu americké strany způsobit sousední ekonomice reálné škody.

Ochota zavádět přímé zákazy dovozu představuje posun v dosavadním přístupu washingtonské administrativy. Zatímco prezident dříve opakovaně označoval za hlavní cíl celních poplatků zvýšení příjmů pro americkou vládu, současné kroky se zaměřují spíše na hospodářský tlak. Nové seznamy tak slouží jako jasný signál kanadským představitelům o tom, jak daleko je americká strana ochotna v obchodním sporu zajít.