Vláda premiéra Andreje Babiše představila návrh státního rozpočtu na nadcházející rok se schodkem ve výši 389 miliard korun. Přestože kabinet ve svém programovém prohlášení garantoval, že nebude zvyšovat daně, nyní připouští nutnost úprav některých daňových sazeb. Cílem těchto případných kroků má být stlačení vysokého rozpočtového deficitu. Sám premiér již naznačil, že by se změny mohly dotknout dividend, investičních nemovitostí nebo rafinérií.
V oblasti kapitálových výnosů předseda vlády Babiš zmínil možné zvýšení srážkové daně z dividend, která v České republice v současnosti dosahuje 15 procent. Pro srovnání v sousedním Německu činí základní sazba z kapitálových výnosů 25 procent a v Rakousku dokonce 27,5 procenta. Premiér upozornil na to, že ze země ročně na dividendách odchází přibližně 280 miliard korun. Vláda proto podle jeho slov hledá cesty, jak tuto situaci řešit.
Kabinet zvažuje také zavedení vyššího zdanění pro majitele investičních nemovitostí. Podle premiéra by se nejednalo o plošné navýšení daně z nemovitých věcí, ale o cíleně vyšší sazbu pro osoby vlastnící větší množství bytů či domů. Příslušné změny by Babiš rád prosadil již v průběhu následujícího roku. Výnos z daně z nemovitostí však v současnosti plyne kompletně do rozpočtů obcí, takže státní rozpočet by získávané prostředky pocítil až v případě úpravy rozpočtového určení daní.
Ministryně financí Alena Schillerová podle webu Novinky chystá zvýšení spotřebních daní, které se mají týkat například hazardu, nikotinových sáčků nebo tabákových výrobků. Od těchto opatření si však státní rozpočet slibuje příjmy pouze v řádu několika miliard korun. V otázce možného zdanění tichého vína zatím uvnitř vládní koalice panuje nejednota. Zatímco premiér Babiš i předseda sněmovního rozpočtového výboru Vladimír Pikora by zdanění uvítali, ministryně Schillerová takový krok odmítá s tím, že jde o záležitost k řešení na evropské úrovni.
Vláda ve svých plánech spoléhá na hospodářský růst podpořený investicemi a efektivnější výběr daní i povinného pojistného. K vyšším příjmům má přispět znovuzavedení elektronické evidence tržeb, od něhož si ministryně financí slibuje přes 14 miliard korun ročně. Další finanční prostředky má zajistit projekt Kobra 26 zaměřený na potírání nelegálního zaměstnávání a s ním spojených daňových úniků.
Podle ekonomických odborníků však samotné potírání šedé ekonomiky nepříznivý vývoj veřejných financí nezvrátí. Ekonom Vít Hradil pro Novinky poukazuje na to, že boj s šedou ekonomikou přinese do rozpočtu maximálně nižší desítky miliard korun ročně. Předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa vidí větší potenciál ve zúžení seznamu zboží a služeb se sníženou sazbou daně z přidané hodnoty. Takový krok by podle něj mohl státní kase přinést vysoké desítky miliard korun.
K nezbytnosti rozsáhlejší daňové reformy se vyjádřil také bývalý premiér a guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podle jeho odhadu se skutečná konsolidace neobejde bez zvýšení téměř všech druhů daní, včetně daně z příjmů fyzických a právnických osob. Podobně varuje i hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek, podle něhož je současný rozsah veřejných služeb neudržitelný bez odpovídajícího daňového systému. Dufek zdůrazňuje, že provozování bezplatného školství či zdravotnictví a investice do obrany nelze trvale financovat na dluh.
Významný podíl na současném rozpočtovém schodku má zrušení superhrubé mzdy před pěti lety. Tento krok sice snížil zdanění příjmů zaměstnanců z 20,1 procenta na 15 procent, způsobil však výpadek v rozpočtu přesahující sto miliard korun ročně. Člen bankovní rady České národní banky Jan Kubíček uvedl, že tento výpadek odpovídá přibližně polovině dnešního deficitu veřejných financí.
11. listopadu 2026 21:06
Okamura vysvětlil, proč ministerstvo pod vedením SPD nepustilo vojáky na evropské cvičení
Související
Budeme muset zvýšit daně, připustila Schillerová. Vláda se přitom zavázala, že to neudělá
Trumpova celní válka s Evropou ožívá. USA hrozí odvetou za danění Mety či Amazonu
Daně , Vláda ČR , Andrej Babiš
Aktuálně se děje
před 51 minutami
Pražanům se v příštím roce zdraží MHD, naznačil nový primátor
před 55 minutami
Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce
před 1 hodinou
Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá
před 2 hodinami
Rusko přijde za měsíc na Ukrajině o tolik vojáků, kolik USA ztratily za celou válku ve Vietnamu, prohlásil Rutte
před 3 hodinami
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 3 hodinami
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 4 hodinami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 4 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 5 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 6 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 7 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 7 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 8 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 9 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
včera
Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie
včera
Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.
Zdroj: Libor Novák