Daně zvyšovat nebudeme, slibovala vláda. Teď Babiš připouští opak

Vláda premiéra Andreje Babiše představila návrh státního rozpočtu na nadcházející rok se schodkem ve výši 389 miliard korun. Přestože kabinet ve svém programovém prohlášení garantoval, že nebude zvyšovat daně, nyní připouští nutnost úprav některých daňových sazeb. Cílem těchto případných kroků má být stlačení vysokého rozpočtového deficitu. Sám premiér již naznačil, že by se změny mohly dotknout dividend, investičních nemovitostí nebo rafinérií.

V oblasti kapitálových výnosů předseda vlády Babiš zmínil možné zvýšení srážkové daně z dividend, která v České republice v současnosti dosahuje 15 procent. Pro srovnání v sousedním Německu činí základní sazba z kapitálových výnosů 25 procent a v Rakousku dokonce 27,5 procenta. Premiér upozornil na to, že ze země ročně na dividendách odchází přibližně 280 miliard korun. Vláda proto podle jeho slov hledá cesty, jak tuto situaci řešit.

Kabinet zvažuje také zavedení vyššího zdanění pro majitele investičních nemovitostí. Podle premiéra by se nejednalo o plošné navýšení daně z nemovitých věcí, ale o cíleně vyšší sazbu pro osoby vlastnící větší množství bytů či domů. Příslušné změny by Babiš rád prosadil již v průběhu následujícího roku. Výnos z daně z nemovitostí však v současnosti plyne kompletně do rozpočtů obcí, takže státní rozpočet by získávané prostředky pocítil až v případě úpravy rozpočtového určení daní.

Ministryně financí Alena Schillerová podle webu Novinky chystá zvýšení spotřebních daní, které se mají týkat například hazardu, nikotinových sáčků nebo tabákových výrobků. Od těchto opatření si však státní rozpočet slibuje příjmy pouze v řádu několika miliard korun. V otázce možného zdanění tichého vína zatím uvnitř vládní koalice panuje nejednota. Zatímco premiér Babiš i předseda sněmovního rozpočtového výboru Vladimír Pikora by zdanění uvítali, ministryně Schillerová takový krok odmítá s tím, že jde o záležitost k řešení na evropské úrovni.

Vláda ve svých plánech spoléhá na hospodářský růst podpořený investicemi a efektivnější výběr daní i povinného pojistného. K vyšším příjmům má přispět znovuzavedení elektronické evidence tržeb, od něhož si ministryně financí slibuje přes 14 miliard korun ročně. Další finanční prostředky má zajistit projekt Kobra 26 zaměřený na potírání nelegálního zaměstnávání a s ním spojených daňových úniků.

Podle ekonomických odborníků však samotné potírání šedé ekonomiky nepříznivý vývoj veřejných financí nezvrátí. Ekonom Vít Hradil pro Novinky poukazuje na to, že boj s šedou ekonomikou přinese do rozpočtu maximálně nižší desítky miliard korun ročně. Předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa vidí větší potenciál ve zúžení seznamu zboží a služeb se sníženou sazbou daně z přidané hodnoty. Takový krok by podle něj mohl státní kase přinést vysoké desítky miliard korun.

K nezbytnosti rozsáhlejší daňové reformy se vyjádřil také bývalý premiér a guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Podle jeho odhadu se skutečná konsolidace neobejde bez zvýšení téměř všech druhů daní, včetně daně z příjmů fyzických a právnických osob. Podobně varuje i hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek, podle něhož je současný rozsah veřejných služeb neudržitelný bez odpovídajícího daňového systému. Dufek zdůrazňuje, že provozování bezplatného školství či zdravotnictví a investice do obrany nelze trvale financovat na dluh.

Významný podíl na současném rozpočtovém schodku má zrušení superhrubé mzdy před pěti lety. Tento krok sice snížil zdanění příjmů zaměstnanců z 20,1 procenta na 15 procent, způsobil však výpadek v rozpočtu přesahující sto miliard korun ročně. Člen bankovní rady České národní banky Jan Kubíček uvedl, že tento výpadek odpovídá přibližně polovině dnešního deficitu veřejných financí.  

Související

Alena Schillerová

Budeme muset zvýšit daně, připustila Schillerová. Vláda se přitom zavázala, že to neudělá

Ministryně financí Alena Schillerová prohlásila, že podle jejího názoru nebude možné se vyhnout zvýšení některých daní. Podle šéfky resortu financí se plánované úpravy dotknou především spotřebních daní nebo rafinérského sektoru. V úvahu podle ní přichází také možné zdanění investičních bytů nebo vybraných návykových a škodlivých látek. Vyjádření zaznělo v televizním pořadu Nedělní debata na České televizi.

Více souvisejících

Daně ,  Vláda ČR ,  Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 51 minutami

před 55 minutami

Klimatická konference COP31

Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce

Čína po měsících vnitřních debat definitivně vyloučila možnost, že by v roce 2028 hostila třiatřicátou konferenci Organizace spojených národů o změně klimatu známou jako COP33. Toto rozhodnutí podle webu The Guardian zklamalo řadu mezinárodních odborníků a klimatických expertů, kteří doufali, že největší světový znečišťovatel ovzduší převezme vůdčí úlohu v globálním úsilí o ochranu klimatu v době, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa ustupují od veškeré mezinárodní spolupráce v této oblasti.

před 1 hodinou

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá

Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí. Írán jakékoliv zapojení do útoků popírá.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Jana Peroutková

ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty

Jana Peroutková, dlouholetá moderátorka zpravodajství a publicistiky opustí Českou televizi ke konci roku 2026 po necelých patnácti letech. Její rozhodnutí odejít je osobní a profesní volbou, která zrála několik měsíců. V televizi bude působit do 30. prosince. Do konce roku ji diváci nadále uvidí v pořadech Události a Nedělní debata.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

António Costa

Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména

Evropští představitelé se během pátečního summitu v irském Dublinu přou o to, kdo by měl unijní sedmadvacítku oficiálně zastupovat v nadcházejících mírových jednáních o budoucnosti Ukrajiny. Zatímco administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa intenzivně usiluje o ukončení rusko-ukrajinského konfliktu a otevřela dveře k účasti Evropy u jednacího stolu, vnitřní neshody v samotné Evropské unii mohou zastínit celé diplomatické úsilí, píše Politico.

před 6 hodinami

Klimatická konference COP31

COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn

Svět směřuje k nenávratnému překročení globálních teplotních limitů, což miliardy lidí uvrhne do katastrofických dopadů změny klimatu kvůli tomu, že vládní představitelé příliš dlouho odkládali rázné snížení emisí skleníkových plynů. Vyplývá to z nejnovější analýzy organizace Climate Action Tracker, která byla zveřejněna během probíhajících klimatických rozhovorů COP31 v turecké Antalyi.

před 7 hodinami

Praha - Masarykovo nádraží

Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny

Správa železnic reaguje na výsledky rozsáhlé letní ankety nazvané Refreshněte s námi železnici, v níž cestující odevzdali přes pět tisíc vyplněných dotazníků a hodnotili celkem 567 nádraží po celé zemi. Na základě získané zpětné vazby nyní správce infrastruktury přichází s konkrétními změnami zaměřenými na zlepšení informovanosti, služeb i celkového pohodlí na českých nádražích.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem

Evropští zástupci se připojí k příštímu kolu zprostředkovaných mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Oznámili to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s americkými vyslanci Jaredem Kushnerem a Stevem Witkoffem ve čtvrtek po sérii rozhovorů s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Toto oznámení současně doprovodilo uzavření dohody o rozsáhlé výměně válečných zajatců.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

L-39 Skyfox

Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů

Česká republika plánuje předat Ukrajině celkem šestnáct moderních cvičných a bojových letounů L-39 Skyfox, které mají pomoci posílit tamní protivzdušnou obranu a efektivně čelit ruským dronům. Tuto možnost potvrdil český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček během své návštěvy Kyjeva, kde jednal s nejvyššími ukrajinskými představiteli, uvedl server Kyiv Post.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí

Ruské úřady vynakládají velké úsilí na utajování skutečných ztrát ve válce na Ukrajině, přičemž se snaží potlačovat jakékoliv dokumentování padlých vojáků. Za pořizování fotografií hřbitovů padlých vojáků hrozí v Rusku lidem drastické tresty vězení, v některých případech kvalifikované dokonce jako vlastizrada a spolupráce s ukrajinskými tajnými službami.

včera

Policie USA

Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění

Hlavním městem Spojených států ve čtvrtek dopoledne otřásl vážný incident, při němž v rezidenční čtvrti Logan Circle ve Washingtonu, D.C., zemřeli dva lidé včetně střelce a další čtyři osoby utrpěly zranění. Ozbrojený útočník zahájil střelbu uvnitř místního fitness centra a v přilehlém okolí, což vyvolalo rozsáhlou policejní operaci. Bezpečnostní složky musely v reakci na hrozbu vydat dočasný příkaz k setrvání v krytech pro místní obyvatele.

včera

včera

Jensen Huang

Šéf nejbohatší firmy světa rezignoval. Jensen Huang po milostných aférách odchází z Nvidie

Spoluzakladatel a dlouholetý generální ředitel technologického gigantu Nvidia Jensen Huang s okamžitou platností rezignoval na všechny své funkce ve vedení společnosti. Stalo se tak po mimořádně bouřlivém týdnu, během kterého čelil vážným obviněním a mediálnímu tlaku kvůli svému osobnímu životu. Představenstvo firmy v reakci na tuto situaci jmenovalo novou prozatímní šéfku.

včera

Vojenská verze Starlinku na Ukrajině opět nefunguje. Rychlost Starshieldu je limitovaná

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vojenská verze satelitní sítě Starlink, systém Starshield, se opět potýká s rychlostním omezením na 161 kilometrů za hodinu. Toto opatření podle jeho slov vážně omezuje schopnost ukrajinské armády efektivně zachycovat ruské drony poháněné proudovými motory. Omezení se již negativně projevilo na obraně země a přispělo k úspěšným úderům ze strany ruských sil. Kyjev nyní usiluje o získání oficiálního vysvětlení od Spojených států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy