Netanjahu hledá nové spojence. Začalo opatrné sbližování se Zelenským

Ukrajinský prezident zveřejnil obsah gratulace dva dny po jejím obdržení. Zdůraznil přitom hluboké vazby, které obě společnosti, ekonomiky a kultury dlouhodobě spojují. Izraelský premiér k oficiálnímu textu připojil také ručně psanou poznámku. V ní připomněl jejich nedávné osobní setkání ve Washingtonu.

K tomuto krátkému rozhovoru došlo na konci července během pohřbu amerického senátora Lindseye Grahama. Obě hlavy států si tehdy potřásly rukama a krátce spolu promluvily. Jednalo se o jejich první osobní kontakt od září roku 2023 a první hlášenou konverzaci od ledna 2025. Přestože se nepodařilo zorganizovat formální bilaterální schůzku, atmosféra setkání byla popsána jako srdečná.

Ve stejný den spolu telefonicky hovořili také ministři zahraničí obou zemí Gideon Sa'ar a Andrij Sybiha. Šéf izraelské diplomacie pozval svého ukrajinského kolegu k návštěvě Izraele. Sa'ar rovněž označil Írán za ekvivalentní bezpečnostní riziko pro obě národní entity. Vyjádřil přání dále prohlubovat vzájemnou kooperaci v klíčových oblastech.

Tento vývoj představuje znatelnou změnu po několika letech komplikovaných vztahů mezi Kyjevem a Jeruzalémem. Izrael od počátku ruské invaze poskytoval Ukrajině humanitární pomoc, pokročilé technologie včasného varování, generátory a součásti pro systémy Patriot. Dlouhodobě však odmítal žádosti o dodávky těžkých izraelských zbraňových systémů. Zároveň udržoval otevřené komunikační kanály s Moskvou.

Vztahy mezi oběma státy utrpěly vážnou trhlinu v dubnu kvůli zásilkám obilí do přístavu Haifa. Ukrajina tvrdila, že tato pšenice pochází z okupovaných ukrajinských území a byla ukradena Ruskem. Incident se vyostřil po příjezdu ruské lodi Abinsk do izraelského přístavu. Ukrajinská strana požadovala zabavení nákladu a vyšetřování, avšak plavidlo přístav opustilo bez zásahu místních úřadů.

Napětí se dále vystupňovalo při přiblížení druhé lodi Panormitis s podobným sporným nákladem. Ukrajinská diplomacie si následně předvolala tehdejšího izraelského velvyslance Michaela Brodského a připravila oficiální protestní nótu. Izraelský ministr zahraničí Sa'ar tehdy veřejnou kritiku odmítl jako neefektivní diplomacii. Izraelské úřady později uvedly, že ukrajinská žádost o právní pomoc obsahovala věcné mezery a nedostatek důkazů.

Izraelský dovozce nakonec náklad z lodi Panormitis odmítl převzít. Veřejný spor však naplno odhalil hlubší rozporuplnost ohledně vojenské pomoci i ukrajinského hlasování na půdě OSN. Záležitost také ukázala značné nedostatky ve způsobu, jakým obě vlády vzájemně komunikovaly. Následné diplomatické uvolnění tak přišlo až s novým vývojem na Blízkém východě.

Vojenský konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vytvořil mezi Kyjevem a Jeruzalémem výrazně širší společnou řeč. Rusko totiž na Ukrajině rozsáhle využívá útočné drony Šáhid íránské výroby. Ukrajinské ozbrojené síly díky tomu získaly mnohaleté zkušenosti s jejich zachycováním a likvidací. Tyto stejné bezpilotní prostředky přitom představují zásadní hrozbu pro bezpečnost Izraele.

Již v březnu izraelská strana oslovila Ukrajinu s možností spolupráce v oblasti obrany proti íránským bezpilotním letounům. Zástupci ukrajinské prezidentské kanceláře potvrdili otevřenost ke sdílení operačních zkušeností i vlastních vyvinutých dronů. Kyjev na oplátku očekával posílení izraelské vojenské podpory. Ukrajina následně nabídla svoje zkušenosti i dalším partnerům v regionu Blízkého východu.

Současné zlepšení vztahů však pravděpodobně nepovede k okamžité zásadní změně izraelské politiky vůči Ukrajině. V Izraeli se totiž 27. října konají parlamentní volby. Po sečtení hlasů zahájí prezident konzultace s politickými stranami a pověří jednoho z poslanců sestavením vlády. Podle zákona má kandidát na sestavení koalice 28 dní s možností prodloužení o dalších 14 dní.

Celý proces vyjednávání o nové vládě tak může pokračovat až do prosince nebo i déle. Zdroje z diplomacie uvádějí, že před ukončením voleb a zformováním nového kabinetu nelze očekávat žádná zásadní rozhodnutí. Největší prostor pro rozšíření izraelské pomoci se otevřel zhruba před dvěma lety. Nadcházející volby rozhodnou o tom, zda v úřadu zůstane Benjamin Netanjahu, nebo moc přebere nová koalice.