E-neschopenky odloženy? Do poloviny roku se nestíhají

Projekt elektronické neschopenky zřejmě bude zaveden až od příštího roku, rozhodla Sněmovna. Podle původních plánů měli lékaři hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky už od poloviny letošního roku, a to společně se zrušením karenční doby. Snahu opoziční ODS, aby byl také tento krok nejméně o půl roku odložen, dnes Sněmovna opět odmítla. Zaměstnanci tak budou dostávat náhradu mzdy i v prvních třech dnech nemoci už od letošního července.

Odklad e-neschopenky, který vedle vládních ANO a ČSSD podpořili i komunisté, o jejichž hlasy se vláda opírá, nyní dostane k posouzení Senát.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) přijatou změnu v zavedení e-neschopenky hájila tím, že vyhověla nejdůležitějším požadavkům zaměstnavatelů. Budou moci podle ministryně požádat Českou správu sociálního zabezpečení o automatické zasílání oznámení o vzniku pracovních neschopností svých zaměstnanců. Lékařské organizace zase prosadily jednoduché ověření identity ošetřujících lékařů a bude rovněž možné využívat certifikáty zdravotních zařízení, které vydává Státní ústav pro kontrolu léčiv, řekla Maláčová.

Ministryně odmítla obavy pravicové opozice, že systém ani po půlročním odkladu nebude fungovat, protože na něj sociální správa ani lékaři nebudou připraveni. "Vše běží přesně na den," uvedla k organizaci projektu Maláčová. Podle poslance ODS Jana Bauera ale ministerstvo projekt prosazuje chaoticky a bez znalosti praxe. "Paní ministryně má velmi svébytný smysl pro humor. My jako pravicová opozice vládní šlendrián podporovat nebudeme," uvedl Bauer.

Lidovci sice v dílčím hlasování půlroční odklad podpořili, nakonec ale pro celkovou změnu nehlasovali spolu se zbytkem opozice. Projekt podle nich není dostatečně technicky připraven. Piráti změnu odmítli podpořit kvůli tomu, že bude znamenat dvouletý odklad konsolidace informačních systémů ministerstva práce a sociálních věcí na rok 2022, byť jejich fungování opakovaně kritizoval Nejvyšší kontrolní úřad.

Elektronické neschopenky měly začít původně od letošního roku. Menšinová vláda ANO před rokem navrhovala novelou projekt zrušit jako nepřipravený a vytvořit nový systém od roku 2021. ČSSD ale prosadila spuštění první etapy projektu od letošního července. Současná vláda ANO s ČSSD se rozhodla rušící novelu stáhnout, pak se ji ale rozhodla nahradit návrhem týkajícím se půlročního odkladu projektu. Proti červencovému spuštění lékaři pohrozili akcemi občanské neposlušnosti.

Související

zdraví

Lidé stonají víc než před covidem. Počet neschopenek v Česku zůstává i nadále vysoký

Během první poloviny roku 2023 bylo v důsledku dočasné pracovní neschopnosti na pracovišti každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných osob, což představuje zhruba každého dvacátého zaměstnance. Ve srovnání s obdobím před vypuknutím pandemie covid-19 vzrostl denní počet osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc. Během první poloviny letošního roku strávili obyvatelé Česka na neschopence více než 42 milionů dnů.
Ilustrační foto

Elektronické neschopenky slaví první rok. Spouštění nebylo bez problémů

Před rokem, 1. ledna 2020, byl spuštěn systém elektronických neschopenek. Elektronické neschopenky se měly původně zavést již o rok dříve. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu Jany Maláčové (ČSSD) do funkce ministryně práce v červenci 2018 se na systému opět začalo pracovat, spuštění se však odložilo o rok na loňský leden.

Více souvisejících

neschopenka/e-neschopenka Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 6 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy