Změna pro pacienty i lékaře: Začalo testování e-neschopenky, používat se budou od 1. ledna

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) začala testovat plnou verzi nové elektronické neschopenky, která se bude používat od 1. ledna příštího roku. Lékaři se budou moci do systému připojovat od listopadu, oznámilo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Elektronické neschopenky měly původně fungovat už od letošního ledna. První Babišova vláda ale chtěla projekt zrušit a připravit nový od roku 2021. Po nástupu ministryně Jany Maláčové (ČSSD) se práce na e-neschopence obnovily, spuštění se ale odložilo na leden 2020.

Zaměstnavatelé pak dostali vládní příslib, že elektronické neschopenky začnou fungovat už od letošního července současně se zrušením karenční doby. Lékaři tak měli mít půl roku provizorní řešení, od něhož se nakonec upustilo. Zprovozní se tedy až nový systém.

"Máme před sebou informační kampaň, zátěžové testy a nějaké dokončovací práce, abychom byli bez problémů schopni e-neschopenku implementovat. Vstupujeme do fáze, kdy by vše mělo být hotovo a všichni by měli testovat," informoval poslance ústřední ředitel ČSSZ František Boháček.

Podle tiskového oddělení ministerstva elektronické neschopenky testuje ČSSZ na svém portálu od září. V lékařských programech se zkoušejí od října. Upravený lékařský software by si všichni doktoři mohli instalovat od listopadu. Od ledna by v něm pak měli vystavovat e-neschopenky. Vyplnit je budou moci ale i na portálu ČSSZ po přihlášení přes datovou schránu, e-občanku či heslo s autorizační textovou zprávou.

Po kliknutí by se měl v programu či na portálu zobrazit formulář, do něhož se pacientovy údaje po zadání jeho rodného čísla samy načtou. Lékaři pak vyplní datum začátku nemoci, diagnózu a čas vycházek. Informace odešlou správě a vytisknou nemocnému jeho průkaz. Zaměstnavatel by měl na požádání dostat informace o rozhodnutí lékaře. Získat je může do datové schránky. Může také obdržet elektronickou poštou upozornění, že podrobnosti najde po přihlášení na portálu. I firmám by se mohly údaje promítnout do jejich upravených mzdových či personálních programů. Podobně by se mělo postupovat při zasílání dat o trvání či skončení nemoci.

"Řešení je vybudované tak, aby bylo pro všechny zúčastněné co nejjednodušší. Vystavení elektronické neschopenky je otázka vteřin, nebude trvat dlouhou dobu. Zaměstnavatel může s informacemi pracovat, pracovník nebude muset docházet s tiskopisem hned k zaměstnavateli," uvedl Boháček.

Tiskové oddělení ministerstva uvedlo, že se na testování podílí 34 vývojářů z 18 společností, jež vytvářejí software pro lékaře a nemocnice. Zapojují se také vývojáři mzdových a personálních systémů pro firmy.

Šéf sněmovního podvýboru pro dávkové a informační systémy Lukáš Kolářík (Piráti) nedávno řekl, že se projekt elektronické neschopenky "zdárně chýlí ke konci" a jeho harmonogram se daří plnit.

Poslanec ANO David Kasal už dřív poukazoval na to, že na instalování e-neschopenek mají lékaři zhruba sedm týdnů od listopadu do Vánoc a že nastavení e-receptů trvalo tři čtvrtě roku. "Termínově to (nastavení e-neschopenky) možná bude o chlup, ale asi se to bude stíhat. Uvidíme, jak to bude v praxi," řekl Kasal.

Související

zdraví

Lidé stonají víc než před covidem. Počet neschopenek v Česku zůstává i nadále vysoký

Během první poloviny roku 2023 bylo v důsledku dočasné pracovní neschopnosti na pracovišti každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných osob, což představuje zhruba každého dvacátého zaměstnance. Ve srovnání s obdobím před vypuknutím pandemie covid-19 vzrostl denní počet osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc. Během první poloviny letošního roku strávili obyvatelé Česka na neschopence více než 42 milionů dnů.
Ilustrační foto

Elektronické neschopenky slaví první rok. Spouštění nebylo bez problémů

Před rokem, 1. ledna 2020, byl spuštěn systém elektronických neschopenek. Elektronické neschopenky se měly původně zavést již o rok dříve. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu Jany Maláčové (ČSSD) do funkce ministryně práce v červenci 2018 se na systému opět začalo pracovat, spuštění se však odložilo o rok na loňský leden.

Více souvisejících

neschopenka/e-neschopenka Ministerstvo práce a soc. věcí lékaři pacienti čssz

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy