E-neschopenky: Nový systém funguje bez problémů, ujišťuje Maláčová

Provoz elektronických neschopenek začal bez problémů a systém je plně funkční. Od spuštění projektu na Nový rok do dnešních 10:00 sociální správa dostala přes 3000 e-neschopenek. Na tiskové konferenci to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Ve Zlínském kraji část praktických lékařů ale dál vyplňuje papírové tiskopisy a elektronicky neschopenky nevystavuje, a to na protest proti zvýšeným nákladům. Podle šéfa zlínského krajského Sdružení praktických lékařů Lubomíra Nečase tak postupují zhruba dvě třetiny z 290 tamních praktiků.

"Nebudeme lékaře pokutovat za drobná pochybení. Ministerstvo práce ale nemůže tolerovat vědomé porušování zákona. Pokud lékaři nebudou chtít z nějakého důvodu vystavovat e-neschopenky, což jim nařizuje zákon, tak poté by ministerstvo za určitých předpokladů k sankcím přistoupilo," uvedla Jana Maláčová. Pokuta za případ může činit až 10.000 korun. Ministryně věří tomu, že se díky úspoře času a papírů e-neschopenka stane "miláčkem lékařů". Papírové formuláře skončí do dvou let.

Loučíme se s papírovou neschopenkou. Lékařům a zaměstnavatelům končí složité papírování, pacienti odcházejí z ordinace rovnou do postele a zaměstnavatelé hned vědí, na čem jsou. Od včerejška jsme zaevidovali už přes 6000 eNeschopenek. Všechno šlape, jak má! @CSSD

— Jana Maláčová (@JMalacova) January 2, 2020

Šéf zlínského krajského sdružení praktiků Nečas považuje systém elektronických neschopenek za polovičatý. Už ve svém prosincovém prohlášení praktici z regionu kritizovali to, že jim vystavení neschopenky nehradí zdravotní pojišťovny, nebo ministerstvo práce. Vládní koalice proplácení odmítla. Argumentovala tím, že digitalizace administrativu lékařům zjednodušuje.

"Chtěli jsme vyjádřit nespokojenost s tím, že jsme byli odmítnuti, co se týkalo žádosti o nějaké úhrady. Počítáme, že během ledna budeme nadále vystavovat papírové neschopenky," řekl dnes ČTK Nečas. Podle něj pořízení modulu k počítačovému programu a další provoz stojí lékaře od 5000 do 8000 korun ročně.

Neschopenky mohou lékaři správě sociálního zabezpečení posílat buď přes svůj lékařský počítačový program, nebo zdarma přes její internetový portál. Na něm se jim po přihlášení v aplikaci po zadání pacientova rodného čísla načtou do kolonek automaticky údaje nemocného i adresa jeho zaměstnavatele. Nutné je doplnit jen datum, profesi a číslo diagnózy. Po odeslání se objeví potvrzení o přijetí formuláře. Po dalších dvou kliknutích se pak vytiskne pacientův průkaz, do něhož se zapisují termíny kontrol a čas vycházek. Podobně se postupuje i při potvrzení o trvání či ukončení stonání. Zaměstnavatelé dostanou informace do datové schránky, nebo elektronickou poštou.

"Pacienti už nebudou muset nikam chodit s žádným papírem ani žádat o peníze. Nic se ale nemění na jejich povinnosti okamžitě informovat zaměstnavatele, že nepřijdou do práce," uvedla Maláčová. Podle ní lékaři do minuty e-neschopenku vystaví a informaci o nemoci pracovníka ze systému "v řádu minut" dostanou i zaměstnavatelé.

Podle ministryně v první den roku sociální správa dostala 274 neschopenek a za první hodiny dnešního dne pak přes 3000. Zhruba 20 minut po 10:00 pak šéfka resortu řekla, že se počet dostal na 4000. "Čísla, která aktuálně evidujeme, odpovídají naprosto standardnímu provozu v plné zátěži. Zatím žádné komplikace nenastaly," uvedl ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček.

E-neschopenku má využívat 22.000 zdravotnických zařízení. V systému jsou údaje 4,5 milionu zaměstnanců a 280.000 zaměstnavatelů. Systém stál 120 milionů korun, upřesnila ministryně.

Elektronické neschopenky se měly původně zavést už před rokem. První Babišova vláda po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po loňském nástupu Maláčové do ministerské funkce se práce na systému obnovily, spuštění se však odložilo o rok na letošní leden. Zaměstnavatelé si stěžovali na to, že ještě měsíc před uvedením do ostrého provozu nedostali systém k otestování. Podobně se vyjadřovali i někteří lékaři.

Související

zdraví

Lidé stonají víc než před covidem. Počet neschopenek v Česku zůstává i nadále vysoký

Během první poloviny roku 2023 bylo v důsledku dočasné pracovní neschopnosti na pracovišti každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných osob, což představuje zhruba každého dvacátého zaměstnance. Ve srovnání s obdobím před vypuknutím pandemie covid-19 vzrostl denní počet osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc. Během první poloviny letošního roku strávili obyvatelé Česka na neschopence více než 42 milionů dnů.
Ilustrační foto

Elektronické neschopenky slaví první rok. Spouštění nebylo bez problémů

Před rokem, 1. ledna 2020, byl spuštěn systém elektronických neschopenek. Elektronické neschopenky se měly původně zavést již o rok dříve. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu Jany Maláčové (ČSSD) do funkce ministryně práce v červenci 2018 se na systému opět začalo pracovat, spuštění se však odložilo o rok na loňský leden.

Více souvisejících

neschopenka/e-neschopenka ,  Jana Maláčová (ČSSD) ,  zaměstnavatelé ,  lékaři ,  pacienti ,  Ministerstvo práce a soc. věcí ,  Zlínský kraj ,  Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy neplánují provést žádný vojenský úder proti Íránu před nadcházejícími kongresovými volbami. Volby jsou naplánovány na třetího listopadu a prezidentovo vyjádření přichází v reakci na nedávné zprávy médií, které informovaly o přípravě Bílého domu na případné nové útoky. Trump své stanovisko zveřejnil na sociální síti Truth Social s tím, že jeho administrativa v současnosti vede s Teheránem produktivní rozhovory.

před 3 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?

V České republice se v pátek otevřou volební místnosti, ve kterých občané v řádném termínu rozhodnou o složení obecních zastupitelstev a obsazení třetiny křesel v Horní komoře Parlamentu České republiky. Letošní komunální a senátní volby představují pro voliče klíčovou příležitost, jak ovlivnit směřování svých obcí i celostátní politiku. Volební akt tradičně probíhá ve dvou dnech, během nichž mají lidé možnost odevzdat své hlasy v tisících volebních okrsků po celé zemi.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 6 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 7 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 8 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 9 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 10 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 11 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 12 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 12 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 14 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy