E-neschopenky: Nový systém funguje bez problémů, ujišťuje Maláčová

Provoz elektronických neschopenek začal bez problémů a systém je plně funkční. Od spuštění projektu na Nový rok do dnešních 10:00 sociální správa dostala přes 3000 e-neschopenek. Na tiskové konferenci to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Ve Zlínském kraji část praktických lékařů ale dál vyplňuje papírové tiskopisy a elektronicky neschopenky nevystavuje, a to na protest proti zvýšeným nákladům. Podle šéfa zlínského krajského Sdružení praktických lékařů Lubomíra Nečase tak postupují zhruba dvě třetiny z 290 tamních praktiků.

"Nebudeme lékaře pokutovat za drobná pochybení. Ministerstvo práce ale nemůže tolerovat vědomé porušování zákona. Pokud lékaři nebudou chtít z nějakého důvodu vystavovat e-neschopenky, což jim nařizuje zákon, tak poté by ministerstvo za určitých předpokladů k sankcím přistoupilo," uvedla Jana Maláčová. Pokuta za případ může činit až 10.000 korun. Ministryně věří tomu, že se díky úspoře času a papírů e-neschopenka stane "miláčkem lékařů". Papírové formuláře skončí do dvou let.

Loučíme se s papírovou neschopenkou. Lékařům a zaměstnavatelům končí složité papírování, pacienti odcházejí z ordinace rovnou do postele a zaměstnavatelé hned vědí, na čem jsou. Od včerejška jsme zaevidovali už přes 6000 eNeschopenek. Všechno šlape, jak má! @CSSD

— Jana Maláčová (@JMalacova) January 2, 2020

Šéf zlínského krajského sdružení praktiků Nečas považuje systém elektronických neschopenek za polovičatý. Už ve svém prosincovém prohlášení praktici z regionu kritizovali to, že jim vystavení neschopenky nehradí zdravotní pojišťovny, nebo ministerstvo práce. Vládní koalice proplácení odmítla. Argumentovala tím, že digitalizace administrativu lékařům zjednodušuje.

"Chtěli jsme vyjádřit nespokojenost s tím, že jsme byli odmítnuti, co se týkalo žádosti o nějaké úhrady. Počítáme, že během ledna budeme nadále vystavovat papírové neschopenky," řekl dnes ČTK Nečas. Podle něj pořízení modulu k počítačovému programu a další provoz stojí lékaře od 5000 do 8000 korun ročně.

Neschopenky mohou lékaři správě sociálního zabezpečení posílat buď přes svůj lékařský počítačový program, nebo zdarma přes její internetový portál. Na něm se jim po přihlášení v aplikaci po zadání pacientova rodného čísla načtou do kolonek automaticky údaje nemocného i adresa jeho zaměstnavatele. Nutné je doplnit jen datum, profesi a číslo diagnózy. Po odeslání se objeví potvrzení o přijetí formuláře. Po dalších dvou kliknutích se pak vytiskne pacientův průkaz, do něhož se zapisují termíny kontrol a čas vycházek. Podobně se postupuje i při potvrzení o trvání či ukončení stonání. Zaměstnavatelé dostanou informace do datové schránky, nebo elektronickou poštou.

"Pacienti už nebudou muset nikam chodit s žádným papírem ani žádat o peníze. Nic se ale nemění na jejich povinnosti okamžitě informovat zaměstnavatele, že nepřijdou do práce," uvedla Maláčová. Podle ní lékaři do minuty e-neschopenku vystaví a informaci o nemoci pracovníka ze systému "v řádu minut" dostanou i zaměstnavatelé.

Podle ministryně v první den roku sociální správa dostala 274 neschopenek a za první hodiny dnešního dne pak přes 3000. Zhruba 20 minut po 10:00 pak šéfka resortu řekla, že se počet dostal na 4000. "Čísla, která aktuálně evidujeme, odpovídají naprosto standardnímu provozu v plné zátěži. Zatím žádné komplikace nenastaly," uvedl ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček.

E-neschopenku má využívat 22.000 zdravotnických zařízení. V systému jsou údaje 4,5 milionu zaměstnanců a 280.000 zaměstnavatelů. Systém stál 120 milionů korun, upřesnila ministryně.

Elektronické neschopenky se měly původně zavést už před rokem. První Babišova vláda po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po loňském nástupu Maláčové do ministerské funkce se práce na systému obnovily, spuštění se však odložilo o rok na letošní leden. Zaměstnavatelé si stěžovali na to, že ještě měsíc před uvedením do ostrého provozu nedostali systém k otestování. Podobně se vyjadřovali i někteří lékaři.

Související

zdraví

Lidé stonají víc než před covidem. Počet neschopenek v Česku zůstává i nadále vysoký

Během první poloviny roku 2023 bylo v důsledku dočasné pracovní neschopnosti na pracovišti každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných osob, což představuje zhruba každého dvacátého zaměstnance. Ve srovnání s obdobím před vypuknutím pandemie covid-19 vzrostl denní počet osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc. Během první poloviny letošního roku strávili obyvatelé Česka na neschopence více než 42 milionů dnů.
Ilustrační foto

Elektronické neschopenky slaví první rok. Spouštění nebylo bez problémů

Před rokem, 1. ledna 2020, byl spuštěn systém elektronických neschopenek. Elektronické neschopenky se měly původně zavést již o rok dříve. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu Jany Maláčové (ČSSD) do funkce ministryně práce v červenci 2018 se na systému opět začalo pracovat, spuštění se však odložilo o rok na loňský leden.

Více souvisejících

neschopenka/e-neschopenka Jana Maláčová (ČSSD) zaměstnavatelé lékaři pacienti Ministerstvo práce a soc. věcí Zlínský kraj Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 36 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy