E-neschopenky: Nový systém funguje bez problémů, ujišťuje Maláčová

Provoz elektronických neschopenek začal bez problémů a systém je plně funkční. Od spuštění projektu na Nový rok do dnešních 10:00 sociální správa dostala přes 3000 e-neschopenek. Na tiskové konferenci to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Ve Zlínském kraji část praktických lékařů ale dál vyplňuje papírové tiskopisy a elektronicky neschopenky nevystavuje, a to na protest proti zvýšeným nákladům. Podle šéfa zlínského krajského Sdružení praktických lékařů Lubomíra Nečase tak postupují zhruba dvě třetiny z 290 tamních praktiků.

"Nebudeme lékaře pokutovat za drobná pochybení. Ministerstvo práce ale nemůže tolerovat vědomé porušování zákona. Pokud lékaři nebudou chtít z nějakého důvodu vystavovat e-neschopenky, což jim nařizuje zákon, tak poté by ministerstvo za určitých předpokladů k sankcím přistoupilo," uvedla Jana Maláčová. Pokuta za případ může činit až 10.000 korun. Ministryně věří tomu, že se díky úspoře času a papírů e-neschopenka stane "miláčkem lékařů". Papírové formuláře skončí do dvou let.

Loučíme se s papírovou neschopenkou. Lékařům a zaměstnavatelům končí složité papírování, pacienti odcházejí z ordinace rovnou do postele a zaměstnavatelé hned vědí, na čem jsou. Od včerejška jsme zaevidovali už přes 6000 eNeschopenek. Všechno šlape, jak má! @CSSD

— Jana Maláčová (@JMalacova) January 2, 2020

Šéf zlínského krajského sdružení praktiků Nečas považuje systém elektronických neschopenek za polovičatý. Už ve svém prosincovém prohlášení praktici z regionu kritizovali to, že jim vystavení neschopenky nehradí zdravotní pojišťovny, nebo ministerstvo práce. Vládní koalice proplácení odmítla. Argumentovala tím, že digitalizace administrativu lékařům zjednodušuje.

"Chtěli jsme vyjádřit nespokojenost s tím, že jsme byli odmítnuti, co se týkalo žádosti o nějaké úhrady. Počítáme, že během ledna budeme nadále vystavovat papírové neschopenky," řekl dnes ČTK Nečas. Podle něj pořízení modulu k počítačovému programu a další provoz stojí lékaře od 5000 do 8000 korun ročně.

Neschopenky mohou lékaři správě sociálního zabezpečení posílat buď přes svůj lékařský počítačový program, nebo zdarma přes její internetový portál. Na něm se jim po přihlášení v aplikaci po zadání pacientova rodného čísla načtou do kolonek automaticky údaje nemocného i adresa jeho zaměstnavatele. Nutné je doplnit jen datum, profesi a číslo diagnózy. Po odeslání se objeví potvrzení o přijetí formuláře. Po dalších dvou kliknutích se pak vytiskne pacientův průkaz, do něhož se zapisují termíny kontrol a čas vycházek. Podobně se postupuje i při potvrzení o trvání či ukončení stonání. Zaměstnavatelé dostanou informace do datové schránky, nebo elektronickou poštou.

"Pacienti už nebudou muset nikam chodit s žádným papírem ani žádat o peníze. Nic se ale nemění na jejich povinnosti okamžitě informovat zaměstnavatele, že nepřijdou do práce," uvedla Maláčová. Podle ní lékaři do minuty e-neschopenku vystaví a informaci o nemoci pracovníka ze systému "v řádu minut" dostanou i zaměstnavatelé.

Podle ministryně v první den roku sociální správa dostala 274 neschopenek a za první hodiny dnešního dne pak přes 3000. Zhruba 20 minut po 10:00 pak šéfka resortu řekla, že se počet dostal na 4000. "Čísla, která aktuálně evidujeme, odpovídají naprosto standardnímu provozu v plné zátěži. Zatím žádné komplikace nenastaly," uvedl ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček.

E-neschopenku má využívat 22.000 zdravotnických zařízení. V systému jsou údaje 4,5 milionu zaměstnanců a 280.000 zaměstnavatelů. Systém stál 120 milionů korun, upřesnila ministryně.

Elektronické neschopenky se měly původně zavést už před rokem. První Babišova vláda po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po loňském nástupu Maláčové do ministerské funkce se práce na systému obnovily, spuštění se však odložilo o rok na letošní leden. Zaměstnavatelé si stěžovali na to, že ještě měsíc před uvedením do ostrého provozu nedostali systém k otestování. Podobně se vyjadřovali i někteří lékaři.

Související

zdraví

Lidé stonají víc než před covidem. Počet neschopenek v Česku zůstává i nadále vysoký

Během první poloviny roku 2023 bylo v důsledku dočasné pracovní neschopnosti na pracovišti každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných osob, což představuje zhruba každého dvacátého zaměstnance. Ve srovnání s obdobím před vypuknutím pandemie covid-19 vzrostl denní počet osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc. Během první poloviny letošního roku strávili obyvatelé Česka na neschopence více než 42 milionů dnů.
Ilustrační foto

Elektronické neschopenky slaví první rok. Spouštění nebylo bez problémů

Před rokem, 1. ledna 2020, byl spuštěn systém elektronických neschopenek. Elektronické neschopenky se měly původně zavést již o rok dříve. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu Jany Maláčové (ČSSD) do funkce ministryně práce v červenci 2018 se na systému opět začalo pracovat, spuštění se však odložilo o rok na loňský leden.

Více souvisejících

neschopenka/e-neschopenka Jana Maláčová (ČSSD) zaměstnavatelé lékaři pacienti Ministerstvo práce a soc. věcí Zlínský kraj Zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy