Počet neschopenek roste. V pololetí chybělo denně v práci 261 tisíc lidí

V letošním prvním pololetí chybělo na pracovištích kvůli dočasné pracovní neschopnosti způsobené nemocí či úrazem 261.000 zaměstnanců denně. V loňském prvním pololetí to bylo o 31.000 lidí denně méně. V první polovině roku vzrostl počet neschopenek meziročně o desetinu, nahlášeno bylo víc než milion nových případů neschopnosti.

Kromě zrušené karenční doby situaci ovlivnila pandemie koronaviru a související vládní opatření. Uvedl to dnes Český statistický úřad.

Počet případů dočasné pracovní neschopnosti meziročně stoupl o 95.000 na 1,07 milionu. Nemoc byla za 91 procenty případů, zbytek připadl na pracovní a ostatní úrazy. Do pracovní neschopnosti nastupovaly častěji ženy, v prvním pololetí nahlásily 560.000 případů. Počet neschopenek mužů poprvé překročil půl milionu případů, bylo jich evidováno 510.000.

"Počet nově vydaných neschopenek z důvodu nemoci se v prvním letošním pololetí zvýšil meziročně o 12 procent, tedy o více než 100.000. Tento nárůst ovlivnila i opatření v souvislosti s nemocí covid-19. Poprvé v novodobé historii byly vydávány v nebývalém množství karantény, při kterých měli pojištěnci nárok na dávku v pracovní neschopnosti," uvedla Alena Hykyšová z oddělení statistiky vzdělávání, zdravotnictví, kultury a sociálního zabezpečení ČSÚ.

Z důvodu karantény bylo od března do konce června vystaveno 57.000 neschopenek. Na meziroční nárůst počtu neschopenek z důvodu nemoci mělo vliv také zrušení karenční doby od 1. července 2019, kdy zaměstnanec dostává náhradu mzdy již od prvního, a nikoliv až od čtvrtého dne nemoci.

Na sto pojištěnců připadalo v pololetí 23 nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz, dodali statistici. Nejvyšší meziroční nárůst počtu pracovních neschopností v přepočtu na 100 pojištěnců zaznamenala těžba a dobývání, a to o 11 případů. V ubytování, stravování a pohostinství meziročně přibylo šest případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěných. Naopak meziročně výrazně klesl počet případů u zaměstnanců ve vzdělávání. Školy byly jedny z prvních míst, která byla uzavřena ve snaze zabránění šíření covidu-19. Počet případů klesl i v informačních technologiích, peněžnictví a pojišťovnictví, které umožňují značnou míru práce z domova.

Související

zdraví

Lidé stonají víc než před covidem. Počet neschopenek v Česku zůstává i nadále vysoký

Během první poloviny roku 2023 bylo v důsledku dočasné pracovní neschopnosti na pracovišti každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných osob, což představuje zhruba každého dvacátého zaměstnance. Ve srovnání s obdobím před vypuknutím pandemie covid-19 vzrostl denní počet osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc. Během první poloviny letošního roku strávili obyvatelé Česka na neschopence více než 42 milionů dnů.
Ilustrační foto

Elektronické neschopenky slaví první rok. Spouštění nebylo bez problémů

Před rokem, 1. ledna 2020, byl spuštěn systém elektronických neschopenek. Elektronické neschopenky se měly původně zavést již o rok dříve. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu Jany Maláčové (ČSSD) do funkce ministryně práce v červenci 2018 se na systému opět začalo pracovat, spuštění se však odložilo o rok na loňský leden.

Více souvisejících

neschopenka/e-neschopenka zaměstnání práce Český statistický úřad nemoci

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy