E-neschopenky nefungují, stěžují si zaměstnavatelé

Na fungování e-neschopenek si dva týdny po jejich spuštění stále stěžují někteří zaměstnavatelé. K informacím o nemocných pracovnících se nemohou dostat přes portál České správy sociálního zabezpečení, nedostávají ani automatické zprávy. Uvedla to dnes Hospodářská komora.

Podle jejího průzkumu mezi stovkou firem měla problém s portálem pětina a každá osmá dostala informace jen od svých nemocných pracovníků, ne ze systému. Podle ministerstva práce jsou služby portálu ČSSZ plně funkční a úřad postupně zpracovává žádosti o zasílání zpráv, a to do několika dnů.

Elektronické neschopenky začaly fungovat od ledna. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že je nový systém plně funkční.

"Překvapuje mne, že ministryně práce první pracovní den v lednu pořádá tiskovou konferenci, na které se slávou oznamuje, že e-neschopenky fungují skvěle a stanou se dle jejích slov miláčkem lékařů, ale zaměstnavatelů ani lékařů se se na jejich zkušenosti ani nezeptala," uvedl předseda sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory Ivo Hlaváč.

Podle komory má zatím se systémem zkušenost jen část zaměstnavatelů, jejichž pracovníci v lednu onemocněli. Řada firem oznámila, že jsou jejich zkušenosti dobré. Do bleskového průzkumu, který se konal od 6. do 13. ledna, se zapojilo 107 firem. Pětina z nich uvedla, že má problém s přístupem k informacím přes portál správy sociálního zabezpečení. Podniky si stěžovaly také na to, že nedostávají automatickou notifikaci či informace přes dohodnutý kanál. "Přibližně každá osmá firma dodala, že informace dostává jen od samotných nemocných zaměstnanců stejně jako před spuštěním e-neschopenek," dodal mluvčí komory Miroslav Diro.

Podle ministerstva práce si mohou firmy e-neschopenku začlenit do svého mzdového softwaru, informace o pracovníkově nemoci mohou získat na portálu sociální správy, nebo mohou dostávat automatická hlášení, když o ně požádaly. Tuto službu si zaregistrovalo zatím skoro 50.000 zaměstnavatelů. Zpracování žádostí trvá několik dnů.

"ČSSZ vnímá, že masivní zájem zaměstnavatelů o zřízení notifikačních služeb - respektive podávání žádostí o zasílání notifikací - vzniká až v posledních několika dnech. Žádosti o notifikační služby, které není možné automatizovaně zpracovat - tedy zejména papírové formuláře, jednotlivé okresní správy zpracovávají podle svých kapacitních možností, a to zpravidla ve lhůtách několika málo pracovních dnů," uvedla mluvčí ministerstva Kristýna Křupková.

Náměstek ministryně práce Robin Povšík (ČSSD) před týdnem uvedl, že je určitá chyba na straně zaměstnavatelů. Podle něj byli "velmi laxní", a přestože se mohli přihlásit do systému v prosinci, zapojují se až nyní. K 6. lednu se podle Povšíka přihlásilo asi 30.000 zaměstnavatelů. V systému jsou údaje 280.000 firem a institucí a 4,5 milionu zaměstnanců. E-neschopenku má využívat 22.000 zdravotnických zařízení.

Zaměstnavatelé se ohrazují, že v prosinci nebylo možné se do systému připojit. Podle Křupkové mohly firmy ale žádosti o zasílání oznámení už posílat a přes portál je mohly podávat od 9. prosince. "Svědčí o tom i to, že už k 1. lednu bylo k odběru notifikací registrováno téměř 28.000 zaměstnavatelů," dodala mluvčí. Podle ní do dnešního odpoledne bylo v systému skoro 100.000 e-neschopenek. Zaměstnavatelé dostali přes 70.000 oznámení o nemocných pracovnících.

Související

zdraví

Lidé stonají víc než před covidem. Počet neschopenek v Česku zůstává i nadále vysoký

Během první poloviny roku 2023 bylo v důsledku dočasné pracovní neschopnosti na pracovišti každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných osob, což představuje zhruba každého dvacátého zaměstnance. Ve srovnání s obdobím před vypuknutím pandemie covid-19 vzrostl denní počet osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc. Během první poloviny letošního roku strávili obyvatelé Česka na neschopence více než 42 milionů dnů.
Ilustrační foto

Elektronické neschopenky slaví první rok. Spouštění nebylo bez problémů

Před rokem, 1. ledna 2020, byl spuštěn systém elektronických neschopenek. Elektronické neschopenky se měly původně zavést již o rok dříve. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu Jany Maláčové (ČSSD) do funkce ministryně práce v červenci 2018 se na systému opět začalo pracovat, spuštění se však odložilo o rok na loňský leden.

Více souvisejících

neschopenka/e-neschopenka hospodářská komora práce čssz Ministerstvo práce a soc. věcí

Aktuálně se děje

před 17 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

Donald Trump

Ukrajina a Rusko si přehazují vinu za problémy v mírových jednáních. Trump mlčí, Kyjev se bojí nejhoršího

V ukrajinsko-ruském konfliktu probíhá nelítostná bitva o to, kdo přesvědčí amerického prezidenta Donalda Trumpa, že vina za problémy v mírových jednáních leží na druhé straně. Obě země se vzájemně obviňují z porušování částečného příměří, které zahrnuje klíčovou energetickou infrastrukturu a oblast Černého moře. Cílem je nasměrovat Trumpův hněv proti nepříteli a získat jeho podporu, uvádí server Politico.

Aktualizováno včera

Následky zemětřesení v Myanmaru

Mimořádná zpráva Myanmar a Thajsko zasáhla mohutná zemětřesení, vyhlášen nouzový stav. Počet uvězněných a mrtvých roste

Centrální část Myanmaru zasáhlo v pátek ráno (odpoledne místního času) silné zemětřesení o síle 7,7 stupně následované po 12 minutách otřesem o síle 6,4 stupně, uvedla americká geologická služba USGS. Otřesy byly zaznamenány přibližně 16 kilometrů severozápadně od města Sagaing kolem 12:50 místního času, uvedl server CNN. Zemětřesení bylo tak masivní, že ničilo budovy i v sousedním Thajsku a otřesy lidé pocítili i v Číně. Bangkog a Myanmar už evidují první mrtvé a zraněné a předpokládá se, že jejich počet bude strmě narůstat. O českých obětech zatím informace nejsou. Myanmarská vojenská junta následně vyhlásila nouzový stav ve velké části centrálního Myanmaru. Podle posledních informací se už počet mrtvých počítá ve stovkách.

včera

včera

Donald Trump

Zemětřesení zasáhlo 1,5 milionu lidí. Myanmaru pomůžeme, prohlásil Trump

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v Myanmaru stále zjišťuje rozsah škod po pátečním ničivém zemětřesení, které zasáhlo centrální část země. Podle mluvčího organizace Dioga Alcantary je UNHCR připraveno poskytnout přístřeší a základní potřeby, jakmile bude možné bezpečně dorazit do Mandalaje, druhého největšího města Myanmaru.

včera

Návrat vojáků ze zahraničních misí Prohlédněte si galerii

Na Vítkově se sešli vojáci operující v zahraničí. Černochová jim měla předat ocenění, vůbec nepřišla

Na pražském Vítkově se dnes uskutečnil slavnostní nástup vojáků, kteří se vrátili ze zahraničních operací. Příslušníci Armády České republiky plnili úkoly v Litvě, Lotyšsku, Německu, Kosovu a Itálii. Slavnostního setkání se zúčastnili představitelé Ministerstva obrany a Generálního štábu AČR, ministryně obrany Jana Černochová, která jim měla předat ocenění, mezi vojáky ale nedorazila.

včera

včera

včera

včera

Tchaj-Wan

Japonsko představilo plán pro případ války mezi Čínou a Tchaj-wanem

S rostoucím napětím mezi Čínou a Tchaj-wanem Japonsko podniká kroky k ochraně svých ostrovů v prefektuře Okinawa. Tokio poprvé představilo plán na evakuaci více než 100 000 obyvatel a 10 000 turistů z ostrovů v oblasti Sakishima, pokud by v regionu vypukl ozbrojený konflikt. Uvedl to server The Guardian.

včera

Ilustrační foto

Obchodní válka s USA se zhoršuje. Výrobci alkoholu spustili nevídaný lobbismus

Evropští politici, zejména z Francie, Itálie a Irska, se ocitli pod rostoucím tlakem vlivné alkoholové lobby, která se snaží zabránit tvrdým americkým clům na víno a lihoviny. Poté, co prezident Donald Trump oznámil 200% clo na evropské alkoholické nápoje, se evropští producenti vín, šampaňského a whiskey pustili do intenzivního lobbingu, aby své produkty zachránili před obchodní odvetou Bruselu, píše Politico.

včera

včera

Barma, ilustrační foto

Šest hodin od ničivého zemětřesení: Mrtvých mohou být až desítky tisíc, proč zatím nikdo nic neví?

Myanmar zasáhla v pátek série ničivých zemětřesení, to silnější o síle 7,7 stupně Richterovy škály. Přesný rozsah škod zatím zůstává nejasný, ale podle prvních informací se jedná o jednu z nejhorších katastrof, které zemi v posledních letech postihly. O katastrofy uplynulo šest hodin, svět ale zatím stále nic neví. Situaci totiž komplikuje i dlouhotrvající občanská válka, která omezuje možnosti získávání spolehlivých informací z postižených oblastí. Experti ale přirovnali sílu zemětřesení k tomu, které před dvěma lety zasáhlo Turecko a vyžádalo si 55 tisíc mrtvých.

včera

včera

Strany Spolu podepsaly koaliční smlouvu. (25.3.2025)

Fialu a Babiše je třeba nahradit. Česku už nemají co nabídnout

Do parlamentních voleb proti sobě znovu míří dva dobře známí lídři – Petr Fiala a Andrej Babiš. Dva ostřílení matadoři české politiky, kteří však s největší pravděpodobností postrádají zkušenosti a instinkt potřebný pro novou a velice tvrdou realitu. Oba sehráli důležité role v minulých krizích, ale nadcházející období vyžaduje jiný typ vedení. Nový lídr potřebuje být rozhodnější, odolnější a strategičtější.

včera

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Trump by se měl probrat. Putin si s vámi jen hraje, vzkazuje mu Evropa

Evropští lídři varují amerického prezidenta Donalda Trumpa před důvěrou v ruského prezidenta Vladimira Putina a odmítají jakékoliv úvahy o zmírnění sankcí vůči Rusku výměnou za příměří na Ukrajině. Na summitu v Paříži, který následoval po sérii předchozích jednání v Londýně a Bruselu, zaujali spojenci Ukrajiny pevný postoj proti jakémukoliv zmírnění opatření vůči Moskvě.

včera

Vance míří do Grónska. Politici ho budou ignorovat, nikdo ho vítat nebude

Návštěva amerického viceprezidenta JD Vance v Grónsku vyvolává napětí mezi Spojenými státy a Dánskem, které čelí obavám z možného pokusu Washingtonu o získání tohoto strategicky významného území. Když Vance v pátek dorazí na odlehlou vojenskou základnu Pituffik v severozápadním Grónsku, nebudou ho tam vítat žádní dánští zástupci – a to záměrně. Dánská vláda dala jasně najevo, že Vanceova přítomnost na jejich území není vítána, a to zejména kvůli stále častějším výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa o nutnosti připojit Grónsko k USA.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy