Data ČSSZ: Karanténu má s e-neschopenkou 19 300 lidí, počet klesl

V karanténě na ochranu před šířením koronaviru bylo na konci víkendu s e-neschopenkou 19.200 lidí. Proti pátku tak do neděle celkový počet izolovaných osob v Česku klesl zhruba o 3150. Za volné dny se snížil ve všech krajích. Vyplývá to ze statistiky elektronických neschopenek, kterou aktualizuje Česká správa sociálního zabezpečení. Od začátku března do karantény šlo podle ministryně práce Jany Maláčové celkem přes 32.900 lidí.

Nejvíc osob v izolaci je v Moravskoslezském kraji, a to téměř 3200. Následuje Praha, kde je s e-neschopenkou v karanténě 2900 lidí. Počet se za víkend nezvedl v žádném z okresů.

Množství lidí, kteří byli v karanténě, každý den postupně rostlo až do minulého čtvrtka. Tehdy zůstávalo doma s e-neschopenkou 22.400. V neděli byl počet izolovaných pak zhruba takový, jako před deseti dny.

Podle tabulky, kterou zveřejnila dnes na svém twitteru ministryně, lékaři v neděli vystavili 19 nových karanténních e-neschopenek. Celkem jich od začátku března do systému poslali 32.919. Z dat vyplývá, že by izolaci mělo mít za sebou přes 13.700 lidí.

Karantény a #eNeschopenka aktuálně! pic.twitter.com/Y4RpujyPVD

— Jana Maláčová (@JMalacova) March 30, 2020

Celkový počet lidí v nařízené karanténě na ochranu před nákazou novým koronavirem by mohl být o něco vyšší. Lékaři totiž mohou případy sociální správě hlásit nejen elektronicky, ale i na papírovém tiskopisu. Dosavadní šéf ústředního krizového štábu Roman Prymula před dvěma týdny řekl, že stát chce mít centrální databázi všech lidí, kteří jsou v karanténě. Měl by tak mít přehled, kolik osob skutečně v nařízené izolaci je a kde. Ministerstvo zdravotnictví má nyní na webu s údaji o šíření nákazy odkaz na statistiku e-neschopenek.

Do dvoutýdenní karantény museli od 7. března všichni, kteří se vrátili z Itálie. Od poledne 13. března pak musí do karantény ti, kteří přicestovali z vybraných zemí s vysokým rizikem šíření nákazy novým koronavirem. Týká se to Čechů i cizinců, kteří v Česku trvale či přechodně žijí. Nyní je čtrnáctidenní izolace povinná pro všechny, kteří se vracejí ze zahraničí. V karanténě bývají také lidé, kteří byli v kontaktu s nakaženými.

Pracovníkům v karanténě má zaměstnavatel platit 60 procent základu jejich příjmu. Vláda rozhodla o tom, že tuto náhradu výdělku uhradí místo firem stát. Zatím ale není jasné, na jaké částce stanoví strop této podpory.

Související

zdraví

Lidé stonají víc než před covidem. Počet neschopenek v Česku zůstává i nadále vysoký

Během první poloviny roku 2023 bylo v důsledku dočasné pracovní neschopnosti na pracovišti každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných osob, což představuje zhruba každého dvacátého zaměstnance. Ve srovnání s obdobím před vypuknutím pandemie covid-19 vzrostl denní počet osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc. Během první poloviny letošního roku strávili obyvatelé Česka na neschopence více než 42 milionů dnů.
Ilustrační foto

Elektronické neschopenky slaví první rok. Spouštění nebylo bez problémů

Před rokem, 1. ledna 2020, byl spuštěn systém elektronických neschopenek. Elektronické neschopenky se měly původně zavést již o rok dříve. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu Jany Maláčové (ČSSD) do funkce ministryně práce v červenci 2018 se na systému opět začalo pracovat, spuštění se však odložilo o rok na loňský leden.

Více souvisejících

neschopenka/e-neschopenka Jana Maláčová (ČSSD) čssz Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Armáda, ilustrační fotografie.

Armáda má být atraktivnější. Vojáci si finančně polepší, rozhodla vláda

Vojáci a příslušníci bezpečnostních sborů Ministerstva vnitra si od července finančně polepší. Na další navýšení příjmů se pak mohou těšit od Nového roku. Na modelu, jak zvýšit atraktivitu služby, se vláda shodla na středečním jednání. Kabinet se zabýval také stavem příprav dopravní infrastruktury potřebné k hladkému průběhu dostavby jaderné elektrárny Dukovany.

před 26 minutami

Letecká základna Olenya, Murmanská oblast; 15. 8. 2024

Zlom ve válce na Ukrajině. Experti hodnotí triumfální operaci na ruském území

Ukrajina slaví úspěch operace Pavučina, která během nedělního útoku zasáhla několik ruských bombardérů a strategických leteckých systémů. Odborníci ji označují za možný zlomový bod konfliktu, protože podle nich odhalila nedostatky v ruské protivzdušné obraně a schopnosti čelit podobným útokům. Rusko, jak se dalo předpokládat, již ohlásilo přípravy na odvetná opatření.

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Petr Fiala

Bitcoiny řešila vláda i Bezpečnostní rada státu. Fiala rozdal úkoly

Vláda i Bezpečnostní rada státu se ve středu zabývaly podezřelým darem bitcoinů pro český stát. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se kabinet usnesl, že ministerstvo spravedlnosti musí předložit časový sled událostí vedoucích k uzavření smlouvy. Bezpečnostní rada státu má projednat s ředitelem Bezpečnostní informační služby veškeré dostupné informace k případu.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump zakázal občanům z 12 států vstup na území USA

Prezident Spojených států Donald Trump podepsal nový prezidentský výnos, kterým s okamžitou platností zakazuje vstup do země občanům 12 států a částečně omezuje cestování ze sedmi dalších. Tento krok je návratem k přísné imigrační politice, kterou Trump prosazoval již během svého prvního volebního období, a nyní ji dále rozšiřuje.

před 3 hodinami

včera

Gripen

Češi souhlasí se švédskou nabídkou. Gripeny budou k dispozici ještě 10 let

Ministerstvo obrany souhlasí se švédskou nabídkou na další využívání letounů JAS-39 Gripen, uzavření smlouvy do roku 2035 podpořilo Kolegium ministryně obrany. S návrhem smlouvy nyní bude seznámena vláda. Díky intenzivním jednáním se podařilo ministerstvu dosáhnout nabídky, která je oproti loňské zhruba o 25 % výhodnější. Prodloužení využívání Gripenů pomůže překlenout období, kdy budou do české armády postupně zaváděna letadla páté generace F-35.

včera

FK Dukla Praha

Fotbalová Dukla se po záchraně v lize rozloučila s trenérem Petrem Radou

Vedení fotbalové pražské Dukly, která se o víkendu dokázala zachránit v první lize poté, co v odvetě baráže porazila Vyškov až na penalty, se po třech letech rozhodlo rozloučit se s trenérem Petrem Radou. Kromě něho pak také nebudou na lavičce Pražanů pokračovat i jeho asistenti Michal Horňák a Pavel Medynský.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Proč v Nizozemsku padla vláda? Geert Wilders se chce stát premiérem, plán se mu ale může krutě vymstít

Geert Wilders, dlouholetý nizozemský krajně pravicový politik a vůdce Strany pro svobodu (PVV), učinil riskantní krok, který může jeho ambici stát se premiérem spíše zmařit než naplnit. Rozpuštěním vlády, jejíž byl součástí, doufá, že podzimní předčasné volby promění v referendum o přistěhovalectví – tématu, které mu v minulosti přineslo úspěch. Jenže politická realita v Nizozemsku se výrazně změnila.

včera

včera

Letadla, ilustrační foto

Američané jsou znechucení Trumpem. Opouštějí USA a hledají nový domov v zahraničí

Po znovuzvolení Donalda Trumpa do úřadu prezidenta Spojených států se zvyšuje počet Američanů, kteří se rozhodli odejít ze své země. Většina z nich tvrdí, že současný politický vývoj v USA je natolik znepokojuje, že hledají nový začátek za hranicemi. Tento trend je vidět jak na zvýšeném zájmu o stěhování, tak na počtu žádostí o občanství v jiných zemích.

včera

euro, ilustrační fotografie

Balkán čeká na euro, Polsko se od něj odvrací: Rozdílné cesty dvou členů EU

Zatímco Bulharsko, nejchudší země Evropské unie, se připravuje na přijetí společné evropské měny, Polsko – donedávna označované za ekonomického premianta bloku – od eura stále víc ustupuje. Rozdílný přístup obou států ukazuje hluboké rozpory v rámci EU ohledně budoucnosti hospodářské integrace, píše Politico.

včera

Věznice, ilustrační fotografie

Rusové mučí a vězní ukrajinské civilisty tisíce kilometrů od domova. Svět je naprosto ignoruje

Zatímco svět sleduje mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem a diskutuje o diplomatických možnostech ukončení války, tisíce ukrajinských civilistů nadále mizí beze stopy. Unášeni ze svých domovů ruskými silami a deportováni do táborů a věznic hluboko na ruském území, včetně oblastí na Sibiři, zůstávají tito lidé jedním z nejtemnějších a zároveň nejopomíjenějších aspektů ruské invaze.

včera

Ekonomika Jižní Koreji se hroutí? Nový prezident čelí krizi jménem Donald Trump

Nově zvolený jihokorejský prezident I Če-mjong se teprve ujal úřadu, ale již čelí vážné mezinárodní krizi. Na rozdíl od předchozích hlav státu se nemohl spolehnout na obvyklé dvouměsíční přechodné období. Do prezidentského paláce vstupuje okamžitě, aby nahradil svého předchůdce Juna Sok-jola, který byl odvolán z funkce po neúspěšném pokusu o zavedení stanného práva koncem minulého roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy