Do karantény šlo v dubnu s e-neschopenkou 4911 lidí, počet klesá ve všech krajích

Do karantény na ochranu před šířením koronaviru se za první dubnový týden v Česku s e-neschopenkou dostalo 4911 lidí. V izolaci je nyní bezmála 11.300 osob. Od konce března počet poklesl o víc než čtvrtinu. Za poslední den se snížil ve všech krajích.

Vyplývá to ze statistiky e-neschopenek České správy sociálního zabezpečení a z údajů, které na svém twitteru zveřejnila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Karantény a #eNeschopenka aktuálně! pic.twitter.com/RpFSeHa435

— Jana Maláčová (@JMalacova) April 8, 2020

Nejvíc lidí v karanténě zůstává v Praze a v Moravskoslezském kraji. V hlavním městě jich na konci prvního dubnového týdne bylo 1718, v Moravskoslezském kraji 1602. Počet je proti údajům z posledního březnového týdne zhruba poloviční. V některých okresech lidí v karanténě ale přibývá. Patří sem třeba Beroun, Domažlice či Litoměřice.

Ministerstvo zdravotnictví prvního pacienta s nemocí covid-19 v Česku oznámilo 1. března. Od té doby do karantény nastoupilo 40.909 lidí. Za poslední den lékaři vystavili 566 nových karanténních e-neschopenek. V pondělí po víkendu jich bylo 1485, v neděli jen sedm. Minulý týden ve čtvrtek sociální správa dostala 830 elektronických neschopenek s diagnózou Z209, která se používá právě pro karanténu. V poslední březnový den jich bylo 954.

Celkový počet lidí v nařízené karanténě na ochranu před nákazou novým koronavirem by mohl být o něco vyšší. Lékaři totiž mohou případy sociální správě hlásit nejen elektronicky, ale i na papírovém tiskopisu.

Do dvoutýdenní karantény museli od 7. března všichni, kteří se vrátili z Itálie. Od poledne 13. března do ní šli i ti, kteří přicestovali z vybraných zemí s vysokým rizikem šíření nákazy novým koronavirem. Nyní je čtrnáctidenní izolace povinná pro všechny, kteří se vracejí ze zahraničí. Týká se to Čechů i cizinců, kteří v Česku trvale či přechodně žijí. V karanténě bývají také lidé, kteří byli v kontaktu s nakaženými.

Pracovníkům v karanténě má zaměstnavatel platit 60 procent základu jejich příjmu. Stát proplatí 80 procent této náhrady do 39.000 korun. Příspěvek se stanoví ze superhrubé mzdy. Firmy mohou o kompenzaci žádat od pondělka. Za první dva dny dorazilo úřadům práce 9107 žádostí. Zhruba 70 procent se ale muselo stornovat kvůli neúplným údajům a chybám. Zaměstnavatelé tak musí o peníze požádat znovu.

Související

zdraví

Lidé stonají víc než před covidem. Počet neschopenek v Česku zůstává i nadále vysoký

Během první poloviny roku 2023 bylo v důsledku dočasné pracovní neschopnosti na pracovišti každý den v průměru 234 tisíc nemocensky pojištěných osob, což představuje zhruba každého dvacátého zaměstnance. Ve srovnání s obdobím před vypuknutím pandemie covid-19 vzrostl denní počet osob v pracovní neschopnosti o 5 tisíc. Během první poloviny letošního roku strávili obyvatelé Česka na neschopence více než 42 milionů dnů.
Ilustrační foto

Elektronické neschopenky slaví první rok. Spouštění nebylo bez problémů

Před rokem, 1. ledna 2020, byl spuštěn systém elektronických neschopenek. Elektronické neschopenky se měly původně zavést již o rok dříve. První vláda Andreje Babiše po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Po nástupu Jany Maláčové (ČSSD) do funkce ministryně práce v červenci 2018 se na systému opět začalo pracovat, spuštění se však odložilo o rok na loňský leden.

Více souvisejících

neschopenka/e-neschopenka Jana Maláčová (ČSSD) čssz život Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Chcete se nám mstít? ICC varoval před odvetou vůči soudu

Prokurátoři Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu v pátek varovali před jednotlivci, kteří hrozí odvetou vůči soudu nebo jeho zaměstnancům. Takové jednání může podle ICC představovat trestný čin vůči výkonu spravedlnosti, informuje agentura AFP.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Evropa si v současné době hraje s ohněm, varuje Orbán

Předseda maďarské vlády Viktor Orbán v pátečním rozhovoru pro veřejnoprávní rozhlas Kossuth Radio zdůraznil, že Evropa si v současné době hraje s ohněm ve vztahu k otázce války a míru. Maďarsko podle něj odmítá být vtáhnuté do konfliktu.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Velmi důležité, velmi nebezpečné. Kreml zareagoval na návrhy Camerona a Macrona

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v pátek vyjádřil znepokojení nad slovy britského ministra zahraničních věcí Davida Camerona, který hovořil o právu Kyjeva útočit na ruské objekty s britskými zbraněmi. Podobně reagoval na slova francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o možnosti vyslání vojáků na Ukrajinu, informuje agentura Reuters.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

Česko vyzývá Rusko, aby přestalo s kybernetickými útoky

Česko společně s EU, NATO a dalšími mezinárodními partnery odsuzuje aktivity ruského státního aktéra APT28, uvedlo ministerstvo zahraničí v pátek. APT28 je spojován s ruskou vojenskou rozvědkou GRU a dlouhodobě provádí kyberšpionážní kampaň v evropských zemích.

včera

včera

včera

Kuleba: Rusko bude možné zapojit do mírových jednání až po mírovém summitu

Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba zastává názor, že Rusko bude možné zapojit do mírových jednání, ale až po mírovém summitu, který se v polovině června uskuteční ve Švýcarsku bez účasti delegace z Moskvy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy