Do karantény šlo od začátku března 58.600 Čechů, ukazuje statistika MPSV

Do karantény šlo v Česku od začátku března zhruba 58.600 lidí. Nejvíc jich bylo hned v prvním měsíci, kdy se nákaza novým koronavirem v republice objevila, a to zhruba 36.000. Vyplývá to ze statistiky ministerstva práce. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení je v nařízené izolaci s e-neschopenkou kolem 3200 lidí, z nich víc než třetina v okrese Karviná.

Podle epidemiologů se v Česku objevují už jen lokální ohniska nákazy novým koronavirem. V okrese Klatovy a Tábor nebyl k 9. červenci v karanténě nikdo, v dalších 24 okresech správa evidovala nejvýš pět lidí v izolaci. Nejhorší situace je v Karviné, kde bylo s karanténní neschopenkou doma 1121 lidí. Dalších 350 osob v izolaci zůstávalo ve Frýdku-Místku a 334 v Ostravě. V Moravskoslezském kraji jich tak bylo celkem 1946, tedy tři pětiny všech lidí v karanténě v Česku. V Praze má karanténu 305 lidí.

Nejvíc lidí muselo do karantény v březnu, a to zhruba 36.000. V dubnu byl počet třetinový. V květnu se dostal zhruba na 4000 a v červnu se blížil ke 3650. V červenci budou čísla zřejmě vyšší. Za prvních osm dní lékaři vystavili 1350 karanténních neschopenek.

Množství těch, kteří se do karantény dostali, rostlo postupně každý den do 26. března. Tehdy na vrcholu epidemie bylo doma zhruba 22.400 osob. Od té doby celkový počet klesal. Zvedal se mírně vždy jen těsně po víkendu či volných dnech. V polovině června se pohyboval nad 1700. Od té doby znovu stoupá. Nyní je v Česku tolik osob v karanténě jako těsně před rozvolněním 11. května, kdy se po dvou měsících znovu otevřela nákupní centra, venkovní zahrádky či kadeřnictví.

Ministerstvo zdravotnictví od středy 8. července změnilo pravidla testování. Lidem na konci nařízené karantény a pacientům po dvoutýdenní izolaci, kteří jsou aspoň čtyři dny bez příznaků, se už nebudou dělat testy PCR. I bez výsledků po výtěru z nosohltanu budou považováni za neinfekční. Podle epidemiologa a člena odborné skupiny ministerstva zdravotnictví Romana Chlíbka se ukázalo, že koronavirus je na sliznici většiny pacientů životaschopný osm až deset dnů. Testy mohou sice opakovaně vycházet pozitivně, zachycují ale mrtvý vir. Pacient tak není infekční a nemusí být v izolaci, uvedl Chlíbek.

Bývalý hlavní epidemiolog Roman Prymula míní, že se nová pravidla testování budou revidovat. Řekl to deníku Mladá fronta Dnes. Poznamenal, že infekční může být i člověk bez příznaků, i když méně než pacient s příznaky. Podle epidemiologa a šéfa odborné skupiny ministerstva zdravotnictví Rastislava Maďara je pravděpodobnost infekčnosti dva týdny od prvních příznaků velmi nízká a opakované testování je nákladné i stresující pro lidi.

Pracovníkům v karanténě má zaměstnavatel platit 60 procent základu jejich příjmu. Stát mu případně z programu Antivirus proplatí 80 procent této náhrady do 39.000 korun superhrubé mzdy. Příspěvky se mají poskytovat do konce srpna.

Související

Ministerstvo práce, ilustrační fotografie.

Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál

Platy státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejné sféře od ledna paušálně vzrostou o 1400 korun. Informovalo o tom ministerstvo práce a sociálních věcí, které dnes poslalo příslušný návrh do připomínkového řízení.  Jednotlivé platové tarify budou valorizovány v rozmezí od 1,8 % do 11,5 %. Výjimku tvoří pedagogové v regionálním školství a akademičtí pracovníci státních vysokých škol, jimž se platové tarify navýší o 7 procent, tedy v rozmezí od 1 090 Kč do 4 040 Kč. 
Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jsou v tom nevinně? Jurečka vysvětluje, proč mají růst platy politiků

Vlnu nevole u české veřejnosti vzbudila informace, že platy politiků od ledna opět stoupnou. Vláda sice od návrhu nedává zcela ruce pryč, ale snaží si je nad ním umýt. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž výdělky porostou kvůli letošnímu rozhodnutí ústavních soudců. 

Více souvisejících

Ministerstvo práce a soc. věcí Česká republika neschopenka/e-neschopenka Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 52 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy