Do karantény šlo od začátku března 58.600 Čechů, ukazuje statistika MPSV

Podle epidemiologů se v Česku objevují už jen lokální ohniska nákazy novým koronavirem. V okrese Klatovy a Tábor nebyl k 9. červenci v karanténě nikdo, v dalších 24 okresech správa evidovala nejvýš pět lidí v izolaci. Nejhorší situace je v Karviné, kde bylo s karanténní neschopenkou doma 1121 lidí. Dalších 350 osob v izolaci zůstávalo ve Frýdku-Místku a 334 v Ostravě. V Moravskoslezském kraji jich tak bylo celkem 1946, tedy tři pětiny všech lidí v karanténě v Česku. V Praze má karanténu 305 lidí.

Nejvíc lidí muselo do karantény v březnu, a to zhruba 36.000. V dubnu byl počet třetinový. V květnu se dostal zhruba na 4000 a v červnu se blížil ke 3650. V červenci budou čísla zřejmě vyšší. Za prvních osm dní lékaři vystavili 1350 karanténních neschopenek.

Množství těch, kteří se do karantény dostali, rostlo postupně každý den do 26. března. Tehdy na vrcholu epidemie bylo doma zhruba 22.400 osob. Od té doby celkový počet klesal. Zvedal se mírně vždy jen těsně po víkendu či volných dnech. V polovině června se pohyboval nad 1700. Od té doby znovu stoupá. Nyní je v Česku tolik osob v karanténě jako těsně před rozvolněním 11. května, kdy se po dvou měsících znovu otevřela nákupní centra, venkovní zahrádky či kadeřnictví.

Ministerstvo zdravotnictví od středy 8. července změnilo pravidla testování. Lidem na konci nařízené karantény a pacientům po dvoutýdenní izolaci, kteří jsou aspoň čtyři dny bez příznaků, se už nebudou dělat testy PCR. I bez výsledků po výtěru z nosohltanu budou považováni za neinfekční. Podle epidemiologa a člena odborné skupiny ministerstva zdravotnictví Romana Chlíbka se ukázalo, že koronavirus je na sliznici většiny pacientů životaschopný osm až deset dnů. Testy mohou sice opakovaně vycházet pozitivně, zachycují ale mrtvý vir. Pacient tak není infekční a nemusí být v izolaci, uvedl Chlíbek.

Bývalý hlavní epidemiolog Roman Prymula míní, že se nová pravidla testování budou revidovat. Řekl to deníku Mladá fronta Dnes. Poznamenal, že infekční může být i člověk bez příznaků, i když méně než pacient s příznaky. Podle epidemiologa a šéfa odborné skupiny ministerstva zdravotnictví Rastislava Maďara je pravděpodobnost infekčnosti dva týdny od prvních příznaků velmi nízká a opakované testování je nákladné i stresující pro lidi.

Pracovníkům v karanténě má zaměstnavatel platit 60 procent základu jejich příjmu. Stát mu případně z programu Antivirus proplatí 80 procent této náhrady do 39.000 korun superhrubé mzdy. Příspěvky se mají poskytovat do konce srpna.