Ministerstvo zdravotnictví povolilo používání léku bamlanivimab

Podle dokumentu může být lék podán pacientům v lehkém stavu, kteří nepotřebují hospitalizaci nebo podávání kyslíku. Od pozitivního testu na covid-19 nesmí být déle než tři dny a příznaky mít déle než sedm dní.

Léčit se jimi budou pacienti, u kterých při nákaze hrozí vysoké riziko zhoršení zdravotního stavu. Podle dokumentu jsou to například lidé po transplantaci orgánů nebo kostní dřeně, pacienti aktuálně léčení pro onkologické nebo hemato-onkologické onemocnění, s chronickou obstrukční nemocí v určitých stádiích nebo na dialýze kvůli omezené funkci ledvin. Doporučen je také pro lidi s astmatem na biologické léčbě, se zánětem cévní stěny léčenými kortikosteroidy nebo kombinací imunosupresivních léků, lidem s trombolifií ve zvýšeném riziku vzniku krevní sraženiny nebo s plicní hypertenzí. Podávat by se mohl lék také lidem s BMI nad 40, tedy s morbidní obezitou.

Použití zatím neregistrovaných léků v ČR umožňuje zákon o léčivech po vyžádání stanoviska Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Podle zákona pak výrobci ani zdravotníci nenesou odpovědnost za případné důsledky jeho použití. Ministerstvo v pondělí informovalo, že kromě léku od Eli Lilly doporučí také látky kasirivimab a imdevimab od firmy Regeneron.

Monoklonální protilátka je podle informací na webu SÚKL typ proteinu, který byl navržen tak, aby rozpoznával antigen viru a dokázal se na něj navázat. "Když se protilátka naváže na S-protein, virus není schopen vstoupit do lidských buněk," napsal SÚKL. Různé látky se vážou na různé části tohoto proteinu viru a jejich použití v kombinaci může mít větší účinek než samostatně.

Imunolog Zdeněk Hel k tomuto typu léku na facebooku minulý týden napsal, že mohou potenciálně zachránit mnoho lidských životů. Požádal při schůzce premiéra Andrej Babiše (ANO) 6. ledna, aby Česko léky zajistilo. Protilátky od firmy Eli Lilly podle jím citované odborné studie jsou účinné proti britské variantě, ale zcela neúčinné proti jihoafrické.