Nových případů nákazy dál ubývá, v pondělí jich bylo 152

Laboratoře v Česku v pondělí potvrdily 152 nových případů nemoci covid-19, o 47 méně než před týdnem. Na 100.000 obyvatel připadá v zemi za posledních sedm dní 11 nakažených, což je stejně jako v uplynulých třech dnech.

Reprodukční číslo ukazující, kolik dalších lidí nakazí jeden pozitivně testovaný, pak zůstává 16. den pod hodnotou jedna, která značí zpomalování šíření nemoci. K dnešku mírně kleslo na 0,92. Vyplynulo to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Proti minulému pondělí ubylo i nakažených, kteří vyžadují péči v nemocnicích. V pondělí jich bylo hospitalizovaných 49, o týden dřív jich bylo 56. Nicméně z šesti na 11 se zvýšil počet pacientů ve vážném stavu. V uplynulých čtyřech dnech se o čtyři zvýšil i počet zemřelých s prokázanou nákazou koronavirem, předtím lékaři zaznamenali poslední oběť 21. července. Od loňského března, kdy epidemie v ČR začala, tak podle údajů ministerstva zemřelo 30.378 nakažených.

Počet nakažených od začátku epidemie přesáhl 1,674 milionu. Za uplynulých sedm dnů testy prokázaly v Česku 1136 případů nemoci. V mezitýdenním srovnání tak nákaza zpomalila, o týden dříve bylo 1316 případů.

Mezi regiony zůstává nejhorší epidemická situace v Plzeňském kraji, kde k dnešku připadá za uplynulých sedm dní 29 nakažených na 100.000 obyvatel. Následuje Praha s incidenčním číslem 20. Proti pondělí se ale toto číslo v obou krajích mírně snížilo, podobně jako v dalších čtyřech krajích. Kleslo i v Karlovarském kraji, kde stejně jako v Olomouckém kraji počet nově nakažených za týden na 100.000 lidí nyní činí tři. V porovnání s ostatními regiony je to nejnižší incidence.

Počet testů na koronaviru, které provedly laboratoře po celé republice, klesl proti minulému pondělí o 8300 na přibližně 106.00. U tzv. epidemiologické indikace testů, kdy jsou lidé testování například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, se podíl pozitivních zvýšil na 0,3 procenta z 0,25. Podíl potvrzených případů u tzv. diagnostické indikace, kdy jsou testováni třeba lidé vykazující příznaky, naopak klesl z 1,45 na 0,66 procenta a podíl zjištěných pozitivit u nejpočetnější kategorie prováděných testů - preventivních a plošných - zůstal na úrovni z minulého týden, na 0,07 procenta.

V pondělí v mezitýdenním srovnání ubylo i dávek vakcíny proti covidu, které zdravotníci aplikovali. První pracovní den toho týdne dali 50.945 injekcí s vakcínou, zatímco minulé pondělí přibližně o 16.800 více. Od začátku očkování ministerstvo eviduje přes 10,4 milionu vydaných dávek vakcíny. Ukončené očkování má přes 4,89 milionu lidí, to je přes 45 procent ze zhruba 10,7 milionu obyvatel ČR. Z jednotlivých věkových skupin má podle tiskové zprávy ministerstva nejvíce lidí ukončené očkování v kategorii 70 až 79 let, a to na 82 procent. Mezi staršími 80 let je to zhruba 79 procent. U mladších skupin je proočkovanost nižší.

Související

Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.
Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) ministerstvo zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Dmitrij Peskov

Rusko uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale ne do NATO

Ukrajina má suverénní právo stát se členem Evropské unie, ale toto právo se nevztahuje na vojenské aliance, prohlásil podle serveru Politico mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho slova přišla v době, kdy si svět připomíná tři roky od ruské invaze na Ukrajinu, během níž Moskva cíleně útočila na kritickou infrastrukturu, způsobila masové civilní ztráty a opakovaně zasáhla školy a nemocnice.

Aktualizováno před 59 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Papež František

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal

Papež František, který se potýká s vážnými zdravotními problémy, se snaží upevnit svůj odkaz a zajistit kontinuitu svých reforem. Po hospitalizaci se závažnou bronchitidou v římské nemocnici Gemelli a několika zrušených veřejných vystoupeních papež přijal sérii opatření, která mají zajistit, aby jeho odkaz nebyl zpochybněn v nadcházejícím souboji o nástupnictví. Podle svých slov se už nemá šanci vyléčit.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nutné. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého však jakékoliv rozhovory budou vyžadovat právní diskusi o legitimnosti Zelenského mandátu.

před 3 hodinami

Friedrich Merz

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

Evropa stojí na prahu další finanční krize, varoval Friedrich Merz, lídr německé konzervativní unie CDU/CSU a favorit nadcházejících voleb. V rozhovoru pro Politico uvedl, že nekontrolované zadlužování evropských států může brzy vyvolat novou krizi, která podle něj definitivně nastane.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Zničená Ukrajina.

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku

Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, generálporučík Igor Romanenko, varoval, že bez vojenské podpory Spojených států by se Ukrajina neudržela déle než půl roku. V rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že Evropa nemá kapacity na to, aby plně nahradila americkou vojenskou pomoc.

před 5 hodinami

Zástupci USA (vlevo) a Ruska (vpravo) jednají v Rijádu

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině

V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.

před 5 hodinami

Mekka, Saúdská Arábie

Oči světa se upírají k Saúdské Arábii. Proč si ji USA a Rusko zvolily jako místo k jednání o Ukrajině?

Saúdská Arábie se snaží upevnit svou pozici globálního hráče a dokázat, že je schopna úspěšně zprostředkovávat mezinárodní konflikty. Tím, že se Rijád stal dějištěm jednání mezi vrcholnými představiteli Spojených států a Ruska, si země pod vedením korunního prince Mohammeda bin Salmána upevňuje svůj vliv nejen v regionu, ale i na světové scéně. Zároveň tímto krokem získává další páku pro budoucí jednání o poválečném uspořádání Gazy.

před 6 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Výsledek pařížského jednání je nulový. Lídři řešili, co bude po konci války, a ani na tom se neshodli

Evropští lídři se na pondělním krizovém summitu v Paříži nedokázali shodnout na společné strategii vůči Ukrajině poté, co Spojené státy oznámily záměr zahájit jednání s Ruskem o ukončení války bez účasti evropských zemí nebo samotné Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který setkání svolal, usiloval o jednotnou reakci Evropy, avšak po tříapůlhodinovém jednání bylo jasné, že mezi jednotlivými státy panují hluboké rozpory.

před 7 hodinami

včera

V Kanadě se zřítilo letadlo

V Kanadě havarovalo dopravní letadlo. Převrátilo se na střechu

Na mezinárodním letišti Toronto Pearson došlo k nehodě letadla společnosti Delta Airlines, které přilétalo z Minneapolisu. Podle prvotních informací jsou všichni pasažéři a členové posádky naživu, záchranné složky podle BBC ale potvrdily, že tři osoby utrpěly kritická zranění.

včera

Emmanuel Macron a Olaf Scholz

Setkání lídrů v Paříži skončilo. Co přineslo?

Napětí kolem konfliktu na Ukrajině se nadále stupňuje a jednotlivé evropské státy hledají společný přístup k aktuálním událostem, které naznačují změnu americké strategie. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa naznačují ochotu jednat s Ruskem o možném řešení války, což vyvolává obavy mezi evropskými spojenci Ukrajiny. Evropské země proto zintenzivňují debatu o dalším postupu, přičemž se stále více ukazuje rozdíl v přístupech jednotlivých států.

včera

Mette Frederiksenová a Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu.

Rusko ohrožuje celou Evropu, tvrdí lídři po jednání v Paříži. Na vyslání vojáků na Ukrajinu už shoda nepanuje

Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že Rusko představuje hrozbu pro celou Evropu a že jakákoli příměří, která nebudou trvalá, pouze poskytnou Moskvě čas k přeskupení sil a zahájení dalších útoků. „Rusko bohužel ohrožuje celou Evropu,“ prohlásila podle The Guardian po jednání evropských lídrů v Paříži a dodala, že nevidí žádné náznaky, že by Moskva skutečně chtěla mír.

včera

Armáda Velké Británie

Evropská armáda na Ukrajině? Je potřeba 100 000 vojáků, experti neví, kdo je zaplatí

Evropské státy musí sehrát „plnou roli“ při zajištění bezpečnosti Ukrajiny v případě uzavření mírové dohody s Ruskem, prohlásil britský premiér Keir Starmer před svou cestou do Paříže na summit evropských lídrů. Podle něj Evropa čelí „generační“ bezpečnostní výzvě, kterou představuje Moskva, a musí proto „posílit své obranné schopnosti“.

včera

včera

Marija Zacharova

Italský prezident dopálil Rusko. Po slovech o Třetí říši přišla tvrdá reakce

Italský prezident Sergio Mattarella vyvolal silnou reakci z Moskvy, když přirovnal ruskou agresi vůči Ukrajině k Třetí říši. Tento výrok, který zazněl během jeho vystoupení na univerzitě v Aix-Marseille, způsobil zhoršení již tak napjatých vztahů mezi Itálií a Ruskem. Maria Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, uvedla, že tato slova "nebudou bez následků".

včera

Otázka nasazení vojáků na Ukrajině tříští Evropu. Proti jsou další státy

Španělsko se v pondělí připojilo k Německu v odmítnutí diskuse o možném vyslání vojáků na Ukrajinu. Zatímco Velká Británie se nechala slyšet, že je připravena v případě potřeby nasadit své jednotky jako součást mírové mise, Madrid a Berlín označují takovou debatu za předčasnou, uvedl server Le Monde.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy