Prudký nárůst: Za úterý přibylo téměř 600 nakažených, reprodukční číslo vystřelilo nahoru

Epidemie koronaviru v Česku dál zrychluje, v úterý laboratoře odhalily 588 nakažených. Více pozitivních testů za jeden den bylo naposledy 25. května. Už v pondělí, kdy přibylo 392 nakažených, byl nárůst případů covidu nejvyšší za čtvrt roku.

Incidenční číslo, které ukazuje týdenní počet nově nakažených v přepočtu na 100.000 obyvatel, stouplo z 18 na 21. Ještě před týdnem byla celorepubliková incidence 13. Dál roste i reprodukční číslo, k dnešku stouplo na 1,48 z předchozích 1,36. Nad hodnotou jedna, což značí zrychlování šíření epidemie, je 14 dní. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Odborníci i vláda zhoršení epidemie v souvislosti s návratem lidí do zaměstnání a dětí do škol očekávali, situace podle nich není dramatická.

Nejvíce se v posledních dnech nákaza šíří v Karlovarském kraji, kde incidence, tedy počet nově odhalených případů covidu na 100.000 obyvatel za poslední týden, k dnešku stoupla na 39 z předchozích 33. V okrese Karlovy vary je dokonce 77, následuje Lounsko se 47 potvrzenými případy za posledních sedm dní.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v úterý řekli, že zhoršení očekávali, situace podle nich ale není dramatická. "Očekával jsem, že se situace může po prázdninách zhoršit. Neříkám, že je to jenom otázka návratu dětí do školy, ale obecně otázka návratu společnosti do nějakého normálního režimu, větší mobilita lidí," řekl Vojtěch novinářům v úterý po setkání se slovenským protějškem Vladimírem Lengvarským. Vláda očekává, že počet nakažených dál poroste, kompletní uzávěry zatím nechystá, uvedl Babiš po úterním jednání s předsedy vlád Slovenska a Rakouska na zámku v Lednici.

Před rokem přibylo 7. září zhruba podobně případů jako letos, v dalších dnech pak počty stoupaly nad tisíc, ve druhé půlce října nad 10.000, maximem při loňské podzimní vlně bylo na začátku listopadu přes 15.700 potvrzených případů za den. Podle odborníků by ale díky očkování a vysokému počtu lidí, kteří už nemoc prodělali, neměla v letošním roce taková situace nastat.

Nákazu podle aktuálních statistik ministerstva zdravotnictví prodělalo v Česku přes 1,68 milionu lidí a 5,8 milionu lidí je plně očkováno. V úterý zdravotníci aplikovali téměř 13.000 dávek vakcíny proti covidu, v mezitýdenním srovnání zhruba o 11.000 méně. Očkovat se v Česku začalo na konci loňského prosince, od té doby bylo podáno téměř 11,58 milionu dávek.

S vyššími počty potvrzených nákaz stoupá v posledních dnech i počet hospitalizovaných. V úterý vyžadovalo nemocniční péči 89 lidi s potvrzenou nákazou koronavirem, v mezitýdenním srovnání je to o 34 více. Ve vážném stavu je 14 pacientů, o sedm více než minulé úterý. Úmrtí s potvrzeným onemocněním covid-19 eviduje ministerstvo od začátku epidemie loni v březnu 30.408.

O situaci v Česku bude dnes odpoledne jednat sněmovní výbor pro zdravotnictví. O aktuální epidemiologické situaci bude výbor informovat ministr Vojtěch, o situaci na školách pak ministr školství Robert Plaga (za ANO) a s hlavní hygieničkou Pavlou Svrčinovou budou poslanci debatovat o uznávání protilátek po prodělané nemoci covid-19. Dalším bodem je připravenost zdravotnických zařízení a hygienické služby na případný podzimní nárůst počtu nakažených a informace o třetí dávce očkování proti covidu-19.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády

Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů. 

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

před 6 hodinami

Uprchlíci, ilustrační foto

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

před 8 hodinami

Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

před 9 hodinami

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

před 10 hodinami

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

před 10 hodinami

Maduro, Nicolas

Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

BBC Studios in Northern Ireland, Belfast, Northern Ireland. Credit: K. Mitch Hodge

BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá

BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.

před 13 hodinami

včera

včera

Kyjev

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

včera

COP30

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

včera

včera

Prezident Trump

Trumpova bezohlednost odhalila jedno podstatné. Americká ekonomická hegemonie je spíše impozantní dům z papíru

Rekordní americký shutdown odkryl nejen politickou krizi, ale i hlubší problém – drahotu a nerovnost amerického zdravotního systému. Prezident Donald Trump využil rozpočtové paralýzy k nátlaku na demokraty a neváhal přitom sáhnout na potravinové lístky i mzdy federálních zaměstnanců. Zatímco miliony Američanů se ocitly bez jistoty jídla a zdravotní péče, Evropa zůstává připomínkou, že základní sociální bezpečí nemusí být luxusem, ale právem každého občana.

včera

včera

Epsteinovy e-maily odhalují kontakty s šéfem Rady Evropy ohledně ruských představitelů

Nově zveřejněné dokumenty amerického Kongresu odhalují, že odsouzený sexuální delikvent a finančník Jeffrey Epstein komunikoval s tehdejším generálním tajemníkem Rady Evropy, Thorbjørnem Jaglandem, o navázání kontaktu s vysokými ruskými představiteli. Rada Evropy je přední evropská organizace pro lidská práva se sídlem ve Štrasburku, dohlížející na Evropský soud pro lidská práva (ECHR). 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy