V Česku přibylo v úterý téměř 10 tisíc nakažených

V úterý testy potvrdily 9902 případů nákazy onemocněním covid-19. Bylo to téměř o 60 procent víc než před týdnem a nejvíc za jediný den od 23. března. Hospitalizovaných je poprvé téměř po půl roce více než 2000. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Zdravotníci podali v úterý přes 39.000 dávek očkování proti koronaviru.

V úterý bylo ve nemocnicích 2058 lidí s potvrzenou nákazou novým typem koronaviru. V těžkém stavu bylo 288 pacientů. Počet hospitalizovaných je nejvyšší od 7. května. V mezitýdenním srovnání přibylo v nemocnicích 790 lidí s covidem, v těžkém stavu je o 110 pacientů více.

Na 100.000 obyvatel připadá v Česku za posledních sedm dní 386 nakažených. Takzvané incidenční číslo se od pondělí zvýšilo o 34.

Nejvíce se infekce šíří na severu Moravy a ve Slezsku. V Olomouckém kraji připadá 572 nově odhalených případů za poslední týden v přepočtu na 100.000 obyvatel a v Moravskoslezském kraji je to 533.

Za posledních sedm dní zemřelo v Česku s covidem 156 lidí. To je zhruba polovina počtu úmrtí za celý říjen. Celkem zemřelo v Česku od propuknutí epidemie loni v březnu 30.840 lidí z více než 1,78 milionu prokazatelně nakažených.

Laboratoře v Česku podle průběžných údajů otestovaly v úterý na přítomnost nového koronaviru 84.200 vzorků, zhruba o 29.000 méně než před týdnem. Ubylo zejména antigenních testů, jejichž počet klesl ze skoro 51.900 na necelých 30.000. To by mohlo souviset s omezením úhrad testování z veřejného pojištění od začátku tohoto týdne. Údaje o test ale do statistik přicházejí se zpožděním, takže počet v úterý otestovaných vzorků se může ještě změnit.

Podíl pozitivních testů se ve všech třech sledovaných kategoriích v mezitýdenním srovnání významně zvýšil. U preventivních testů bylo v úterý pozitivních 5,5 procenta vzorků, nejvíc od poloviny ledna. Před týdnem vyšla pozitivně necelá tři procenta preventivních testů.

V případě epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, stoupl podíl pozitivních za týden ze 7,7 na 13,1 procenta, což je nejvíc od 3. dubna. U diagnostické indikace, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky, se podíl pozitivních zvýšil o více než 11 procentních bodů na 29,5 procenta. To je nejhorší výsledek od 24. března.

Zdravotníci v Česku aplikovali za úterý 39.103 dávek vakcíny proti covidu, skoro o 3500 víc než ve stejný den minulého týdne. Zhruba 60 procent úterního počtu připadalo na posilující dávky.

Zájem o očkování v Česku v poslední době roste. Za posledních sedm dní bylo aplikováno skoro 181.000 dávek. Bylo to o 16.400 víc než o týden dřív, a to navzdory čtvrtečnímu státnímu svátku, kdy se očkovalo výrazně méně než v běžný všední den.

Od začátku vakcinace koncem loňského prosince bylo v Česku aplikováno více 12,3 milionu dávek. Ukončené očkování má podle posledních údajů ministerstva zdravotnictví 6,103.446.

Související

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) ministerstvo zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 20 minutami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

před 4 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

před 6 hodinami

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

před 7 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

před 9 hodinami

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Tesla může přijít o miliardy kvůli rozkolu mezi Muskem a Trumpem

Automobilka Tesla se ocitla pod tlakem poté, co její zakladatel Elon Musk otevřeně zkritizoval prezidenta Donalda Trumpa, což vedlo k razantnímu omezení státní podpory pro ekologický průmysl. Podle analýzy Sky News tak firma může přijít o miliardy dolarů ze státních subvencí, které dosud tvořily klíčovou součást jejího obchodního modelu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy